Francouzům nejde angličtina. To není nic nového. V minulém článku jsme se podívali na prvních pět důvodů, proč tomu tak je. Pojďme se bez zbytečného úvodu vrhnout na zbytek! Let’s go! Možná spíš on y va !

Proč Francouzům nejde angličtina

6. Zkoušejí, co angličtina unese

Systém gramatiky a hlavně slovesných časů je v angličtině i francouzštině skoro totožný.

Podle Wikipedie je 45 % anglické slovní zásoby francouzského původu.

Slova o třech a více slabikách jsou z francouzštiny. Stejně jako vytučněná slova ve větě na obrázku.

Když tedy většina Francouzů mluví anglicky, je to jako když pejsek a kočička vařili dort. Kdybychom na to měli napsat recept, vypadal by nejspíš nějak takto:

Vezmeme francouzskou větu. Strukturu dáme bokem uležet. Jednotlivá slova nahradíme doslovným překladovým ekvivalentem. Kdo nemá dost slov v angličtině, dá tam slova francouzská. Servírujeme.

Taky vás z toho rozbolelo břicho?

7. Nemají to lehké

Říká se, že kdo se naučí francouzsky, už se potom těžko učí jiný jazyk. Aby taky ne. Není to žádný med – pro cizince, ani pro rodilce.

Pokud by náhodou někdo měl nulovou zkušenost s psanou francouzštinou, dobře to shrnuje tenhle vtip:

Francouzštinu vytvořili expresionisté a dadaisté. Vzali písmenka E, A, U = EAU (voda) a řekli, že se to bude vyslovovat „O“.

Nešetřili je, ani když se vymýšlela výslovnost. Uznejte sami – 13 samohlásek ústních a 4 nosové. Je jasné, že se v jazyce s menším počtem hlásek cítí přinejmenším nevyužití.

Přidejme k tomu pevný přízvuk na poslední slabice a to, že poslouchali jen učitele, kteří sami anglicky mluvit neuměli, a dílo zkázy je dokonáno.

Kdo chce rozumět Francouzům mluvícím anglicky, musí mít dobrou představivost (a ideálně umět francouzsky). Třeba takový [basrúm] totiž není buss room, ale bath room. Jaké hlásky Francouzi komolí si můžete nastudovat na prezidentu Macronovi. Není se tedy čemu divit, že Francouzům nejde angličtina přes pysky.

8. Francouzský dabing aneb Je libo VO či VF?

Když půjdete ve Francii do kina, pravděpodobně se vás na pokladně zeptají, zda chcete lístky na VO či na VF. VO znamená version originale (původní znění), VF je version française (francouzský dabing).

Nerad bych příliš zabíhal do tématu, jaký má vliv sledování televize s titulky versus dabingem na jazykové dovednosti. Pouze ve zkratce:

Ve Skandinávii se nedabuje nic. Vše mají otitulkované. Když se podíváme na TOP 5 zemí podle EF English Proficiency Index, koho tam asi najdeme?

Švédsko, Nizozemsko, Norsko, Dánsko a Lucembursko.

Náhoda? Nemyslím si. Každý, kdo byl ve Skandinávii potvrdí. A kdo byl ve Francii (a neumí francouzsky) určitě taky.

Francouzi dabují. Vše. Naštěstí ne jako Poláci, takže má každá postava svůj (jiný!) hlas.

A proč? Čtěte dále.

9. Ochrana francouzštiny

Jedu si tak jednou pařížským metrem a najednou můj zrak spočinul na jednom plakátu. Stál na něm muž s vyděšeným výrazem a nápis:

Panebože! Kde je Brian? Co se mu stalo?

Je to pařížská obdoba krabice s mlékem, kam se dává portrét pohřešované osoby, jak to známe z amerických filmů?

Podaří se ho najít? Jeho blízcí o něj mají určitě obrovský strach!

Sjel jsem očima níž a tam: „Brian is in the kitchen.*“

Uf, dobrý. Je v kuchyni.

Cože? Co to je za nesmysl?! Co to je?

A pod tím něco v duchu: zapište se na kurzy, začínáme tehdy a tehdy. Říkal jsem si, že to je skutečně originální reklama. A nejspíš taky, že jsou Francouzi pošahaní.

Potom jsem si všiml té hvězdičky! (Schválně, jestli jste si jí všimli vy?) Začal jsem celý ten výtvor skenovat, až jsem došel dolů, kde byla druhá hvězdička do páru a vysvětlivka: Où est Brian ? Brian est dans la cuisine. – Kde je Brian. Brian je v kuchyni.

Doslovný překlad do francouzštiny.

Byl jsem z toho tak rozčarovaný, že jsem přejel svoji stanici. Dlouho jsem to vyprávěl jako kuriozitu. Jak to celé je, jsem pochopil o několik let později.

Where is Brian? je věta z francouzské učebnice angličtiny pro šestou třídu. Inzerát o pohřešované osobě je ve skutečnosti věta ze cvičení, na kterém se děti učí názvy místností v domě. Věta je to kultovní – má dokonce i vlastní stránku na Wikipedii.

Za vším hledej zákon 94-665 z 4. 8. 1994 (dále jen „loi Toubon“)

Autorem loi Toubon je někdejší ministr kultury Jacques Toubon. Tento zákon ukládá povinnost používat francouzštinu ve vládou zveřejňovaných úředních dokumentech, ve veškeré reklamě, na pracovišti, v obchodních smlouvách, ve všech veřejných školách a v některých dalších kontextech.

Co to znamená v praxi?

1. Veškerá audiovizuální tvorba musí být ve francouzštině, takže i filmy v kině.
2. U hudby je to trochu jinak – v rádiu může hrát i ta cizojazyčná. Pokud jsou dodrženy kvóty na zastoupení musique française.
3. Dokumenty, ze kterých vyplývají povinnosti zaměstnance, musejí být ve francouzštině.
4. Software vyvinutý mimo Francii musí mít francouzskou lokalizaci.
5. Školy, kde se nevyučuje ve francouzštině, nemají nárok na dotace ze státního rozpočtu.
6. V zájmu ochrany spotřebitele musí být na obalu zahraničních výrobků i překlad do francouzštiny. Na webu Ministerstva financí a hospodářství je k dispozici podrobné znění předpisu. En français, samozřejmě.
7. Veškeré reklamy musejí být ve francouzštině. Pokud jsou v cizím jazyce, musí být dole poznámka s hvězdičkou a francouzským překladem. A jsme doma! S Brianem v kuchyni.

V poslední době se ale anglické výrazy dostávají do reklam a marketingových sdělení (Toubonově zákonu navzdory). Je to považováno za moderní a cool.

Takže třeba na plakátech, které se objevily vloni v pařížském metru na protest proti hubení krys, (text: Krysy nejsou naši nepřátelé!) se dozvíte, že dávají *free kisses*.

A ve všech reklamních textech na francouzské aerolinky se zase dočtete, že *France is in the air*.

Ale potom 28. 8. 2019 vyjde oficiální video francouzské vlády, které má propagovat Francii jako turistickou destinaci, a vypadá takto. Hezky francouzsky.

(náhradní odkaz videa zde)

10. Francouzi se prostě bojí mluvit anglicky

Když shrneme všechny popsané body, je jasné, že Francouzi mají z angličtiny přinejmenším respekt. (A pravděpodobně vám budou sveřepě na anglické otázky odpovídat francouzsky.) Třeba jim dodá trochu sebedůvěry i již několikrát zmiňovaný Emmanuel Macron. Mladý prezident se za svou angličtinu rozhodně stydět nemusí.

Naopak jeho předchůdce F. Hollanda sklidil vlnu posměšků, když se pod dopis Baracku Obamovi podepsal „friendly, F. Hollande“ (doslovný překlad francouzské formule „amicalement“, tj. s přátelským pozdravem). A ještě hůř na tom byl Nicolas Sarkozy, který kvůli angličtině nedostudoval vysokou školu.

PS: Pokud si říkáte, že ani u nás na tom nejsme nijak valně, mrkněte na srovnání. Podle údajů English Proficiency Index jsou Češi na 20. místě a s 59,99 body mají vysokou úroveň znalosti. (Pro připomenutí Francie je 34. A bodů měla 55, 49.)

Sice Francouzům nejde angličtina úplně nejlépe, ale rozhodně se zlepšují. Pořád je ale ještě čeká hodně práce. Macron chce reformovat školství, aby se začínalo s výukou v nižším věku. Uvidíme, jak se jim to bude dařit. Do té doby:

Nechce se vám učit se francouzsky? Obraťte se na tlumočníka!

Pojďme to probrat!

Francouzi jsou na tom s angličtinou bledě. Nechtějí mluvit jinak než francouzsky. Když se snaží mluvit anglicky, nikdo jim nerozumí. Kdo z vás někdy řekl nebo slyšel někoho jiného říct jednu z těchto vět? Francouzům angličtina moc nejde. Existují čestné výjimky, o tom není pochyb. Když se ale řekne: Francouzi a angličtina, většině se vybaví něco na způsob scény z filmu Růžový panter. (A ano, je to cliché.)

Dobře, ale to je filmová parodie. Nebo ne?

Jak je to doopravdy? Existují k tomu nějaké statistiky?

Jak jsou na tom Francouzi s angličtinou ve srovnání s jinými národy?

English Proficiency Index je největší celosvětový žebříček srovnávající znalost angličtiny v jednotlivých státech. Na posledních údajích je vidět, jak si Francouzi vedou v angličtině ve srovnání s ostatními. A není to žádná sláva. Posuďte sami:

Francie je celosvětově na 35. místě. V Evropě má ze zkoumaných zemí má horší výsledky jen Bělorusko, Rusko, Ukrajina, Gruzie, Albánie, Turecko a Azerbajdžán. Ze zemí Evropské unie jsou na tom jednoznačně nejhůře.

Napadlo vás ale někdy zamyslet se, proč tomu tak je? Udělal jsem práci za vás. Tady jsou výsledky mého pátrání.

Proč Francouzům nejde angličtina

1. Francouzština je světově významný jazyk

Francouzština je jediný jazyk, který je zastoupen na pěti kontinentech. Francouzsky hovoří 300 milionů lidí. Je to druhý nejstudovanější jazyk. Pátý co do počtu mluvčích.

Francouzština je pracovním jazykem Evropské komise, jedním z oficiálních jazyků OSN, jedním ze dvou jazyků Mezinárodního soudního dvora a také pracovním jazykem Soudního dvora Evropské unie.

2. Francouzština jako jazyk diplomacie

Na konci 18. století převzala štafetu po latině. Veškeré mezinárodní smlouvy se začaly psát francouzsky. Byl to totiž jazyk, kterým se mluvilo na všech královských dvorech v Evropě. Když na Vídeňském kongresu potřebovali jednací jazyk, volba byla jasná.

Prim hrála až do konce první světové války. Versaillská smlouva už byla sepsána ve dvou verzích – francouzsky a anglicky. Americký prezident Woodrow Wilson totiž francouzsky neuměl.

Od té doby její význam v diplomacii slábne ve prospěch angličtiny. Prezident Emmanuel Macron se snaží francouzštině pomoci dostat se znovu do pozice světového jazyka. Deník Telegraph informoval o spuštění kampaně na propagaci francouzštiny, aby „frankofonní země odolaly pokušení přejít na angličtinu“.

3. Velký národ, velká země

Spousta lidí se učí, aby mohli cestovat. Pokud ale žijete v zemi, kde je všechno od hor až po moře, moc vás to nemotivuje. Je-li libo větší exotika, je tady možnost vydat se do zámořských území jako je Martinique či Guadaloupe.

Francouzů je podle údajů z roku 2019 celkem 67 milionů. To je celkem dost lidí, se kterými si můžete povídat.

4. Francouzi nemají dobré učitele

Schválně jestli vám to bude něco zní povědomě…

Převážná část francouzských učitelů angličtiny studovala podle osnov s velkým důrazem na psané slovo. Následkem toho je, že umějí dobře pracovat s textem a mají výborně zvládnutou gramatiku, ale když přijde na konverzaci, jsou v koncích. Aby taky ne, když většinu času „mluvili anglicky“ jen v duchu nebo psali.

Trošku to připomíná archetyp přeučené ruštinářky, že?

Francouzský vzdělávací systém je navíc velmi tradiční, hodně věcí se učí zpaměti a vztah vyučujícího a studenta je velmi formální. Náplň hodin se nese v duchu toho, co zažili učitelé, tzn. pracuje se s textem. Projevit se nějak ústně dostal každý tak jednou či dvakrát do roka. Začarovaný kruh.

Když se například nestíhalo probrat látku z matematiky, dohánělo se to na úkor angličtiny.

To není úplně příhodné prostředí ke zvládnutí jazyka.

5. Snobství

Být Francouz a umět dobře anglicky, to je prostě něco. Dobrá angličtina by se dala přirovnat ke společenskému statusu. Francouzi to hodně řeší. Skoro stejně jako jestli je lepší jet na prázdniny do Bretaně nebo na jih k moři.

Mluvit dobře anglicky (rozuměj: příliš dobře na francouzský průměr) se ale neodpouští. Je to vnímáno jako snobství a zbohatlictví. Ano, Francouzi to skutečně berou zhruba takto:

• Mluvíš špatně anglicky? Jsi blbec a nula. A všem budeš pro smích.
• Mluvíš dobře anglicky? Jsi blbec a vytahuješ se. A všem budeš pro smích.

Takže ať už mluví dobře nebo špatně, bojí se, že budou terčem posměšků.

Takže radši nemluví vůbec.

Konec první části

Chcete pokračování? Tady je!

Jestliže jste se již někdy setkali s Francouzi, určitě mi dáte za pravdu, že v některých ohledech jsou zkrátka odlišní. Jiný kraj, jiný mrav.

V dnešním příspěvku se podíváme na pár základních věcí, kterých je lepší se vyvarovat, pokud se chystáte s Francouzi navázat obchodní styky.

1. Překlad marketingových materiálů automatickým překladačem

Překlad svépomocí je asi stejné zlo. Francouzi jsou známí tím, že jsou nesmírně hrdí na svůj krásný jazyk. Velmi o něj pečují a dávají si záležet na pečlivém projevu a přesném vyjadřování.

Tak jako švadleny se zabývají šitím šatů, tak překladem se zabývají překladatelé – zkušení a školení profesionálové v oboru. A právě těm byste měli své texty svěřit.

2. Spoléhat na angličtinu

Francouzi jsou zároveň také známí tím, že nejsou moc nadaní na cizí jazyky, především na angličtinu. Kdo kdy zkoušel mluvit s Francouzem anglicky, jistě mi dá za pravdu.

Proto je velmi špatný nápad prezentovat sebe a svou firmu v angličtině. Najdou se samozřejmě tací, kterým to vadit nebude. U většiny lidí to ale bude opačně. Budou se cítit odstrčení a zhrzení.

U 83 % klientů je větší šance, že zakoupí váš produkt či službu, pokud máte materiály, kterým rozumějí.

Alors, en français, s’il vous plaît !

3. Opomíjet francouzskou obědovou pauzu

Oběd je pro Francouze svatý. Čas strávený na obědě se nepočítá do pracovního dne. A že oběd ve Francii zabere času!

Z dob, kdy jsem pracoval v marketingu, si moc dobře pamatuji, že pokud jsem chtěl někoho zastihnout na telefonu, musel jsem volat před 11:30. Oběd sice začíná ve 12:00, ale už půl hodiny (někdy i víc) byli lidé nervózní a hladoví a nebyla s nimi kloudná řeč. Obědvá se do 14:00. Ani poté nebylo radno volat, protože je siesta a nikdo nemá zájem s vámi mluvit.

4. Nemluvit dost o Francii

Jak lépe si získat něčí přízeň než tím, že budete opěvovat jeho zemi. Byli jste na prázdninách ve Francii? Nezapomeňte se o nich před svými obchodními partnery zmínit. Nebyli jste? Tak určitě alespoň někdo z vašeho okolí byl.

Mluvte o krásách Paříže a o Tour Eiffel. (O močovém zápachu chodeb v metru a olezlých fasádách některých čtvrtí raději pomlčte.) Mluvte o Château de Versailles.

Mluvte o Bretani. Bretagne je západním přímořským regionem, kam všichni Francouzi, bohatí i chudí, jezdí na dovolenou a za odpočinkem. Mít letní sídlo v Bretani je ve Francii asi tak běžné, jako mít chalupu v jižních Čechách.

5. Cliché

Ne každý Francouz je odborníkem na víno a sýry. Ne každá Francouzka se vyzná v parfémech a haute couture. A ani ne všichni Francouzi hrají pétanque a pijí pastis.

Všichni ale mají rádi rugby a baguettes. A stávky. Vive la grève !

Nemluvíte francouzsky?

Pokud nemluvíte francouzsky, vaši obchodní partneři jistě ocení, pokud se budete snažit a naučíte se alespoň pár základních frází jako bonjour, ça va, au revoir, merci a podobně.

A na zbytek si vezměte tlumočníka.