Musím vás, ač nerad, upozornit na jednu velice nepříjemnou věc. Rozmohl se nám tady takový nešvar. Tlumočníci velice často používají hodinovou sazbu.

Fanoušci Pelíšků určitě poznali, odkud jsem si vypůjčil úvodní větu. Teď ale vážně. V poslední době jsem kolem sebe několikrát zaslechl, že někteří tlumočníci neúčtují podle sazeb za půl/den. Svou práci klientům nabízejí za hodinovou sazbu. (Která je navíc vzdálená té doporučené.)

Nejčastějším důvodem, který jsem slyšel, je: „Nechtějí platit půlden. Je to jenom třeba na dvě hodiny.“ Proč to není šťastné řešení, to si ukážeme na následujícím příběhu z mé nedávné zkušenosti.

Proč tlumočení neúčtovat hodinovou sazbou

Před několika týdny mi zavolal kolega a poprosil mě, jestli bych za něj mohl zaskočit. Na poslední chvíli potřeboval změnit program, tak chtěl klientovi pomoct a nenechat ho na holičkách: „Téma je rybolov. Zavolá ti a vysvětlí ti kontext. Jo a je to jen na dvě hodiny, tak jsem si neříkal půlden ale dva tisíce, snad je to pro tebe ok.“

Protože jsem měl volno (okurková sezona) a chtěl pomoct, zakázku jsem vzal.

Výpočet, na který se společně podíváme, jsem provedl až po akci doma.

1. Daně a odvody

Ještě než budeme počítat, kolik to nakonec bylo na hodinu, zaplatíme daň a sociální a zdravotní pojištění.

Výdělek po odečtení: 1709,20 Kč.

2. Tlumočení

Byly domluvené dvě hodiny. Nakonec z nich byly čtyři.

Hodinový výdělek v tuto chvíli: 427,3 Kč.

Skvělé. Takže z vidiny „tisícovky na hodinu“ jsme už někde trochu jinde.

To ale není vše, takže počítáme dále.

3. Komunikace s klientem

Klient byl velmi upovídaný. Velmi.

A liboval si v psaní dlouhých e-mailů. Velmi dlouhých.

Celkem jsem s ním strávil 1,5 hodiny na drátě (bez přehánění!).

A potom jsem ještě musel číst ty e-maily. Celkem 2 hodiny.

Hodinový výdělek v tuto chvíli: 284,86 Kč.

4. Příprava na tlumočení

Tlumočník pro klienta pracuje, i když to klient zrovna nevidí. Šlo o náročné téma, takže příprava byla méně příjemná, než kdyby šlo o téma mému srdci blízké. Celkem jsem jí strávil 2 hodiny.

Hodinový výdělek v tuto chvíli: 213,65 Kč.

5. Přeprava na místo konání a čas strávený na cestě

Přes celou Prahu. Ode dveří ke dveřím jedna cesta hodinu. Celkem 2 hodiny na cestě.

Hodinový výdělek v tuto chvíli: 170,92 Kč.

6. Udělat ze sebe člověka

Říkejte si, co chcete, ale podle mě se do „zakázky“ započítává i čas strávený krémováním a leštěním bot. Nebo žehlení košile (nesnáším žehlení!). Nebo čas strávený oblékáním, česáním či dalšími úkony. Že to člověk musí dělat i normálně? Nemusí. (Že to někteří neřeší, to je jiný příběh.) Pořád je to čas, který nemůžete věnovat jinému klientovi a ani jiné výdělečné činnosti. Počítejme tedy 1 hodinu.

Hodinový výdělek v tuto chvíli: 155,38 Kč.

A tolik platí jedna moje kamarádka svojí paní na úklid.

Myslím, že je jasné, k čemu jsem po tomto výpočtu došel. Být ke klientům vstřícný a účtovat započatou hodinu je cesta do pekel. Tlumočník tím kazí trh a navíc je zakázka v důsledku téměř ztrátová.

Záleží samozřejmě na tom, kolik si kdo je schopen vydělat za hodinu sezení u překladu, ale určitě to bude více než 155,38 Kč. Na první pohled úžasný výdělek 1000 Kč/hod je málokdy realitou, což si tlumočníci ne vždy uvědomují.

Jak z toho ven?

Važte si svého času a své práce.

1. Neúčtujte hodinovou sazbou.

Vycházejte z univerzálního vzorce: spokojený tlumočník = honorář za půl/den + hodinová sazba za vše, co je navíc (15 % sazby denní doporučené).

2. Vysvětlete klientovi, že pro něj pracujete, i když to zrovna nevidí a že čas strávený „kratičkou tiskovkou/jednáním/čímkoliv“ je jen špička ledovce. Říkejte klientům jasně, že platí za váš čas. Za čas, který věnujete jejich zakázce, a během kterého se nemůžete věnovat jiné výdělečné činnosti. A do toho se započítává právě i ona příprava na tlumočení a doprava na něj (a žehlení).

3. Stopujte si, kolik času strávíte přípravou na danou akci. Samozřejmě není třeba sedět se stopkami v ruce a kontrolovat přesně, kolik času vám zabere. Rámcový přehled skvěle postačí k tomu, abyste si pak mohli rychle spočítat, zda se vám podobná zakázka příště vyplatí anebo od ní raději dáte ruce pryč.

4. Neberte rybolov, pokud se v něm vyloženě nevyžíváte.

5. Nebojte se ozvat. Vše, o čem píšu výše, jsem klientovi po jednání vysvětlil, a protože byl s mým výkonem spokojený, bez námitek mi doplatil rozdíl do výše půldenní sazby. (Ale stejně si příště dám větší pozor.)

Jazykové služby řeší každá firma jinak. Někdy je složité se v tom vyznat. Tady je několik základních možných scénářů:

1. Překlady a lokalizace řídí mateřská společnost

Pracujete ve velké firmě. Jedná se o místní dceřinou pobočku větší firmy. Skoro všechna zásadní rozhodnutí dělá mateřská firma v zahraničí. Včetně těch o překladech.

A vy se k nim nemáte možnost vyjádřit.

Firma většinou pracuje s velkou agenturou ve svém domovském státě a ta se stará o veškeré jazykové služby. Ty nejsou občas úplně té nejlepší kvality. Často tak musíte žádat své místní zaměstnance, aby je přepracovali. Zaměstnanci sice jsou rodilými mluvčími, ale nemají žádné překladatelské či lingvistické vzdělání.

2. Lokální outsourcing

Jste ředitel místní dceřiné společnosti a máte volnější ruce než váš kolega výše. Mateřská společnost vám rozesílá originály textů a ty jsou pak předány místní překladatelské agentuře. Ta pak často bez většího zájmu rozešle texty několika překladatelům, kteří neznají kontext a ani marketingovou strategii firmy. O brandingu ani nemluvě.

Výsledek? Málokdy uspokojivý.

3. Jazykové služby zajišťuje marketingové oddělení

Máte to štěstí, že pracujete v tak osvícené firmě, že bere překlady a lokalizaci jako součást své marketingové strategie. Zbytek příběhu vaší firmy si vyberte v jednom ze zbylých scénářů.

4. Bilingvní zaměstnanci

Překlady, které vám dodává agentura se nedají použít. Proto je musejí předělávat vaši zaměstnanci. Nebo už s agenturou nepracujete a překlady zajišťují například asistentky.

Tito lidé nemají často požadované vzdělání v oboru a navíc je jejich náplní práce něco jiného. Firma tak ztrácí čas, protože vaši zaměstnanci nemohou dělat to, co mají a v čem jsou dobří.

5. In-house

Vytvoříte si svou skupinu odborníků, kteří se budou věnovat výlučně překladům. Ideální řešení pro firmy, které se potýkají s velkým množstvím textu, který je třeba přeložit.

In-house překladatelé jsou odborníci, dobře znají nejen problematiku ale i vaši firmu. Skvělé řešení. Vyhráli jste. Říkáte si: „Co když ale moje firma potřebuje něco přeložit jen občas? Nebo co když nemám rozpočet na to platit celé překladatelské oddělení?“

6. Freelancer!

Pokud máte to štěstí a nemusíte se řídit tím, co vám vnutí mateřská společnost a zároveň si vážíte času svých zaměstnanců a také oceníte kvalitu, je vše jasné.

A pokud chcete ještě další argument, tady ho najdete.

Nebo můžete napsat přímo mě a pobavíme se o tom společně.

Po časové odmlce způsobené velkým pracovním nasazením jsem se dostal k tomu, abych si prošel životopis a dostal ho do nějaké prezentovatelné podoby. Před několika týdny mě totiž kontaktovala jedna zahraniční agentura, pro kterou jsem v loňském roce něco překládal a požádali mě o aktualizaci údajů a zaslání nového životopisu. Řekl jsem si tedy, že toho využiji a napíšu ve stručnosti, co by nemělo na životopisu, který posíláte překladatelské agentuře, chybět.

1. Jméno

Napsat své jméno na životopis snad nezapomene nikdo. Otázkou je, zda uvádět u jména titul či ne. Pokud máte titul, který klientovi může být zárukou, že zvládnete svou práci odvést kvalitně, pak je samozřejmě dobré jej uvést, např. pokud máte vystudovaná práva a zabýváte se překlady právnických textů, pak také. Zároveň je dobré mít na paměti, že méně je někdy více a zvážit, zda je opravdu nezbytné uvádět např. Mgr. et Ing. et Bc. XX YY, dis., PhD., Csc.

2. Kontakt a osobní údaje

Jediné, co klient potřebuje, je emailová adresa a telefonní číslo. Maximálně odkaz na webové stránky či profil na LinkedIn. V životopisu bych nikdy neuváděl adresu bydliště, datum narození nebo stav. Proč? V našem oboru jsou bohužel poměrně časté krádeže identity. Tyto informace jsou soukromé a klient, pro kterého budete něco překládat je zkrátka nepotřebuje znát. Maximálně se hodí uvést město, kde působíte, jak jsem již zmínil v jednom z dřívějších článků.

3. Stručný medailonek

Toto je zřejmě nejexponovanější místo. Text v něm by měl být stručný, jasný a výstižný. Měl by vypovídat něco o vás a o vaší práci. Kdo jste a co děláte. A proč to děláte. Jak to děláte? Využít tento omezený prostor efektivně je velmi obtížné. Návodů na to, jak se správně charakterizovat, je na internetu spoustu. Obecně i zde platí pravidlo, že méně je více. A že je dobré se vyhnout personalistickým cliché typu motivovaný, zodpovědný, kreativní, orientovaný na výsledek, týmový hráč apod.

4. Oblasti překladu, objem práce, jazyky a služby

Nadpis hovoří za vše. Zde se nevyplatí šetřit místem. Uvádějte pouze obory, ve kterých jste si jistí. Zmínit objem denní práce, kterou jste schopni zvládnout může také být, především pro agenturu, velmi důležitou informací. O specifikaci jazykových služeb, které nabízíte jsme hovořili již dříve.

5. Software

Jaké programy ovládáte a s jakými programy pracujete? Nejčastěji to bude s největší pravděpodobností MS Office, dále pak možn nějaký PDF konvertor či OCR software. Je dobré i uvést, zda ovládáte nějaké nástroje na počítačem podporovaný překlad. Pokud ano, jaké. A také hlavně to, zda k němu máte přístup ze svého počítače. Toto je důležité především v případě, že se rozhodnete oslovit agentury. Pro ty je velmi důležité vědět, s jakými nástroji pracujete, protože podle toho rozdělují projekty. Pokud tedy tuto informaci neuvedete, můžete se připravit o zakázky.

6. Zkušenosti

Např. pokud jste někde překládali in-house. Nebo pokud tlumočíte či poskytujete další jazykové služby. Užitečné může být zmínění také zmínit různé dobrovolnické zkušenosti v oboru.

7. Vzdělání

Uvádějte pouze relevantní studium. A pouze to nejvyšší ukončené. V oblasti překladu skutečně není důležité, kde člověk chodil na střední, natož na základní školu. Na druhou stranu cokoliv by mohlo přinést plusové body k získání klientů a zakázek se může hodit. Tím myslím především studium nějakého jiného oboru, ve kterém se rozhodnete překládat, např. petrochemie. V tom případě je informace, že jste absolvovali chemickou školu velmi hodnotná. Hodí se také uvést různé přednášky a semináře či jiné druhy dalšího vzdělávání, které jste absolvovali a které jsou relevantní, např. kurz o obchodování na burze, jestliže překládáte ekonomické texty.

8. Reference

Většinou se uvádí „Reference dostupné na vyžádání“. Nakonec jsem se rozhodl tuto frázi neuvádět. Předpokládá se, že reference máte a můžete je zaslat. Případně že je můžete opatřit. Proto z důvodu úspory místa doporučuji tento řádek vynechat, případně uvést odkaz na reference na vašem webu či LinkedIn.

9. Fotografie

Přiložit nebo nepřiložit fotku na životopis, toť otázka. Nakonec jsem se rozhodl nepřikládat. Projektoví manažeři v agenturách nepotřebují vědět, jak vypadám. Důležitá je kvalita práce a ne vzhled. Dokonce jsem se dozvěděl, že např. ve Velké Británii je fotografie v CV naopak nežádoucí a může být zdrojem diskriminace z důvodu věku, pohlaví, rasy či náboženství. Záleží samozřejmě na tom, k čemu má životopis sloužit. U tlumočení je, myslím si, situace jiná a i vzhled je důležitý.

10. Členství v profesních organizacích + publikace

To by bylo snad ve stručnosti to hlavní. Neberte to jako preskriptivní návod, spíš jako takový námět k inspiraci. Samozřejmě finální podoba životopisu záleží na spoustě faktorů a ideálním řešením je mít několik variant. Nezapomeňte ale, že maximální rozsah je 2 strany.    

V minulém příspěvku jsme se podívali na vizitky trochu obecněji. Dnes bych rád probral, jaká jsou specifika vizitek pro tlumočníky a překladatele (případně také další osoby, které poskytují jazykové služby). Díky tomu, že jsem nechával tisknout asi čtvery vizitky, jsem přišel na spoustu věcí, které bych s vámi rád sdílel. Jedná se pouze o doporučení založená na metodě pokus-omyl, kterých bych se býval rád vyvaroval.

• Nemáte vizitky? Tak si honem nějaké pořiďte. Nestojí to moc času, námahy a ani peněz. A je dobré být vždy připraven. Předávání kontaktu na cáru papírku není dobré pro vaši profesionální image.
• Čím se zabýváte? Tlumočíte? Překládáte? Děláte korektury? Něco dalšího? Pak je dobré to na vizitku umístit! Určitě se vyplatí promyslet, co přesně zamýšlíte dělat. Člověk, kterému vizitku dáte, si možná nebude přesně pamatovat, zda se třeba zabýváte i lokalizací a může tak kontaktovat někoho jiného, čímž přijdete o zakázku. Zároveň vám pak nebudou lidé volat, že chtějí např. doučování angličtiny.

• Jazyková kombinace – je velmi dobré na vizitkách zmínit, jaké jsou vaše pracovní jazyky (byť třeba pomocí mezinárodních zkratek EN, FR atd.). Klienti si vás třeba nezapamatují, proto je lepší si situaci pojistit. Pokud pracujete ze španělštiny a němčiny, tak vás pravděpodobně moc neosloví nabídka tlumočení z ruštiny. A pokud vás klient takto osloví třikrát a pokaždé řeknete, že nemáte zájem, víckrát už třeba nezavolá.

• Jazykové mutace – jelikož jsou mými pracovními jazyky angličtina a francouzština, rozhodl jsem se pro tři verze vizitek. Můžete samozřejmě spoléhat na angličtinu, ale zrovna v našem odvětví to není možná úplně nejlepší nápad. Například Francouze anglickou vizitkou úplně nenadchnete (více zde). Pokud pracujete pouze ze dvou jazyků, můžete využít obě stránky vizitky a na každou dát jednu jazykovou variantu. Zároveň pak může vizitka sloužit jako taková ukázka našeho řemesla – vždyť to bude jazykový převod.

• Působiště – určitě se vyplatí na vizitku umístit město, kde bydlíte a převážně pracujete. Na jedné akci, kde jsem tlumočil si všichni na druhou stranu dopisovali tužkou Prague. Nejdřív mi to přišlo divné, ale pak jsem si to uvědomil. Po tlumočení si lidé, kterým vizitku předáte, možná nebudou pamatovat, kde vás potkali. Je dobré zmínit i Českou republiku. Na druhou stranu zmiňovat korespondenční adresu je v dnešní době pro osoby na volné noze poměrně zbytečné. Většina klientů se spokojí s emailem a telefonním číslem.

Doufám, že jsem na nic nezapomněl. Pokud ano, můžete mi napsat zprávu či komentář pod článek. Myslíte si, že se v dnešní době bez vizitek obejdeme?