Minulý týden jsme si ujasnili, jak psát čísla v právních textech. Tento týden si uděláme pořádek ve velkých písmenech.

Určitě si všichni vzpomínáte na diktáty na základní škole. Psaní i/y nebo ě/je se dá ještě celkem snadno naučit. Velká písmena jsou vedle toho ale strašákem a určitě se shodneme na tom, že občas tápeme.

Pojďme se tedy na ně podívat podrobněji.

potvrzení, osvědčení, vysvědčení, rejstříky, (obyčejné) smlouvy a spol.

U těchto typů dokumentů často chybujeme. Především v překladech z angličtiny je často viditelná tendence přejímat psaní velkých písmen podle originálu.

V angličtině jsou pravidla pro psaní velkých písmen poměrně volná – s trochou nadsázky můžeme říct, že žádné pravidlo není. Když je to důležité, piš velké písmeno. Jak tedy na to?

Základní poučka zní: Pokud je součástí názvu daného dokumentu slovo upřesňující jeho druh, píšeme malé písmeno.

• obchodní rejstřík, dohoda o provedení práce, potvrzení o bezdlužnosti aj.

zákony

I zde platí pravidlo, že v češtině všechno malým.

Nejlepší bude ukázat si to přímo na obou jazycích.

• zákon č. 262/2006 Sb., o obchodních korporacích = Act no. 262/2006 Sb., Companies and Cooperatives Act
• Companies Act 2006 = zákon o obchodních společnostech z roku 2006

zákoník

Podíváme se na příklad zákoníku práce. Vzhledem k tomu, že nejde o oficiální název, píšeme s malým. Občanské jméno zákoníku práce je zákon č. 262/2006 Sb.

Do angličtiny bychom opět přeložili jako Labour Code, tj. s velkými písmeny. Jinak ale zákoníky moc v common law nenajdeme, takže si kvůli tomu nemusíme lámat hlavu.

vyhlášky, směrnice, nařízení aj.

Hezky česky všechno malým!

• nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)

(Ono často skloňované nařízení GDPR)

mezinárodní smlouvy a úmluvy

S velkým písmenem v češtině píšeme pouze názvy důležitých mezinárodních smluv.

• Smlouva o přístupu České republiky k Evropské unii, Charta Organizace spojených národů aj.

U smluv, které mají v názvu město, kde vznikly, můžeme psát velké i malé písmeno.

• římská smlouva i Římská smlouva,  lisabonská i Lisabonská smlouva

(Ale mnichovská dohoda tradičně s malým. Neptejte se proč.)

Ústava České republiky

Vždy s velkým písmenem.

Pokud ale chceme napsat, že je něco podle naší ústavy, tak s malým.

Nakonec to tak hrozné není. Jak víme, v angličtině můžeme téměř všude psát s klidnou hlavou velká písmena.

A v češtině můžeme říct, že ve většině případů píšeme názvy právních dokumentů s malým písmenem.

Kdybyste si někdy nebyli jistí nebo si toto vzrušující téma chtěli nastudovat podrobněji, vše najdete v Příručce.

(Článek byl původně publikován na LinkedIn.)

PS: Pokud vás ruší, že jsou nadpisy s malým počátečním písmenem, věřte, že mě taky. Chtěl jsem, aby to pro názornost bylo napsáno, tak, jak se sluší a patří.

V poslední době se ke mně dostalo několik přání kolegů francouzštinářů, abych jednou napsal i něco pro ně. Proto se dnes podíváme na jeden jev, na který už delší dobu narážím. Jedná se o nejrůznější účetní doklady, faktury, smlouvy, výpisy z obchodního rejstříku apod.

V těchto textech přeložených z/do francouzštiny se často stává, že identifikační čísla společnosti užívaná u nás byla „přeložena“ identifikačními čísly z Francie. Poměrně nekonzistentně a často náhodně.

Nejčastěji jde o čísla SIREN a SIRET.

Co to je? Jak s nimi zacházet? Jak překládat naše IČ a DIČ? Čtěte dále.

SIREN a SIRET – co mají společného?

Obě jsou jedinečná identifikační čísla. Obě přiděluje Národní institut pro statistiky a ekonomické studie Institut national de la statistique et des études économiques (INSEE) při založení nového podniku.

SIREN

SIREN je devítimístné číslo, na základě kterého je možné dohledat informace o finančních a právních skutečnostech týkajících se dané entity.

Od čísla SIREN se odvozují další identifikační čísla – číslo zápisu v obchodním a podnikovém rejstříku (numéro d’inscription au Registre des commerces et des sociétés), daňové číslo pro potřeby vnitrostátní DPH (numéro de TVA intracommunautaire), číslo zápisu v profesním rejstříku (numéro d’inscription au Répertoire des métiers) nebo číslo SIRET.

SIRET

SIRET je čtrnáctimístné číslo označující zařízení, v němž probíhá podnikatelská činnost společnosti.

Skládá se z čísla SIREN a čísla NIC, což je interní klasifikační číslo označující geografické umístění daného zařízení (každá provozovna má své číslo NIC). Pokud se společnost přestěhuje, musí požádat o změnu čísla NIC. Logicky je jasné, že číslo SIRET mají pouze právnické osoby.

To je teda číslo!

U nás se jako identifikátory společností užívají IČ a DIČ.

Oba identifikátory bývají uváděny na oficiálních dokumentech společnosti. IČ je jedinečné identifikační osmimístné číslo, které přiděluje editor registru osob.

DIČ je identifikační číslo daňového subjektu přidělené správcem daně (finanční úřad) po registraci k dani. Ve Francii je ovšem situace jiná.

Identifikačních čísel, která se francouzským společnostem přidělují, je více. Každé se uvádí v jiném kontextu. Jejich přehled najdete např. zde.

Jak se neztratit v překladu?

Překlad z francouzštiny do češtiny

Zde platí stejné pravidlo jako v případě Sb. – nepřekládat!

Záměnou s IČ či DIČ bychom způsobili zbytečný zmatek, který by mohl vést k mylné interpretaci informací u příjemce textu. Nejbezpečnějším řešením je napsat „číslo SIREN/SIRET“ nebo „identifikační číslo SIREN/SIRET“.

Překlad z češtiny do francouzštiny

Tady si taky nemůžeme identifikátory dovolit libovolně zaměňovat. Nejbezpečnější řešení je v tomto případě doslovný překlad. IČ tedy bude „numéro d’identification“ a DIČ „numéro de TVA“.

Tip na závěr

Pokud z těch všech čísel máte hlavu jako balon, nebojte, je to normální. Nemusíte si pamatovat všechno.

Ze zkušenosti vím, že s čím člověk nepracuje často, to vypustí. Hlavní věc je, že teď už víme, že jednotlivé identifikátory nemůžeme zaměňovat s těmi českými.

Až budete příště něco překládat či psát francouzsky a zaseknete se na některém z těchto čísel, vzpomeňte si na tento návod.

Osobní rozvoj a další vzdělávání jsou pro mne nesmírně důležité. Zastávám názor, že pokud člověk chce svou práci dělat dobře, musí se neustále vzdělávat. To platí snad pro všechny profese. A pro tlumočníky a překladatele dvojnásob.

Proč jsem si vybral právní překlad?

1. Rozšíření obzorů

Ano, samozřejmě, každý překlad je rozšířením obzorů. Člověk se vždy dozví spoustu zajímavých věcí, ale schopnost/možnost využívat hlubší znalosti je mnohem přínosnější. Hlavně pokud jde o právní překlad.

2. Efektivita

Práce na překladu textu z oboru, kterému rozumím, zabere méně času.

3. Vyšší kvalita služeb

Pokud pracuji s tématem, kterému rozumím, mé překlady budou lepší než ty, které vyhotoví někdo, kdo právu vůbec nerozumí.

4. Lepší obchodní příležitosti

Díky specializaci se můžete lépe zaměřit na svou cílovou skupinu. Také pro klienty bude snazší si vás najít.

5. Vyšší výdělky

Vysoce specializovaná práce práce totiž má svoji cenu.

Právní překlad a já

Jak už jsem nastínil výše, rozhodl jsem se proniknout do tajů práva. Vždy mě zajímalo a fascinovalo. Svého času jsem práva dokonce chtěl jít studovat. Rozhodl jsem se ale pro jiné povolání. Tehdy jsem ještě nevěděl, že jednoho dne spojím příjemné s užitečným a znovu se vrátím do školních lavic. Jako posluchač práv.

Od září se chodím vzdělávat na Právnickou fakultu Univerzity fakulty, kde navštěvuji kurz práva pro tlumočníky a překladatele. Mimo to jsem se rozhodl ve volném čase na sobě zapracovat více a našel si další kurzy zaměřené na právní překlad. Na podzim jsem absolvoval velmi přínosné školení právnické češtiny pro překladatele v Belisha Beacon. (Vřele doporučuji každému, kde by se právem chtěl zabývat!)

Tím to ale nekončí. Tento týden tak začínám kurz smluvního práva, který pořádá Université de Genève. Na této univerzitě jsem se přihlásil také na úvod do problematiky lidských práv. Kromě toho jsem se zapsal i na kurz rodinného práva Univerzity Palackého v Olomouci a příští týden začínám Law for non-lawyers od australské Monash University. (Vše on-line z pohodlí domova.)

Specializace je běh na dlouhou trať. U právního překladu tomu není jinak. Je to dlouhý a, časově i finančně, náročný proces. Věřím ale, že se vynaložené úsilí vyplatí a že přinese své ovoce.