Posts by admin

Kult chudoby

Kult chudoby

Březen 25th, 2018 Posted by Byznys, Tipy & triky 0 thoughts on “Kult chudoby”

V sobotu 24. 3. 2018 se konala konference Jazykománie v režii Tomáše Moslera. Konference a podobné akce jsou vždy skvělou příležitostí setkat se s kolegy, poslechnout si zajímavé příspěvky, dozvědět se něco nového a diskutovat.

Kromě jiných jsem zavítal na přednášku o podnikání, kterou si pro nás připravila Melissa Dedina. Jednu její přednášku jsem navštívil už před nějakou dobou na Tomášově akci Translator Incubator. Pořád ji mám v počítači a čas od času si ji znovu přečtu. Pořád, i s odstupem, se občas přistihnu, jak u počítače souhlasně přikyvuju.

Melissa mluvila převážně o svých zkušenostech, bez příkras, věcně, stručně a jasně. Prezentaci měla rozdělenou do logických ucelených celků, které se vždy točily kolem jednoho problému, na který chtěla upozornit, a vždy přidala praktickou radu či doporučení. Nádhera. Víc takových příspěvků!

Nejvíce mě zaujala část o kultu chudoby. Nejspíš protože jsem o tom konceptu předtím neslyšel. A hlavně proto, že je to (bohužel, třebaže se blýská na lepší časy) pravda.

 

Co je to ten kult chudoby?

S kultem chudoby (Poverty Cult) přišel Neil Inglis, interní překladatel Mezinárodního měnového fondu. Poprvé o něm hovořil na výroční konferenci ATA v Colorado Springs. Podle Inglise kult chudoby vzešel z „komplexu podřazenosti, který lidé pracující s jazyky mají (nebo ho vůči nim mají druzí), z hlediska své hodnoty na trhu“.

Inglis formuloval sedm smrtelných hříchů, které kult chudoby charakterizují:

  1. Závist úspěchu druhých
  2. Škodolibá radost z něčího neúspěchu či selhání
  3. Přesvědčení, že než aby byl někdo úspěšný, je lepší, když budou všichni neúspěšní
  4. Chorobná přecitlivělost, pokud jde o peníze
  5. Noblesa zchudlého šlechtice (který je víc zchudlý než šlechtic)
  6. Obecně přijímané přesvědčení, že je lepší se spokojit s málem a mít jistotu, než riskovat a přijít o vše
  7. „Dobře jim tak!“ a „Stejně o to nestojím.“

 

Ty, kdož jsi bez viny, hoď po mně kamenem komentářem.

Ruku na srdce. Zní to dost povědomě, že?

Ten náš překladatelský rybníček je dost malý. Jaký si ho uděláme, takový ho budeme mít. Co děláme? Šíříme image překladatelů, kteří jsou ti vznešení lůzři, zchudlí intelektuálové, hladoví umělci, kavárna, (j)elita atd.

Říkáme, že překládání je fajn, ale že přežít / uživit se / zbohatnout se tím nedá. Je lepší mít nějakou „opravdovou“ práci a překlady si šmrdolit po večerech doma na koleni. Nebo mít bohaté rodiče/partnery, abychom si mohli dovolit se věnovat bohulibým činnostem jako je překlad či tlumočení.

Brečíme, lamentujeme a naříkáme, jak jsou klienti neuvědomělí a nechtějí platit. Že jsou ignoranti a nevědí, jaký je rozdíl mezi překladem a tlumočením, kdo je Levý a co říká Nordová. (Kacíři!)

Věříme, že duševní bohatství je víc než světské přízemnosti. Jazyky jsou totiž ušlechtilé a ryzí a nejdou dohromady s něčím tak odporným jako je podnikání. (Pán Bůh s námi a zlé pryč!)

Fatalisticky a absolutně inklinujeme ke škatulkování: a) chudý (ale ušlechtilý!) lingvista, b) hamižný kapitalistický vepř.

Občas to místo rybníčku vypadá spíš jako žumpa nebo odkalovací nádrž.

 

Rozřešení?

Jsou dvě. Každý si může vybrat.

1. Můžeme dál brečet, lamentovat a naříkat.

Každému, co jeho jest. Devadesátky ale už skončily.

A nevrátí se. (Bohudík/bohužel)

2. Uvědomíme si, že co děláme, děláme, protože to je naše práce.

A do práce chodíme, protože si potřebujeme vydělat na živobytí.

Naše práce JE krásná, zajímavá, obohacující a ušlechtilá, ALE peníze nejsou sprosté slovo. Tak se ksakru nebojme si o ně říct.

 

Jsem moc rád, že jsem si šel na Melissinu přednášku sednout. Jsem optimista a věřím, že když si tyto zásady budeme opakovat, můžeme spoustu věcí změnit.

Tuto rozpravu uzavřu citátem Melissy, která svůj příspěvek zakončila následujícími slovy: „Nejsem tak bohatá, abych si mohla dovolit pracovat za nízké sazby.“

Amen.

 

PS: Ještě jsem zapomněl uvést, že Neil Inglis o kultu chudoby v Colorado Springs hovořil v roce 1996. (Bože můj!)

PS2: Chcete dát kultu chudoby spánembohem? Přijďte 14. 4. 2018 k nám do Dílny.

proč potřebujete dva tlumočníky

3 důvody, proč potřebujete dva tlumočníky

Březen 9th, 2018 Posted by Tlumočení 0 thoughts on “3 důvody, proč potřebujete dva tlumočníky”
Tento příběh je založen na skutečné události.
Podobnost s reálnými osobami není náhodná.

 

Pořádáte velkou konferenci nebo jinou velkou akci pro desítky či stovky lidí. Účastníci a mluvčí nemluví stejným jazykem. Víte, že potřebujete tlumočníka.

Tlumočník ví, že potřebuje parťáka. Vám se to moc nezdá, vždyť je to jednoduché a nebude to dlouhé.

Úspěch akce závisí na úspěchu tlumočení. A to bude úspěšné, pouze pokud v kabině budou sedět dva tlumočníci.

Může se zdát, že jsou tlumočníci superhrdinové, protože dovedou poslouchat projev v jednom jazyce a zároveň mluvit jazykem jiným, ale pořád jsou to lidé.

 

Proč tedy musejí být dva?

 

1. Je to fuška.

 

Posledně, když jste poslouchali simultánní tlumočení, tak to tomu pánovi / té paní tak hezky šlo. Říkali to, jako kdyby to říkali sami.

Pravděpodobně jste měli štěstí a měli dobrého tlumočníka. Simultánní tlumočení patří mezi mentálně nejnáročnější činnosti. Podle studií kvalita tlumočení po 30 minutách rapidně klesá. Proto je potřeba, aby se v kabině tlumočníci mohli se střídat.

Tlumočník je superhrdina, ale ani jeho paměť, pozornost a schopnost koncentrace nejsou neomezené.

2. Ve dvou se to lépe táhne.

 

Co tam ten druhý bude dělat, když mluví jenom jeden?

Simultánní tlumočení není pro sólisty. Když jeden tlumočník hovoří, druhý kolega nezahálí. Musí neustále poslouchat, aby byl v obraze. A pomáhá kolegovi – zapisuje mu čísla, jména, názvy a zkratky, případně dohledává terminologii. Díky tomu vám budou předány veškeré informace.

3. Tlumočník není stroj.

 

Může se stát, že se tlumočník rozkašle nebo se mu udělá nevolno a potřebuje na vzduch. Pokud jsou v kabině dva, převezme mikrofon kolega. Tlumočení může plynule pokračovat a vy můžete dále sledovat program.   Celé to velmi dobře vystihuje tento obrázek: simultánní tlumočení Vlevo vidíte, jak vypadá mozek. Vpravo vidíte, jak vypadá mozek po (simultánním) tlumočení.

Shrnutí

 

Mít v kabině dva tlumočníky je pro vaše dobro. Budete vědět, že vaše akce proběhne bez problémů a že všichni budou rozumět.

 

PS: Až vám budou tlumočníci příště vysvětlovat, proč musejí být ve dvojici, řekněte, že rozumíte. A že jste viděli ten obrázek s rozmačkaným vajíčkem. Budou koukat, jak mají osvíceného klienta.

 

 

efektivita účetnictví

Zkraťte čas strávený účetnictvím na polovinu

Březen 9th, 2018 Posted by Byznys, Tipy & triky 0 thoughts on “Zkraťte čas strávený účetnictvím na polovinu”

Jedna z činností, které se musíme jako podnikatelé věnovat, je účetnictví. Nevím jak vy, ale já si to moc neužívám. Na jednom z kurzů, kam se chodím vzdělávat, se nedávno rozvinula zajímavá diskuze. Hlavním jmenovatelem bylo: „Mám moc administrativy s účetnictvím a chybí mi čas na překládání.“ Sepsal jsem pár tipů ze svého podnikání, díky kterým se mi podařilo postupně snížit čas strávený fakturováním a souvisejícími úkony.

Připraveni? Jdete na to!

Účet (pouze) na podnikání

První krok ke štěstí je rozdělit svoje finance. Mít alespoň dva bankovní účty je nezbytnost. Jeden na finance osobní, druhý na podnikání. Vyplatí se to. Zvlášť pokud hodně platíte kartou. Nebudete pak muset ve výpisu složitě dohledávat, zda klient zaplatil fakturu nebo ne. S účtem na podnikání snížíte počet transakcí, které budete muset kontrolovat. Nabídka účtů zdarma je tak široká, takže by byla škoda toho nevyužít a neusnadnit si život. Navíc je založení účtu otázkou pár minut a ani nemusíte nikam chodit – vše se dá udělat on-line.

Fakturační program

Když jsem na bakaláři pracoval jako lektor jazyků, dělal jsem faktury ve Wordu. Pokud toto řešení využíváte, víte, jak snadno se člověk splete / zapomene přepsat číslo faktury / špatně překopíruje IČ / nezmění adresu klienta atd. (Pokud vám tento způsob vyhovuje, doufám, že faktury alespoň exportujete do PDF, aby je nikdo nemohl měnit. Že to snad ví každý a nikdo by fakturu jako .doc neposlal? Divili byste se.) Pořízení účetní aplikace bylo pravděpodobně nejlepší podnikatelské rozhodnutí. K dispozici jich je momentálně asi šest. Všechny jsou v nějakém rozsahu dostupné zdarma. Každému může vyhovovat jiná. Vloni jsem přecházel k od iDokladu k Fakturoidu, jak jsem už zmínil tady. S čím mi pomáhá a jak mi šetří čas?

  • vytvořit fakturu je otázkou 10 vteřin
  • faktury se číslují automaticky
  • údaje odběratele se berou z adresáře, u nových klientů se stahují pomocí IČ z obchodního rejstříku
  • sazby si nastavíte do ceníku, aplikace násobí a zaokrouhluje za vás
  • faktury můžete poslat klientovi jedním kliknutím pomocí přednastavených mailů
  • umí faktury v cizích jazycích, což oceníte, pokud máte klienty v zahraničí (A až si přečtou tento článek, tak možná budou ve francouzštině i správně 🙂 )
  • při nezaplacení se automaticky odesílají upomínky (Oceníte především pokud si vaši klienti myslí, že datum splatnosti = datum, kdy (možná) zadají příkaz k úhradě.)
  • daňové přiznání je otázkou asi čtyř kliknutí
  • všechno je v cloudu, takže k fakturám máte přístup odkudkoliv
  • aplikace vám dělá různé statistiky a přehledy o financích (Nově taky můžete vidět, jaký máte obrat u jednotlivých klientů!! ❤ K čemu je to dobré? Čtěte zde.)

Toto je samozřejmě pouze zlomek těch nejzákladnějších věcí, jak vám aplikace může ulehčit život. Určitě stojí za vyzkoušení. Budete si říkat, proč jste to neudělali už dávno.

Teď to nejlepší

Pokud si vyberete správnou účetní aplikaci a správný bankovní účet, můžete si dát nohy na stůl. Když se totiž budou kamarádit, budou se vám příchozí platby automaticky párovat s fakturami, takže je nebudete muset hlídat a ručně označovat jako zaplacené.

Podtrženo, sečteno

Pokud něco z výše popsaného využíváte, určitě mi dáte za pravdu, že vám to usnadňuje podnikání. A jestli se k něčemu z toho teprve chystáte, směle do toho! Účet na podnikání mám od začátku. Fakturační aplikaci vlastně také, třebaže jsem nedávno přešel na jinou. Od nového roku mám také nový účet, takže se platby párují samy. A je to úžasné. Lituju, že jsem této funkce nezačal využívat dřív.

V nějakém příštím článku si řekneme, jak účetnictvím trávit ještě méně času.

Těšíte se? Těšte se.

 

 

Kolik potřebuju klientů

Kolik potřebuju klientů?

Březen 1st, 2018 Posted by Byznys, Tipy & triky 0 thoughts on “Kolik potřebuju klientů?”

Člověk má od přírody tendenci chtít více, než má. Platí to i v podnikání. Když překladatel nebo tlumočník na trhu začíná, touží mít spoustu klientů. Velké portfolio zákazníků, kteří mají zájem o jeho služby. A ideálně aby se vraceli. A slušně platili. K tomu, aby podnikání dobře šlapalo, není potřeba mít stovky klientů. Naopak.

Méně je více. Být příliš závislý na jednom klientovi není žádoucí hned ze dvou důvodů.

Každý příběh má svůj konec

 

Představte si, že máte jednoho klienta, který vám zajistí tolik zakázek, že vám to zajistí dobrý příjem a nemusíte hledat jinde. Odpadá jakákoliv investice (finanční i časová) do marketingu a do komunikace a vyjednávání s jinými (potenciálními) klienty.

Dobře se seznámíte s problematikou, specializujete se, takže vám jde práce rychle od ruky.

Pak ale jednoho dne slepička, co snáší zlatá vajíčka, uletí. Klient přestane jazykové služby potřebovat, zkrachuje, změní se vedení nebo strategie společnosti… Možných scénářů je spousta. Konec příběhu jen jeden.

Jste v pytli.

 

Zaměstnání se všemi (ne)výhodami

 

Jakmile pracujete pouze pro jednoho klienta, ztrácí se veškeré výhody volné nohy a jste spíše zaměstnancem. Někomu to může samozřejmě vyhovovat. V takovém případě by ovšem bylo výhodnější domluvit se na možnosti podpisu smlouvy. Získali byste tím zaměstnanecké výhody a klid v duši. Pokud budete dlouhodobě fakturovat pouze jednomu klientovi, může si toho všimnou finanční úřad. A nejspíš se mu to nebude líbit.

 

Jaké je ideální řešení?

 

Neexistuje. Co může fungovat/vyhovovat jednomu, nemusí pasovat druhému.

Optimální počet (stálých) klientů je 6–7. Ano, opravdu to stačí. Důležité je, aby od nich byl pravidelný příjem zakázek (a za dobré sazby).

Kromě toho v takovém počtu máte čas klientům věnovat VIP péči, znáte se a víte, co jeden od druhého očekávat.

A kolik prostoru a času věnovat jednomu klientovi, aby to nebyl švarc systém a zároveň jste byli v bezpečí?

Asi tak 25 %. Jakmile tedy čtvrtinu času stráveného prací věnujete jednomu klientovi, zpozorněte. Kdyby se toto číslo mělo dále zvyšovat, bylo by dobré zamyslet se, co dál. Může to být např.:

  • přibrání kolegy do týmu,
  • domluva s klientem a úprava podmínek spolupráce,
  • outsourcing některých úkolů,
  • prodloužení termínů odevzdání zakázek atd.

 

Nezapomínejte na to, že méně je více. Méně než deset (kvalitních) klientů stačí a váš příjem bude v pohodě. Nevěnujte nikomu víc než 25 % svého času a budete v pohodě i vy.

 

PS: Tajemství jsou fajn, ale sdílení informací je ještě lepší. Abych ukázal, že to, o čem píšu, není výmysl – když jsem si dělal přehled o podnikání za rok 2017, zjistil jsem, že polovina obratu byla ze zakázek pro šest klientů. Zbytek byli klienti, od kterých chodily zakázky méně často, a samozřejmě jednorázovky + spolupráce s potenciálem růstu v letošním roce.

Dobrého stačí málo.

 

 

tlumočení záskok

5 etických pravidel tlumočení na záskok

Únor 21st, 2018 Posted by Byznys, Tipy & triky, Tlumočení 0 thoughts on “5 etických pravidel tlumočení na záskok”

Konferenční sezona začíná. Tlumočníci se radují. Klienti volají a objednávají termíny. Konference tu, obchodní jednání tam, doprovod delegace tamhle a diář je za chvíli plný.

Tlumočníci sice jsou superhrdinové, ale být na dvou místech současně zatím ještě neumí.

V takových situacích je k nezaplacení síť kolegů, na které se dá spolehnout. Pokud se stane, že není v mých silách zakázku odtlumočit, spojím klienta s kolegy. Všichni budou spokojení.

  1. Klient, protože bude mít, co potřebuje.
  2. Kolegové, protože budou mít zakázku.
  3. Já, protože vím, že klientovi posílám profesionála, že vše proběhne, jak má, a znovu se na mě obrátí.

Dobré vztahy jsou základ. Na vztahy s konkurencí kolegy se často zapomíná. Před nedávnem kolegyně shrnula kabinovou etiketu. Tady je pět základních pravidel tlumočnické etiky a kolegiality. Jak si počínat, když mi kolega „půjčí “ klienta?

1. Děkuju

Ano, možná to zní banálně. Ale nestojí to nic.

2. Odměna

Finanční podmínky má v režii kolega, který s klientem spolupracuje. Mám vždy možnost nabídku nepřijmout, pokud nejsem s výší odměny spokojený. Smlouvat ale o ceně s klientem není profesionální a působí to lacině. A podkopávat ceny a nabízet, že to udělám levněji, je ještě lacinější.

Je to kolegův klient. Nepolezu mu do zelí. To dělá konkurence. Ne kolegové.

3. Vizitky nechám doma

Pokud jdu na tlumočení jako záskok, nebudu si brát svoje vizitky. A pokud je náhodou budu mít v tašce, tak tam zůstanou. A kdyby náhodou někdo na předání kontaktu skutečně trval, upozorním je, že pouze pomáhám kolegovi a aby se obrátili na něj.

4. Poslušně hlásím

Po tlumočení dám kolegovi vědět, jak zakázka proběhla, aby si nemusel dělat starosti. Napíšu mu sám od sebe při první vhodné příležitosti, aby se nemusel ptát. Bude rád, že jsem to zvládl v pohodě a že všichni byli spokojení.

5. Ještě jednou díky

Je to slušnost. A kolega bude vědět, že si ho vážím a příště se na mě zase rád obrátí. Nebo pomůže mně, až budu pro svého klienta někoho hledat já.

Nic složitého. Pokud tyto zásady budeme dodržovat všichni, bude se nám lépe dýchat. Dobré přátelé totiž dělají nejenom dobré účty.

Tlumočnické sezoně nazdar!

Zdar!

 

(Upozornění pro genderové lingvisty: slova tlumočník, kolega a klient jsou použita jako generická maskulina a označují tlumočníky i tlumočnice, kolegy i kolegyně, klienty i klientky.)

Plná moc ve francouzštině

Překlad plné moci do francouzštiny

Únor 18th, 2018 Posted by Francie, Právo, Překlad 0 thoughts on “Překlad plné moci do francouzštiny”

Plná moc se překládá poměrně často. Tak si ji dnes společně zkusíme přeložit. I tentokrát zůstaneme u francouzštiny. Jdeme na to!

Překládáme plnou moc

1. Vytvoříme nový dokument ve Wordu. Začneme nadpisem.

2. Ve slovníku si najdeme, že plná moc se řekne plein pouvoir.

3. Napíšeme to do našeho otevřeného souboru.

4. Klikneme na Soubor – Uložit jako a uložíme.

5. Soubor zavřeme a vyhodíme do koše.

Proč? Protože „plein pouvoir“ je doslovný překlad. Plein = plný, moc = pouvoir. Každé zvlášť správně, ale dohromady to je v tomto případě jako přeložit řízek s oblohou jako schitzel with sky.

 

To se moc nepovedlo…

1. Vytvoříme si nový dokument. Zkusíme na to jít tentokrát od lesa. Přes Wikipedii.

2. Najdeme si článek Plná moc.

3. Přepneme do… Aha, nepřepneme. Francouzština není v nabídce. Zkusíme angličtinu. Power of attorney. Vypadá to slibně – je to správně a navíc je tu i přístup na článek francouzsky.

4. Překlikneme a máme to! Contrat de mandat.

5. Přepíšeme do souboru s překladem.

6. Uložíme.

7. Zavřeme a vyhodíme do koše.

 

Co je moc, to je moc

Nebudu vás napínat. Správný termín je procuration.

quebeckém článku se dočteme: „La procuration, qu’on appelle aussi le mandat, est un contrat.“ Procuration, nazývaná také mandat, je contrat. Každá procuration je mandat a zároveň contrat. Ale ne každý contrat je procuration. Nefunguje to, ani když contrat a mandat slepíme. S tím souhlasí i paragraf 1984 francouzského občanského zákoníku. Mandat tedy raději ne. Odvozují se od něj ovšem názvy stran – zmocnitel (mandant) a zmocněnec (mandataire).

 

Já, níže podepsaný XY, tímto uděluji plnou moc YZ.

Udělit plnou moc můžeme následovně: donner la procuration, donner pouvoir (bez členu!), donner son pouvoir (přivlastňujeme, ale pořád bez členu), donner tous les pouvoirs (když bychom se chtěli rozdat) či donner plein pouvoir. Ano, na začátku jsme si řekli, že plein pouvoir je špatně. Pouze ale u názvu dokumentu. Jakmile už jde o samotný akt „zplnomocnění“, můžeme výraz plein pouvoir použít (ale raději s mírou, protože všeho moc škodí.). Mohlo by se nám taky hodit vědět, že provádět právní úkony něčím jménem je v překladu effectuer/accomplir des actes juridiques en son nom.

Už toho bylo moc

Co dělat, když už nechci, aby někdo měl plnou moc a zastupoval mě? Plná moc je specifickým druhem smlouvy – neruší se a ani se od ní neodstupuje. Plnou moc můžeme jedině odvolat, tj. révoquer.

 

Závěrem

Tímto článkem jsem chtěl ukázat dvě věci. Na první pohled překlad tohoto typu textu vypadá banálně, ale nezkušenému překladateli může způsobit perné chvíle. (Nebo hodně nepříjemností, pokud by kvůli jeho překladu vznikly potíže.) U těch nejzřejmějších věcí musíme dávat o to větší pozor a vše kontrolovat. A nedůvěřovat slepě slovníkům nebo Wikipedii.

Odteď vás překlad plné moci nezaskočí.

A budete to mít právně správně.

 

 

société, compagnie, entreprise

Entreprise, société nebo compagnie? Jak se francouzsky řekne „společnost“?

Únor 8th, 2018 Posted by Francie, Právo, Překlad 0 thoughts on “Entreprise, société nebo compagnie? Jak se francouzsky řekne „společnost“?”

Pro velký úspěch znovu o francouzštině. V minulém článku jsme se bavili o identifikátorech společností a jejich překladu. Dnes bych se rád zamyslel nad jiným problémem, který se společnostmi souvisí. Překlad samotného slova „společnost“.

Jak se řekne společnost francouzsky? Bavíme se o té obchodní, samozřejmě. Entreprise? Société? Compagnie? Proč na to mají Francouzi tři slova? Mají stejný význam?

Většina Francouzů tato slova používá jako absolutní synonyma. A pokud se zeptáte, jestli vám můžou vysvětlit rozdíl, většinou zjistí, že to není až tak snadné. A co pak dělat při překladu? Podívejme se na to společně.

 

Entreprise

Entreprise nemá ve francouzském právu definici. Je to totiž termín primárně ekonomický, třebaže ho najdeme např. v zákoníku práce. Tady ovšem označuje „skupinu zaměstnanců, kteří společně pracují pod vedením zaměstnavatele“.

Co to tedy je? Entreprise est une organisation économique et sociale qui exerce une ou plusieurs activités dans le but de réaliser un profit, čili ve zkratce uskupení, jehož cílem je vytvářet zisk.

Odpovídající termín v češtině je podnik. Všichni určitě známe zkratku PMEpetites et moyennes entreprises neboli malé a střední podniky.

 

Compagnie

Společnost můžeme do francouzštiny přeložit také pomocí slova compagnie. Kromě ekonomicko-právního kontextu, který nás zajímá, toto slovo použijeme i ve významu dělat někomu společnost.

V současné francouzštině se termín compagnie užívá pouze pro specifický druh společností, tj. takové, které vykonávají určitou veřejnou službu, např. compagnie des eaux, compagnie des chemins de fer départementaux aj.

Dále se termín compagnie užívá u určitých konkrétních specializovaných společností, např. compagnie d’assurance, compagnie aérienne atd.

 

Société

Kromě významu společnost z hlediska sociologického (např. současná společnost) je slovo société termínem, který odpovídá obchodní společnosti.

 

Shrnutí

Zase tak složité to není – pokud jsme v kontextu ekonomickém, bavíme se o entreprise. Pokud jsme v právu, používáme pouze a jen société. U slova compagnie bychom měli být ostražití a raději tak nic z češtiny do francouzštiny nepřekládat.

Pokud si toto zapamatujete (nebo si uložíte tento článek), už nikdy nezaváháte a budete mít všechny texty jazykově i právně správně.

 

 

SIREN a SIRET

Co jsou francouzská čísla SIREN a SIRET a v čem jsou zrádná

Únor 3rd, 2018 Posted by Francie, Právo, Překlad, Tipy & triky 0 thoughts on “Co jsou francouzská čísla SIREN a SIRET a v čem jsou zrádná”

V poslední době se ke mně dostalo několik přání kolegů francouzštinářů, abych jednou napsal i něco pro ně. Proto se dnes podíváme na jeden jev, na který už delší dobu narážím. Jedná se o nejrůznější účetní doklady, faktury, smlouvy, výpisy z obchodního rejstříku apod.

V těchto textech přeložených z/do francouzštiny se často stává, že identifikační čísla společnosti užívaná u nás byla „přeložena“ identifikačními čísly z Francie. Poměrně nekonzistentně a často náhodně.

Nejčastěji jde o čísla SIREN a SIRET. Co to je? Jak s nimi zacházet? Jak překládat naše IČ a DIČ? Čtěte dále.

 

SIREN a SIRET – co mají společného?

Obě jsou jedinečná identifikační čísla. Obě přiděluje Národní institut pro statistiky a ekonomické studie INSEE (Institut national de la statistique et des études économiques) při založení nového podniku.

SIREN

SIREN je devítimístné číslo, na základě kterého je možné dohledat informace o finančních a právních skutečnostech týkajících se dané entity. Od čísla SIREN se odvozují další identifikační čísla – číslo zápisu v obchodním a podnikovém rejstříku (numéro d’inscription au Registre des commerces et des sociétés), daňové číslo pro potřeby vnitrostátní DPH (numéro de TVA intracommunautaire), číslo zápisu v profesním rejstříku (numéro d’inscription au Répertoire des métiers) nebo číslo SIRET.

 

SIRET

SIRET je čtrnáctimístné číslo označující zařízení, v němž probíhá podnikatelská činnost společnosti. Skládá se z čísla SIREN a čísla NIC, což je interní klasifikační číslo označující geografické umístění daného zařízení (každá provozovna má své číslo NIC). Pokud se společnost přestěhuje, musí požádat o změnu čísla NIC. Logicky je jasné, že číslo SIRET mají pouze právnické osoby.

 

To je teda číslo!

U nás se jako identifikátory společností užívají IČ a DIČ. Oba identifikátory bývají uváděny na oficiálních dokumentech společnosti. IČ je jedinečné identifikační osmimístné číslo, které přiděluje editor registru osob. DIČ je identifikační číslo daňového subjektu přidělené správcem daně (finanční úřad) po registraci k dani. Ve Francii je ovšem situace jiná.

Identifikačních čísel, které jsou francouzským společnostem přidělovány, je více a každý se uvádí v jiném kontextu. Jejich přehled najdete např. zde.

 

Jak se neztratit v překladu?

Při překladu dokumentu z francouzštiny do češtiny platí stejné pravidlo jako v případě Sb. – nepřekládat. Záměnou s IČ či DIČ bychom způsobili zbytečný zmatek, který by mohl vést k mylné interpretaci informací u příjemce textu. Nejbezpečnějším řešením je napsat „číslo SIREN/SIRET“ nebo „identifikační číslo SIREN/SIRET“. Při překladu z češtiny do francouzštiny si taky nemůžeme identifikátory dovolit libovolně zaměňovat. Nejbezpečnější řešení je v tomto případě doslovný překlad. IČ tedy bude „numéro d’identification“ a DIČ „numéro de TVA“.

 

Tip na závěr

Pokud z těch všech čísel máte hlavu jako balon, nebojte, je to normální. Nemusíte si pamatovat všechno. Ze zkušenosti vím, že s čím člověk nepracuje často, to vypustí. Hlavní věc je, že teď už víme, že jednotlivé identifikátory nemůžeme zaměňovat s těmi českými.

Až budete příště něco překládat či psát francouzsky a zaseknete se na některém z těchto čísel, vzpomeňte si na tento návod.

 

 

 

velká písmena

Názvy právních dokumentů a VELKÁ PÍSMENA

Únor 3rd, 2018 Posted by Právo, Překlad, Tipy & triky 0 thoughts on “Názvy právních dokumentů a VELKÁ PÍSMENA”

Minulý týden jsme si ujasnili, jak psát čísla v právních textech. Tento týden si uděláme pořádek ve velkých písmenech.

Určitě si všichni vzpomínáte na diktáty na základní škole. Psaní i/y nebo ě/je se dá ještě celkem snadno naučit. Velká písmena jsou vedle toho ale strašákem a určitě se shodneme na tom, že občas tápeme.

Pojďme se tedy na ně podívat podrobněji.

 

potvrzení, osvědčení, vysvědčení, rejstříky, (obyčejné) smlouvy a spol.

U těchto typů dokumentů často chybujeme. Především v překladech z angličtiny je často viditelná tendence přejímat psaní velkých písmen podle originálu.

V angličtině jsou pravidla pro psaní velkých písmen poměrně volná – s trochou nadsázky můžeme říct, že žádné pravidlo není. Když je to důležité, piš velké písmeno. Jak tedy na to?

Základní poučka zní: Pokud je součástí názvu daného dokumentu slovo upřesňující jeho druh, píšeme malé písmeno.

  • obchodní rejstřík, dohoda o provedení práce, potvrzení o bezdlužnosti aj.

 

zákony

I zde platí pravidlo, že v češtině všechno malým.

Nejlepší bude ukázat si to přímo na obou jazycích.

  • zákon č. 262/2006 Sb., o obchodních korporacích = Act no. 262/2006 Sb., Companies and Cooperatives Act
  • Companies Act 2006 = zákon o obchodních společnostech z roku 2006

 

zákoník

Podíváme se na příklad zákoníku práce. Vzhledem k tomu, že nejde o oficiální název, píšeme s malým. Občanské jméno zákoníku práce je zákon č. 262/2006 Sb.

Do angličtiny bychom opět přeložili jako Labour Code, tj. s velkými písmeny. Jinak ale zákoníky moc v common law nenajdeme, takže si kvůli tomu nemusíme lámat hlavu.

 

vyhlášky, směrnice, nařízení aj.

Hezky česky všechno malým!

  • nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)

(Ono často skloňované nařízení GDPR)

 

mezinárodní smlouvy a úmluvy

S velkým písmenem v češtině píšeme pouze názvy důležitých mezinárodních smluv.

  • Smlouva o přístupu České republiky k Evropské uniiCharta Organizace spojených národů aj.

U smluv, které mají v názvu město, kde vznikly, můžeme psát velké i malé písmeno.

  • římská smlouva i Římská smlouva lisabonská i Lisabonská smlouva

(Ale mnichovská dohoda tradičně s malým. Neptejte se proč.)

 

Ústava České republiky

Vždy s velkým písmenem.

Pokud ale chceme napsat, že je něco podle naší ústavy, tak s malým.

 

Nakonec to tak hrozné není. Jak víme, v angličtině můžeme téměř všude psát s klidnou hlavou velká písmena.

A v češtině můžeme říct, že ve většině případů píšeme názvy právních dokumentů s malým písmenem.

Kdybyste si někdy nebyli jistí nebo si toto vzrušující téma chtěli nastudovat podrobněji, vše najdete v Příručce.

 

(Článek byl původně publikován na LinkedIn.)

PS: Pokud vás ruší, že jsou nadpisy s malým počátečním písmenem, věřte, že mě taky. Chtěl jsem, aby to pro názornost bylo napsáno, tak, jak se sluší a patří.

 

 

čísla v právních textech

Čísla a jak na ně v právních textech

Únor 3rd, 2018 Posted by Právo, Překlad, Tipy & triky 0 thoughts on “Čísla a jak na ně v právních textech”

minulém článku jsme se zaměřili na ožehavé téma, jak (NE!)překládat zkratku Sb.

Dnes se společně podíváme na něco jiného, co často činí potíže. Jsou to, dámy a pánové, číselné údaje.

V textech, které se mi dostanou do rukou (ať originály k překladu nebo překlady vyhotovené někým jiným), často vídám různé prohřešky.

Vybral a roztřídil jsem ty hlavní z nich a přidal k nim kuchařku, která vám pomůže, až budete v nesnázích. Vycházel jsem z Drafting guidance britského parlamentu a Jazykové příručky.

 

Čísla menší než 10 píšeme slovy, od 10 výš číslicemi.

[…] period of absence from the territory of the Member State that is shorter than six consecutive months and does not exceed a total of 10 months within five years does not interrupt the five-year period of residence.

 

Hodnoty vyjádřené jednotkami a věk píšeme číslicí i v případě, že je číslo menší než 10.

  • Vehicle with a speed above approximately five 5 km/h
  • The Convention applies to every child under the age of eight 8 years.

 

Rubl, dolar, libra

Stejné pravidlo platí i pro částky peněz. Kromě toho si musíme dát pozor na to, abychom informaci správně lokalizovali. V češtině píšeme měnu ZA číslicemi, v angličtině PŘED.

česky: 125.000 Kč, anglicky: CZK 125,000

Pozor! Pouze přehodit jednotku nestačí. Zrádné je taky oddělování řádů a desetinných míst – v češtině máme desetinnou čárkuřády oddělujeme tečkou, v angličtině se desetinná čísla píší s tečkou a řády oddělujeme čárkou. (Zapomenout nahradit tečku čárkou by člověka mohlo přijít pěkně draho, 125 Kč a 125 tisíc Kč je celkem rozdíl, no ne?) Měnu můžeme psát pomocí symbolu (£, €, $) nebo třípísmennou mezinárodní zkratkou (GBP, EUR, USD aj.).

Pokud věta začíná číslem, vypíšeme ho slovy vždy.

To by ale nikdo nenapsal. Věta začínající číslicí vypadá opravdu…zvláštně.

 

Nemícháme slova a číslice.

  • If the number of members is greater than three but less than 12 […]

V takových případech si můžeme vybrat, jestli napíšeme „3“ a „12“ nebo „three“ a „twelve“.

 

Řadové číslovky od 10 výš by se měly psát číslicemi.

Nemusíme se tedy trápit výrazy jako ninety-ninth apod. a píšeme směle 99th. Pro ty menší než 10 se můžeme rozhodnout podle kontextu, ale i zde platí pravidlo „Nemíchat“.)

Procenta

Pokud chcete napsat „třicet procent“, česky je to správně s mezerou mezi číslicí a znakem %, tj. 30 %. (Pokud napíšete 30%, je to přídavné jméno „třicetiprocentní“.) V angličtině si tím nemusíme dělat hlavu a píšeme za všech okolností číslici a %, takže např. 30%.

Data

Taky jste vždycky museli na základní škole na hodinách angličtiny přepisovat datum na tabuli? A taky vám paní učitelka vždycky úderně říkala, že datum píšeme: „on the 17th of January“?

Tak na to můžete zapomenout. V právních textech (a formálních textech obecně) vám k napsání data v angličtině poslouží schéma: číslice + název měsíce (s velkým písmenem!) + rok.

  • 17. ledna 2017 = 17 January 2017 (Ano, opravdu nic víc a nic míň.)

Jako vždy vše samozřejmě záleží na kontextu. A nejdůležitější je být konzistentní. Takže pokud budete chtít být rebel a jít proti tomuto návodu, buďte rebel všude a důsledně. (Akorát pozor na ty desetinné čárky a tečky. Tam bych rebelství moc nedoporučoval.)

 

Zmiňovaný dokument Drafting guidance je plný informací a pro překladatele, kteří se věnují právu, je to úžasný zdroj. Třeba se do něj společně zase někdy podíváme.

Doufám, že díky dnešnímu článku budete mít větší jistotu, až budete příště něco psát anglicky a narazíte na čísla.

 

(Článek byl původně publikován na LinkedIn.)

 

 

Fakturační údaje:
Mgr. Libor Nenutil
Hranická 268, 756 43 Kelč
IČ: 88525830
Nejsem plátcem DPH.
Kontaktní adresa:
Chocholouškova 35/8
180 00 Praha 8