sb. coll.

Sb. vs. Coll. – Překládat či nepřekládat? Toť otázka.

Leden 30th, 2018 Posted by Právo, Překlad 0 thoughts on “Sb. vs. Coll. – Překládat či nepřekládat? Toť otázka.”

Sb. neboli Sbírka zákonů slouží k vyhlašování právních předpisů. To všichni víme. Co s ní ale při překladu do angličtiny? V oblasti právního překladu zřejmě neexistuje kontroverznější téma. Společně se podíváme na jednotlivé přístupy k této ožehavé problematice.

 

1. Úplně vypustit

Přiznávám, že jde o ten nejodvážnější přístup, ale i s tím jsem se setkal. Dokonce jej doporučuje jeden lektor odborného překladu.

Argumentem bylo, že zákony jinak než ve Sbírce zákonů vyhlašovány nejsou, a informace je proto redundantní. Inu což. Translation by omission je koneckonců také legitimním překladatelským postupem.

(Osobně se k tomuto řešení nepřikláním.)

 

2. Překládat

Ano, to je to Coll., které jsme všichni už někde viděli.

Možná jste někdy na internetu zabloudili na anglickou verzi webu některého ministerstva či jiné státní instituce. A právě tam tuto zkratku nacházíme poměrně často.

Překladatelé, nejspíš motivovaní snahou přeložit vše (řádně a včas), zkrátka přeložili i zkratku Sb.

 

3. Nepřekládat

To nejlepší na konec. Zkusíme se podívat na pár argumentů, proč zkratku Sb. do angličtiny nepřekládat:

  • Sb. je součástí názvu. Názvy zákonů mají následující strukturu: číslo zákona/rok, ze kterého zákon je, Sb., takže například často zmiňovaný NOZ je zákon č. 89/2012 Sb. Stejně tak jako se v názvu společnosti nepřekládá „a. s.“, nepřekládáme ani Sb. Název tohoto zákona anglicky tedy je Act no. 89/2012 Sb.
  • Slovenské zákony byly do rozdělení Československa uváděny se zkratkou „Zb.“ (nyní Z.z.). Pokud tedy napíšeme „Coll.“, může dojít k nejasnostem, o jaký právní předpis se jedná.
  • Harvard Law Review Association pravidelně publikuje Blue Book, kde doporučuje, aby se odkazy na české právní předpisy v angličtině uváděly se zkratkou „Sb.“.

 

Ať už se rozhodnete pro kteroukoliv z těchto variant, vždy je nejdůležitější se dohodnout s klientem, jaké jsou jeho požadavky.

Pokud požadavky nemá, přidejte se ke mně. Budu v táboře číslo 3.

 

Pokud vás toto téma zajímá, můžeme se o něm pobavit podrobněji. Nebo si můžete přečíst výbornou publikaci Právní překlad v teorii a praxi.

 

PS: Výše uvedené samozřejmě platí pro překlad do všech jazyků.

 

(Článek byl původně publikován na LinkedIn.)

 

 

Líbil se vám článek? Pusťte ho do světa!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Mgr. Libor Nenutil
tlumočení a překlady
Sokolovská 1165/266, 190 00 Praha 9

IČ: 88525830, DIČ: CZ9005075706

Podnikatel zapsán v živnostenském rejstříku Úřadu městské části Praha 9, č. j.: S MCP09/013792/2021
Zásady zpracování osobních údajů

Nenutil s.r.o.
IČ: 07629605, DIČ: CZ07629605 Společnost s ručením omezeným zapsaná v obchodním rejstříku Krajského soudu v Ostravě pod spisovou značkou C 76566