Minulý týden jsme si ujasnili, jak psát čísla v právních textech. Tento týden si uděláme pořádek ve velkých písmenech.
Určitě si všichni vzpomínáte na diktáty na základní škole. Psaní i/y nebo ě/je se dá ještě celkem snadno naučit. Velká písmena jsou vedle toho ale strašákem a určitě se shodneme na tom, že občas tápeme.
Pojďme se tedy na ně podívat podrobněji.
potvrzení, osvědčení, vysvědčení, rejstříky, (obyčejné) smlouvy a spol.
U těchto typů dokumentů často chybujeme. Především v překladech z angličtiny je často viditelná tendence přejímat psaní velkých písmen podle originálu.
V angličtině jsou pravidla pro psaní velkých písmen poměrně volná – s trochou nadsázky můžeme říct, že žádné pravidlo není. Když je to důležité, piš velké písmeno. Jak tedy na to?
Základní poučka zní: Pokud je součástí názvu daného dokumentu slovo upřesňující jeho druh, píšeme malé písmeno.
- obchodní rejstřík, dohoda o provedení práce, potvrzení o bezdlužnosti aj.
zákony
I zde platí pravidlo, že v češtině všechno malým.
Nejlepší bude ukázat si to přímo na obou jazycích.
- zákon č. 262/2006 Sb., o obchodních korporacích = Act no. 262/2006 Sb., Companies and Cooperatives Act
- Companies Act 2006 = zákon o obchodních společnostech z roku 2006
zákoník
Podíváme se na příklad zákoníku práce. Vzhledem k tomu, že nejde o oficiální název, píšeme s malým. Občanské jméno zákoníku práce je zákon č. 262/2006 Sb.
Do angličtiny bychom opět přeložili jako Labour Code, tj. s velkými písmeny. Jinak ale zákoníky moc v common law nenajdeme, takže si kvůli tomu nemusíme lámat hlavu.
vyhlášky, směrnice, nařízení aj.
Hezky česky všechno malým!
- nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)
(Ono často skloňované nařízení GDPR)
mezinárodní smlouvy a úmluvy
S velkým písmenem v češtině píšeme pouze názvy důležitých mezinárodních smluv.
- Smlouva o přístupu České republiky k Evropské unii, Charta Organizace spojených národů aj.
U smluv, které mají v názvu město, kde vznikly, můžeme psát velké i malé písmeno.
- římská smlouva i Římská smlouva, lisabonská i Lisabonská smlouva
(Ale mnichovská dohoda tradičně s malým. Neptejte se proč.)
Ústava České republiky
Vždy s velkým písmenem.
Pokud ale chceme napsat, že je něco podle naší ústavy, tak s malým.
Nakonec to tak hrozné není. Jak víme, v angličtině můžeme téměř všude psát s klidnou hlavou velká písmena.
A v češtině můžeme říct, že ve většině případů píšeme názvy právních dokumentů s malým písmenem.
Kdybyste si někdy nebyli jistí nebo si toto vzrušující téma chtěli nastudovat podrobněji, vše najdete v Příručce.
(Článek byl původně publikován na LinkedIn.)
PS: Pokud vás ruší, že jsou nadpisy s malým počátečním písmenem, věřte, že mě taky. Chtěl jsem, aby to pro názornost bylo napsáno, tak, jak se sluší a patří.
