Francouzům nejde angličtina. To není nic nového. V minulém článku jsme se podívali na prvních pět důvodů, proč tomu tak je. Pojďme se bez zbytečného úvodu vrhnout na zbytek! Let’s go! Možná spíš on y va !
Proč Francouzům nejde angličtina
6. Zkoušejí, co angličtina unese
Systém gramatiky a hlavně slovesných časů je v angličtině i francouzštině skoro totožný.
Podle Wikipedie je 45 % anglické slovní zásoby francouzského původu.
Slova o třech a více slabikách jsou z francouzštiny. Stejně jako vytučněná slova ve větě na obrázku.
Když tedy většina Francouzů mluví anglicky, je to jako když pejsek a kočička vařili dort. Kdybychom na to měli napsat recept, vypadal by nejspíš nějak takto:
Vezmeme francouzskou větu. Strukturu dáme bokem uležet. Jednotlivá slova nahradíme doslovným překladovým ekvivalentem. Kdo nemá dost slov v angličtině, dá tam slova francouzská. Servírujeme.
Taky vás z toho rozbolelo břicho?
7. Nemají to lehké
Říká se, že kdo se naučí francouzsky, už se potom těžko učí jiný jazyk. Aby taky ne. Není to žádný med – pro cizince, ani pro rodilce.
Pokud by náhodou někdo měl nulovou zkušenost s psanou francouzštinou, dobře to shrnuje tenhle vtip:
Francouzštinu vytvořili expresionisté a dadaisté. Vzali písmenka E, A, U = EAU (voda) a řekli, že se to bude vyslovovat „O“.
Nešetřili je, ani když se vymýšlela výslovnost. Uznejte sami – 13 samohlásek ústních a 4 nosové. Je jasné, že se v jazyce s menším počtem hlásek cítí přinejmenším nevyužití.
Přidejme k tomu pevný přízvuk na poslední slabice a to, že poslouchali jen učitele, kteří sami anglicky mluvit neuměli, a dílo zkázy je dokonáno.
Kdo chce rozumět Francouzům mluvícím anglicky, musí mít dobrou představivost (a ideálně umět francouzsky). Třeba takový [basrúm] totiž není buss room, ale bath room. Jaké hlásky Francouzi komolí si můžete nastudovat na prezidentu Macronovi. Není se tedy čemu divit, že Francouzům nejde angličtina přes pysky.
8. Francouzský dabing aneb Je libo VO či VF?
Když půjdete ve Francii do kina, pravděpodobně se vás na pokladně zeptají, zda chcete lístky na VO či na VF. VO znamená version originale (původní znění), VF je version française (francouzský dabing).
Nerad bych příliš zabíhal do tématu, jaký má vliv sledování televize s titulky versus dabingem na jazykové dovednosti. Pouze ve zkratce:
Ve Skandinávii se nedabuje nic. Vše mají otitulkované. Když se podíváme na TOP 5 zemí podle EF English Proficiency Index, koho tam asi najdeme?
Švédsko, Nizozemsko, Norsko, Dánsko a Lucembursko.
Náhoda? Nemyslím si. Každý, kdo byl ve Skandinávii potvrdí. A kdo byl ve Francii (a neumí francouzsky) určitě taky.
Francouzi dabují. Vše. Naštěstí ne jako Poláci, takže má každá postava svůj (jiný!) hlas.
A proč? Čtěte dále.
9. Ochrana francouzštiny
Jedu si tak jednou pařížským metrem a najednou můj zrak spočinul na jednom plakátu. Stál na něm muž s vyděšeným výrazem a nápis:
Panebože! Kde je Brian? Co se mu stalo?
Je to pařížská obdoba krabice s mlékem, kam se dává portrét pohřešované osoby, jak to známe z amerických filmů?
Podaří se ho najít? Jeho blízcí o něj mají určitě obrovský strach!
Sjel jsem očima níž a tam: „Brian is in the kitchen.*“
Uf, dobrý. Je v kuchyni.
Cože? Co to je za nesmysl?! Co to je?
A pod tím něco v duchu: zapište se na kurzy, začínáme tehdy a tehdy. Říkal jsem si, že to je skutečně originální reklama. A nejspíš taky, že jsou Francouzi pošahaní.
Potom jsem si všiml té hvězdičky! (Schválně, jestli jste si jí všimli vy?) Začal jsem celý ten výtvor skenovat, až jsem došel dolů, kde byla druhá hvězdička do páru a vysvětlivka: Où est Brian ? Brian est dans la cuisine. – Kde je Brian. Brian je v kuchyni.
Doslovný překlad do francouzštiny.
Byl jsem z toho tak rozčarovaný, že jsem přejel svoji stanici. Dlouho jsem to vyprávěl jako kuriozitu. Jak to celé je, jsem pochopil o několik let později.
Where is Brian? je věta z francouzské učebnice angličtiny pro šestou třídu. Inzerát o pohřešované osobě je ve skutečnosti věta ze cvičení, na kterém se děti učí názvy místností v domě. Věta je to kultovní – má dokonce i vlastní stránku na Wikipedii.
Za vším hledej zákon 94-665 z 4. 8. 1994 (dále jen „loi Toubon“)
Autorem loi Toubon je někdejší ministr kultury Jacques Toubon. Tento zákon ukládá povinnost používat francouzštinu ve vládou zveřejňovaných úředních dokumentech, ve veškeré reklamě, na pracovišti, v obchodních smlouvách, ve všech veřejných školách a v některých dalších kontextech.
Co to znamená v praxi?
- Veškerá audiovizuální tvorba musí být ve francouzštině, takže i filmy v kině.
- U hudby je to trochu jinak – v rádiu může hrát i ta cizojazyčná. Pokud jsou dodrženy kvóty na zastoupení musique française.
- Dokumenty, ze kterých vyplývají povinnosti zaměstnance, musejí být ve francouzštině.
- Software vyvinutý mimo Francii musí mít francouzskou lokalizaci.
- Školy, kde se nevyučuje ve francouzštině, nemají nárok na dotace ze státního rozpočtu.
- V zájmu ochrany spotřebitele musí být na obalu zahraničních výrobků i překlad do francouzštiny. Na webu Ministerstva financí a hospodářství je k dispozici podrobné znění předpisu. En français, samozřejmě.
- Veškeré reklamy musejí být ve francouzštině. Pokud jsou v cizím jazyce, musí být dole poznámka s hvězdičkou a francouzským překladem. A jsme doma! S Brianem v kuchyni.
V poslední době se ale anglické výrazy dostávají do reklam a marketingových sdělení (Toubonově zákonu navzdory). Je to považováno za moderní a cool.
Takže třeba na plakátech, které se objevily vloni v pařížském metru na protest proti hubení krys, (text: Krysy nejsou naši nepřátelé!) se dozvíte, že dávají *free kisses*.
A ve všech reklamních textech na francouzské aerolinky se zase dočtete, že *France is in the air*.
Ale potom 28. 8. 2019 vyjde oficiální video francouzské vlády, které má propagovat Francii jako turistickou destinaci, a vypadá takto. Hezky francouzsky.
Découvrez une France inédite ! 🇫🇷
Explorer la France 🇫🇷Savourer la France 🇫🇷Choisir la France 🇫🇷Découvrir la France 🇫🇷Partenaire de la France 🇫🇷Découvrez une France inédite !
Zveřejnil(a) France Diplomatie dne Středa 28. srpna 2019
(náhradní odkaz videa zde)
10. Francouzi se prostě bojí mluvit anglicky
Když shrneme všechny popsané body, je jasné, že Francouzi mají z angličtiny přinejmenším respekt. (A pravděpodobně vám budou sveřepě na anglické otázky odpovídat francouzsky.) Třeba jim dodá trochu sebedůvěry i již několikrát zmiňovaný Emmanuel Macron. Mladý prezident se za svou angličtinu rozhodně stydět nemusí.
Naopak jeho předchůdce F. Hollanda sklidil vlnu posměšků, když se pod dopis Baracku Obamovi podepsal „friendly, F. Hollande“ (doslovný překlad francouzské formule „amicalement“, tj. s přátelským pozdravem). A ještě hůř na tom byl Nicolas Sarkozy, který kvůli angličtině nedostudoval vysokou školu.
PS: Pokud si říkáte, že ani u nás na tom nejsme nijak valně, mrkněte na srovnání. Podle údajů English Proficiency Index jsou Češi na 20. místě a s 59,99 body mají vysokou úroveň znalosti. (Pro připomenutí Francie je 34. A bodů měla 55, 49.)
Sice Francouzům nejde angličtina úplně nejlépe, ale rozhodně se zlepšují. Pořád je ale ještě čeká hodně práce. Macron chce reformovat školství, aby se začínalo s výukou v nižším věku. Uvidíme, jak se jim to bude dařit. Do té doby:
Nechce se vám učit se francouzsky? Obraťte se na tlumočníka!
