Francouzi a angličtina

10 důvodů, proč Francouzům nejde angličtina (1/2)

Leden 12th, 2020 Posted by Pro klienty, Pro překladatele, Pro tlumočníky 0 thoughts on “10 důvodů, proč Francouzům nejde angličtina (1/2)”

Francouzi jsou na tom s angličtinou bledě. Nechtějí mluvit jinak než francouzsky. Když se snaží mluvit anglicky, nikdo jim nerozumí. Kdo z vás někdy řekl nebo slyšel někoho jiného říct jednu z těchto vět? Francouzům angličtina moc nejde. Existují čestné výjimky, o tom není pochyb. Když se ale řekne: Francouzi a angličtina, většině se vybaví něco na způsob scény z filmu Růžový panter. (A ano, je to cliché.)

 

 

Dobře, ale to je filmová parodie. Nebo ne?

Jak je to doopravdy? Existují k tomu nějaké statistiky?

 

Jak jsou na tom Francouzi s angličtinou ve srovnání s jinými národy?

English Proficiency Index je největší celosvětový žebříček srovnávající znalost angličtiny v jednotlivých státech. Na posledních údajích je vidět, jak si Francouzi vedou v angličtině ve srovnání s ostatními. A není to žádná sláva. Posuďte sami:

EF English Proficiency Index

Francie je celosvětově na 35. místě. V Evropě má ze zkoumaných zemí má horší výsledky jen Bělorusko, Rusko, Ukrajina, Gruzie, Albánie, Turecko a Azerbajdžán. Ze zemí Evropské unie jsou na tom jednoznačně nejhůře.

 

Napadlo vás ale někdy zamyslet se, proč tomu tak je? Udělal jsem práci za vás. Tady jsou výsledky mého pátrání.

 

Proč Francouzům nejde angličtina

 

1. Francouzština je světově významný jazyk

Francouzština je jediný jazyk, který je zastoupen na pěti kontinentech. Francouzsky hovoří 300 milionů lidí. Je to druhý nejstudovanější jazyk. Pátý co do počtu mluvčích.

Francouzština je pracovním jazykem Evropské komise, jedním z oficiálních jazyků OSN, jedním ze dvou jazyků Mezinárodního soudního dvora a také pracovním jazykem Soudního dvora Evropské unie.

 

2. Francouzština jako jazyk diplomacie

Na konci 18. století převzala štafetu po latině. Veškeré mezinárodní smlouvy se začaly psát francouzsky. Byl to totiž jazyk, kterým se mluvilo na všech královských dvorech v Evropě. Když na Vídeňském kongresu potřebovali jednací jazyk, volba byla jasná.

Prim hrála až do konce první světové války. Versaillská smlouva už byla sepsána ve dvou verzích – francouzsky a anglicky. Americký prezident Woodrow Wilson totiž francouzsky neuměl.

Od té doby její význam v diplomacii slábne ve prospěch angličtiny. Prezident Emmanuel Macron se snaží francouzštině pomoci dostat se znovu do pozice světového jazyka. Deník Telegraph informoval o spuštění kampaně na propagaci francouzštiny, aby „frankofonní země odolaly pokušení přejít na angličtinu“.

 

3. Velký národ, velká země

Spousta lidí se učí, aby mohli cestovat. Pokud ale žijete v zemi, kde je všechno od hor až po moře, moc vás to nemotivuje. Je-li libo větší exotika, je tady možnost vydat se do zámořských území jako je Martinique či Guadaloupe.

Francouzů je podle údajů z roku 2019 celkem 67 milionů. To je celkem dost lidí, se kterými si můžete povídat. francouzi a cizí jazyky

 

4. Francouzi nemají dobré učitele

Schválně jestli vám to bude něco zní povědomě…

Převážná část francouzských učitelů angličtiny studovala podle osnov s velkým důrazem na psané slovo. Následkem toho je, že umějí dobře pracovat s textem a mají výborně zvládnutou gramatiku, ale když přijde na konverzaci, jsou v koncích. Aby taky ne, když většinu času „mluvili anglicky“ jen v duchu nebo psali.

Trošku to připomíná archetyp přeučené ruštinářky, že?

Francouzský vzdělávací systém je navíc velmi tradiční, hodně věcí se učí zpaměti a vztah vyučujícího a studenta je velmi formální. Náplň hodin se nese v duchu toho, co zažili učitelé, tzn. pracuje se s textem. Projevit se nějak ústně dostal každý tak jednou či dvakrát do roka. Začarovaný kruh.

výuka jazykůKdyž se například nestíhalo probrat látku z matematiky, dohánělo se to na úkor angličtiny.

To není úplně příhodné prostředí ke zvládnutí jazyka.

 

5. Snobství

Být Francouz a umět dobře anglicky, to je prostě něco. Dobrá angličtina by se dala přirovnat ke společenskému statusu. Francouzi to hodně řeší. Skoro stejně jako jestli je lepší jet na prázdniny do Bretaně nebo na jih k moři.

Mluvit dobře anglicky (rozuměj: příliš dobře na francouzský průměr) se ale neodpouští. Je to vnímáno jako snobství a zbohatlictví. Ano, Francouzi to skutečně berou zhruba takto:

  • Mluvíš špatně anglicky? Jsi blbec a nula. A všem budeš pro smích.
  • Mluvíš dobře anglicky? Jsi blbec a vytahuješ se. A všem budeš pro smích.

 

Takže ať už mluví dobře nebo špatně, bojí se, že budou terčem posměšků.

Takže radši nemluví vůbec.

 

Konec první části

Chcete pokračování? Tady je!

 

 

 

Líbil se vám článek? Pusťte ho do světa!
Tags: ,
Mgr. Libor Nenutil
tlumočení a překlady
Sokolovská 1165/266, 190 00 Praha 9

IČ: 88525830, DIČ: CZ9005075706

Podnikatel zapsán v živnostenském rejstříku Úřadu městské části Praha 9, č. j.: S MCP09/013792/2021
Zásady zpracování osobních údajů

Nenutil s.r.o.
IČ: 07629605, DIČ: CZ07629605 Společnost s ručením omezeným zapsaná v obchodním rejstříku Krajského soudu v Ostravě pod spisovou značkou C 76566