Tlumočnická notace je téma, které by vydalo na několik knih. Pod pokličku jsme nahlédli v článku Tlumočnický zápis: 7 otázek, co vám nedá spát. V tom dnešním se na něj podíváme z jiného úhlu pohledu.

Během diskuze se studenty tlumočnictví na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde o jsme si povídali o tlumočení ve fotbale, vyplynulo, že je pro ně zápis velkým strašákem. Proto jsem se rozhodl sepsat tento návod.

Dozvíte se:

➡️ Jak poznám, že potřebuju symbol?

➡️ Kde hledat inspiraci pro symboly?

➡️ 5 tipů a triků z praxe

➡️  Jak symboly zahrnout do přípravy na tlumočení?

Jak poznám, kdy potřebuju symbol?

Všimli jste si, že se vám během tlumočení objevují pravidelně stejné koncepty?

Že ztrácíte čas tím, že si je vypisujete zkratkou (nebo hůř celým slovem)?

👉 Pak by to chtělo symbol.

Během nedávného tlumočení jsem si uvědomil, že by se mi hodily symboly na:

• návrh (dokumentu), projekt
• tajemství, tajný, utajení
• integrace
• odhad
• ekonomika

Kde hledat inspiraci pro symboly?

💡 Nejlepší zdroj jsou skripta od Hanse Matysska. Doporučuji (pokud rádi čtete na papíru) mít je vytištěné ve složce a občas prolistovat pro inspiraci.

💡 Symbolovnik.cz je on-line verzí těchto skript. Výhodou je pohodlné vyhledávání.

💡 Hodit se může i tento přehled.  

Po prostudování zdrojů je nejlepší vzít si tužku a papír a zkusit si nové symboly napsat pod sebe.

Tlumočnická notace a symboly – tipy a triky:

1. Symbol musí být jednoznačný a jasný

Každý obrazec musí být na první pohled snadno rozklíčovatelný. Pokud by hrozilo, že si ho spletete s něčím jiným, nejspíš to není ideální symbol.  

2. Čím méně tahů, tím lépe

Hlavní pravidlo: Cokoliv je zabere více než tři tahy je pravděpodobně nepraktické. Zápis musí být co nejrychlejší.

Z toho důvodu se nejspíš neosvědčí symbol, který jsem si našel pro „draft“ (viz foto). Je to totiž celkem pět tahů.

3. Symbol musí být recyklovatelný

Tlumočnická notace rozhodně nespočívá v tom, že budete mít symbol na všechno. To je kontraproduktivní. Čím méně symbolů, které je možné kombinovat a upravovat, tím lépe.  

4. Každý svého symbolu strůjce

Zápis je individuální a osobní věc. Co funguje jednomu, nemusí fungovat druhému. Některé symboly se budou pravděpodobně opakovat u většiny tlumočníků (značka pro „stát“, „politika“ apod.). Rozhodně ale neplatí, že všichni musejí používat to samé.  

5. Nebojte se vyhodit, co nefunguje

Praxe může ukázat, že některé značky zkrátka neplní svůj účel. Není žádoucí nutit se do užívání symbolů, které vám nefungují a neusnadňují práci. Pokud tedy zjistím, že mi dané značka nevyhovuje nebo ji nepotřebuju, přestanu ji používat.

To bude nejspíš osud symbolu pro „estimate“ z fotky nahoře. Značek odvozených z písmene E už mám v repertoáru hodně a stejně dobře poslouží pravděpodobně i pouhé (+/-). Všechno záleží na kontextu. Jako vždy.

Příprava na tlumočení

Většinou si po skončení zakázky projdu v rychlosti blok a poznačím si to, kde by se hodilo příště mít symbol. Součástí přípravy na každé tlumočení je příprava. Tlumočníci ji často omezují pouze na studium podkladů a terminologie. Velmi užitečné ale je připravit si i tahák se symboly, které by se mohly hodit. Není totiž nic horšího než začít improvizovat s novou značkou během akce.  

📺 Video návod, jak si spolehlivě zapamatovat nové symboly

🎓 Spoustu dalších tipů, zdrojů a videí najdete zde.  

Shrnutí

Tlumočnická notace je živý organismus. Neustále se mění a vyvíjí. Začátky jsou obtížné pro všechny, není potřeba se tím stresovat. Všechno se postupem času ustálí a zautomatizuje. K tomu je samozřejmě potřeba trénink a praxe. Dostat se do stavu, kdy bude tlumočník spokojený se svým zápisem, vyžaduje hodně času, píle a dřiny.

V každém případě platí, že méně je více a že zápis je jen pomůcka. Pokud člověk neprovede dostatečnou analýzu, neporozumí sdělení a nemá pamatováka, nespasí ho ani milion symbolů.  

Zajímá vás něco, co jste se tu nedočetli?

Žádný učený z nebe nespadl. Když jde o právní překlad, platí to dvojnásob. O výhodách specializace a o tom, jak jsem se rozhodl specializovat na právo už tu řeč byla kdysi. Co ale obnáší tato specializace?

V překladatelských skupinách na Facebooku se nedávno objevil dotaz na možnosti kurzů a studia právnických jazyků pro překladatele. Ideální by samozřejmě bylo práva vystudovat. Málokdo z nás ale má tolik času. Přináším tedy soupis (všech?) kurzů a vzdělávacích akcí, které pro překladatele právních textů v Česku existují.

1. Doplňkové studium pro překladatele právních textů

Stálice mezi kurzy pro překladatele právních textů a pravděpodobně taky odrazový můstek. Pracovní název „Juridikum“. Studium pořádá Právnická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci s Komorou soudních tlumočníků. V září 2019 bude začínat už třiadvacátý běh.

Část A – právní minimum

Probíhá v češtině. Každý týden odborníci na jednotlivá odvětví práva dávají posluchačům nahlédnout do jednotlivých oblastí práva. Přednášky doporučuji nejen překladatelům a tlumočníkům, kteří se chtějí specializovat na právo, ale i lidem se zájmem získat základní přehled v právu.

Kurz je zakončen písemným testem. Ke složení je třeba správně zodpovědět 70 % otázek. S sebou můžete mít jakékoliv pomůcky a zdroje, takže to není tak hrozné, jak to může znít.

Část B – jazyková část

Srovnávací seminář zaměřený na právnický jazyk. Vyučují jej kantoři Právnické fakulty, Ústavu translatologie a další odborníci z praxe.

Nabízené jazyky: právnická angličtina, právnická němčina, právnická francouzština, právnická ruština.

Angličtina a němčina se otevírají bez problému každý rok.

Ruština a francouzština podle počtu uchazečů. (Já na francouzštinu čekal čtyři roky).

💡 Tip: Zjistěte si mailem na sekretariátu, kolik lidí se musí přihlásit, aby vám kurz otevřeli. Potom je zkuste naverbovat mezi svými kolegy a známými.

Kurz je zakončen písemnou zkouškou, která má dvě části – jednu „do češtiny“ a druhou „do jazyka“. V každé z částí je následně krátký překlad právního textu a cvičení na terminologii právnického jazyka.

Osobní zkušenost:

Splnění kurzu je jednou z podmínek jmenování soudním tlumočníkem. Pokud tedy někdo usiluje o kulaté razítko, juridiku neunikne. Výuka byla rozhodně obrovským přínosem. Neumím si představit, že bych znalosti získal někde jinde a jiným způsobem. Hlavním přínosem pro práci v oblasti právního překladu je glosář s několika tisíci položkami, který jsem si na hodinách vypracoval.

Méně pozitivně hodnotím náplň kurzu. Některá témata jsou pro soudní tlumočníky a překladatele právních textů obecně okrajová, možná i zbytečná. Dále mi přišlo, že rozebírání terminologie deskriptivní právní vědy je vzdálené praktickému životu. Na celou řadu dokumentů, ke kterým klienti poptávají překlad s ověřením, vůbec nepřišla řeč.

👉 Pokud byste si z kurzu měli zapamatovat jednu jedinou věc, je to tohle!

Kurz si můžete udělat taky na Právnické fakultě v Brně. Část A probíhá v koncentrovanější verzi – 8 přednáškových dnů po 10 vyučovacích hodinách.

V případě jazykových seminářů to je podobně. Hodiny jsou koncentrované do dvou výukových týdnů, což může být zajímavé hlavně pro lidi, kteří si z pracovních či jiných důvodů nemohou/nechtějí blokovat všechny pátky v roce. Na rozdíl od Prahy mají v nabídce také právnickou italštinu.

💡 Ideální pro lidi, kteří mají do Prahy daleko. Nebo se jim nechce rok trávit pátky na přednášce.

2. Právní překlad v Belisha Beacon

Pokud vám úplně nevyhovuje frontální výuka a máte raději komorní prostředí, určitě se vám bude líbit Právní překlad I a Právní překlad II. Kurzy jsou zaměřené velmi (!) prakticky a řeší se v nich věci, se kterými se překladatel právních textů v praxi skutečně setká. Na rozdíl od juridika se zde pracuje s autentickými texty a většina času se věnuje překladovým a jazykovým cvičením.

Kurzy vyučují Ondřej Klabal a Dagmar Štědrá – oba právníci, oba překladatelé a lidé z praxe.

Zájemci, kteří nemají čas/možnost na kurzy chodit osobně, se mohou vše naučit s materiály a nahrávkami z hodin v pohodlí domova.

Osobní zkušenost:

Oba kurzy jsem absolvoval rok po studiu na Právnické fakultě. Hodně věcí jsem tak už znal pasivně nebo metodou pokus-omyl z praxe. Moc se mi líbilo, že hodiny byly plné užitečných tipů a praktických jazykových cvičení. Bylo zde spoustu prostoru na dotazy a diskuze. Materiály a glosáře, které jsem si odnesl, používám de facto denně.

Kromě těchto dvou semestrálních kurzů v nabídce Belisha Beacon najdete spoustu dalších workshopů na specializovaná témata. Na své si přijdou nejen angličtináři.

3. Kurzy pořádané Komorou soudních tlumočníků

KST pořádá odborné terminologické semináře různého zaměření a pro různé jazykové kombinace. Většinou jsou úzce specializované a ocení je tak lidé, kteří už nějakou zkušenost s právním překladem mají. Informace o konání kurzů najdete v seznamu akcí.

Dále každý rok v létě probíhají také týdenní intenzivní odborné kurzy ve spolupráci s Justiční akademií v Kroměříži. Mezi nabízenými jazyky je právnická angličtina, právnická němčina a právnická francouzština.

4. Ostatní

Francouzský institut v Praze pořádá jazykové kurzy pro profesní praxi. Mezi nimi i právnickou francouzštinu. Osobní zkušenost nemám, ale pokud vám třeba neotevřou francouzské juridikum, může to být dobrá dočasná kompenzace.

Italštináře by mohla zaujmout právnická italština, kterou organizuje Società Dante Alighieri.

A dále je tu nepřeberná nabídka on-line kurzů práva z těch nejlepších světových univerzit. Na své si přijde skutečně každý. Vše je velmi přehledně zpracováno a navíc zcela zdarma.

Existují další kurzy či možnosti vzdělávání v oblasti právního překladu, které jsem nezahrnul?

Napište mi a já to napravím.

💡 Zajímají vás praktické tipy? Mrkněte na odkazy na návody níže.

PS: Všechny kurzy jsou fajn, ale nejvíce se toho člověk naučí sám v praxi.

PS2: Hodně fajn je i tato kniha. 📖

Kvalitní tlumočení… Pořád si říkáte, jak že se pozná? Přečetli jste si návod, jak se na internetu pozná dobrý tlumočník a jak se projevuje před nástupem na tlumočení. Jenomže stále nevíte, jak to uchopit…

📺 A přitom stačí si jenom lehnout na gauč a pustit si televizi!

Konkrétně seriál Tidying up with Marie Kondo. Hlavní hrdinku zná každý. Je to ta Marie Kondo, co napsala knihu o uklízení a vede lidi k tomu, aby se obklopovali jen věcmi, které v nich *spark joy*. Marii oslovil Netflix, aby se z rodného Japonska přesunula do USA a pomohla místním vnést řád do jejich domovů.

Nebudu zabíhat do toho, zda to je či není portrétem konzumu a masové spotřeby. Nechci ani psát o Marii Kondo či o její knize. Chtěl bych se v tomto článku zaměřit na osobu, kterou v traileru můžete zahlédnout jen asi ve dvou záběrech. Přesto by se bez ní neobešli při natáčení.

Neobejde se bez ní ani vy, až si seriál budete chtít pustit. A neobešla by se bez ní ani sama Marie Kondo, která moc neumí anglicky.

Tou osobou je její tlumočnice – Marie Iida. Odvádí opravdu vynikající práci. A čím je tak skvělá?

Podívejme se na šest hlavních důvodů:

1. Tlumočí v první osobě. Vždy.

Pro hodně lidí, kteří nejsou na tlumočení zvyklí, je to matoucí a nepřirozené. Když říká tlumočník „já“, o kom vlastně mluví?

Dobrý tlumočník propůjčuje svůj hlas ostatním a potlačí svoji osobnost. A pokud potřebuje mluvit o sobě, uvede to nejčastěji: „Pokud tlumočník správně rozuměl…“.

(Pokud vám to přijde matoucí, nebojte, i samotní tlumočníci se to musejí naučit.)

Stejně tak je vhodné, aby se řečník na tlumočníka obracel přímo. V seriálu občas zazní: „Řekněte Marii, že…“. Tlumočnice se tím ale nenechá zmást a vždy systematicky hovoří v první osobě.

2. Má perfektní vystupování.

Ať se stane cokoliv, Marie Iida vždy působí sebejistě a vyrovnaně. Z míry ji nevyvedou ani kamery či emociálně vypjaté situace.

Pozn.: V seriálu se hodně brečí a občas i hádá.

Je možné, že na natáčení byla skvělá přátelská atmosféra, takže to šlo samo. Za mě si tlumočnice zaslouží titul mistra světa v maskování stresu a držení kamenné tváře.

3. Není to fraška.

Velkou kapitolou v tlumočení je převod emocí. Někteří zastávají názor, že ze sebe nebudou dělat opičku. Proto se při převodu drží více při zemi.

Jiní razí teorii, že součástí komunikace je vše a že by posluchač tlumočení měl mít pocit, že poslouchá originál.

Ať se kloníte k tomu či k tomu táboru, jedna věc je jistá. Marie Iida se velmi umně pohybuje mezi oběma póly a daří se jí hezky předat nadšení a emoce a zároveň u toho nepůsobit směšně.

Kdo viděl alespoň jeden díl, ví, že o emoce (a exhaltovanost) v tomto seriálu rozhodně není nouze.

Oh, my god!

4. Tlumočí plynule.

Samozřejmě, někdo může namítnout, že je to výsledkem opakovaných záběrů a práce střihače. V některém rozhovoru jsem se dočetl, že natáčení nemělo daný scénář. Veškeré tlumočnické výkony jsou tedy autentické.

Je jisté, že jazykový projev tlumočnice je velmi kultivovaný, kvalitní a příjemný. Její tlumočení neobsahuje žádné parazitické zvuky či mečení, takže je radost to poslouchat.

Kromě toho má bohatou slovní zásobu. Alespoň tedy pokud jde o tlumočení do angličtiny. Japonštinu neovládám, takže nemůžu posoudit.

5. Je všudypřítomná a zároveň nenápadná.

Tlumočnice na sebe nestrhává pozornost. Na záběrech stojí zpravidla o půlkrok dále v pozadí. Vždy je ale připravená pohotově zakročit a zprostředkovat komunikaci.

Iida je většinou celá oblečená v černém, takže vynikne Kondo, která nosí jasné barvy a bílou. Zajímavé je, že obě dámy mají podobný účes a jsou zhruba stejně vysoké. Tlumočnice je takřka neviditelná a může se až skoro zdát, že splývají v jedno. (Něco, co se mně s mými dvěma metry nikdy nemůže stát.)

6. Tlumočí z paměti.

Jako bonus budiž tlumočnici ke cti, že téměř vše tlumočí z paměti. Poznámek, které bychom u konsekutivního tlumočení čekali, si píše jen velmi málo. Údajně na práci s blokem nebyl prostor a čas. Iida ale v rozhovoru uvedla, že už jen to, že ho držela v ruce, jí pomohlo se dostat do role a „jet“.

👉 Co si tlumočníci píšou do bloku? Tlumočnický zápis: 7 otázek, co vám nedá spát

Tlumočnice se nechala slyšet, že před natáčením přečetla v rámci přípravy všechny knihy Marie Kondo, rozhovory s ní a zhlédla všechna videa, kde vystupuje. Skutečná profesionálka.

👉 Víte, jak se tlumočníci přípravují na vaši zakázku? Mrkněte na Když se tlumočníci změní v lovce podkladů

Kolem tlumočení panuje spousta mýtů a polopravd. Nestává se úplně často, že by tlumočníkům byl věnován prostor na obrazovce. (Ok, možná krom toho filmu s Nicole Kidman a dalších pár světlých výjimek.)

Super na seriálu je, že vše vykresluje tak, jak by to v dané komunikační situaci probíhalo i bez kamer. A úplně nejlepší na tom je, že naši profesi zastupuje tak dobrý tlumočník jako je Marie Iida.

Pokud se nepletu, seriál je k dispozici pouze na Netflixu. Dobrá zpráva ale je, že má jen osm dílů. Dá se to tedy stihnout celé během prvního měsíce, který je zdarma, a potom se zase odhlásit.

💡 Jedna věc je jasná. Po zhlédnutí tohoto seriálu budete mít pořádek nejen doma, ale taky v tom, jak vypadá výborné tlumočení.

Článek je součástí miniseriálu o kvalitě tlumočení.

👉 První díl: 6 tipů, jak se na internetu pozná dobrý tlumočník

👉 Druhý díl: 6 věcí, co dělá dobrý tlumočník před akcí

V poslední době se ke mně dostalo několik přání kolegů francouzštinářů, abych jednou napsal i něco pro ně. Proto se dnes podíváme na jeden jev, na který už delší dobu narážím. Jedná se o nejrůznější účetní doklady, faktury, smlouvy, výpisy z obchodního rejstříku apod.

V těchto textech přeložených z/do francouzštiny se často stává, že identifikační čísla společnosti užívaná u nás byla „přeložena“ identifikačními čísly z Francie. Poměrně nekonzistentně a často náhodně.

Nejčastěji jde o čísla SIREN a SIRET.

Co to je? Jak s nimi zacházet? Jak překládat naše IČ a DIČ? Čtěte dále.

SIREN a SIRET – co mají společného?

Obě jsou jedinečná identifikační čísla. Obě přiděluje Národní institut pro statistiky a ekonomické studie Institut national de la statistique et des études économiques (INSEE) při založení nového podniku.

SIREN

SIREN je devítimístné číslo, na základě kterého je možné dohledat informace o finančních a právních skutečnostech týkajících se dané entity.

Od čísla SIREN se odvozují další identifikační čísla – číslo zápisu v obchodním a podnikovém rejstříku (numéro d’inscription au Registre des commerces et des sociétés), daňové číslo pro potřeby vnitrostátní DPH (numéro de TVA intracommunautaire), číslo zápisu v profesním rejstříku (numéro d’inscription au Répertoire des métiers) nebo číslo SIRET.

SIRET

SIRET je čtrnáctimístné číslo označující zařízení, v němž probíhá podnikatelská činnost společnosti.

Skládá se z čísla SIREN a čísla NIC, což je interní klasifikační číslo označující geografické umístění daného zařízení (každá provozovna má své číslo NIC). Pokud se společnost přestěhuje, musí požádat o změnu čísla NIC. Logicky je jasné, že číslo SIRET mají pouze právnické osoby.

To je teda číslo!

U nás se jako identifikátory společností užívají IČ a DIČ.

Oba identifikátory bývají uváděny na oficiálních dokumentech společnosti. IČ je jedinečné identifikační osmimístné číslo, které přiděluje editor registru osob.

DIČ je identifikační číslo daňového subjektu přidělené správcem daně (finanční úřad) po registraci k dani. Ve Francii je ovšem situace jiná.

Identifikačních čísel, která se francouzským společnostem přidělují, je více. Každé se uvádí v jiném kontextu. Jejich přehled najdete např. zde.

Jak se neztratit v překladu?

Překlad z francouzštiny do češtiny

Zde platí stejné pravidlo jako v případě Sb. – nepřekládat!

Záměnou s IČ či DIČ bychom způsobili zbytečný zmatek, který by mohl vést k mylné interpretaci informací u příjemce textu. Nejbezpečnějším řešením je napsat „číslo SIREN/SIRET“ nebo „identifikační číslo SIREN/SIRET“.

Překlad z češtiny do francouzštiny

Tady si taky nemůžeme identifikátory dovolit libovolně zaměňovat. Nejbezpečnější řešení je v tomto případě doslovný překlad. IČ tedy bude „numéro d’identification“ a DIČ „numéro de TVA“.

Tip na závěr

Pokud z těch všech čísel máte hlavu jako balon, nebojte, je to normální. Nemusíte si pamatovat všechno.

Ze zkušenosti vím, že s čím člověk nepracuje často, to vypustí. Hlavní věc je, že teď už víme, že jednotlivé identifikátory nemůžeme zaměňovat s těmi českými.

Až budete příště něco překládat či psát francouzsky a zaseknete se na některém z těchto čísel, vzpomeňte si na tento návod.