Sociální sítě jsou prostorem, kde o sobě mohou tlumočníci na volném trhu dát vědět. Mohou zde najít (potenciální) klienty a komunikovat s nimi. Je to také vynikající způsob, jak šířit povědomí o profesi a ukázat klientům, jak jim může být prospěšná.
Najít hranici mezi (nechtěným) prozrazením profesního tajemství a propagací je těžké. Tady je pár tipů, které s tím pomohou:
1. Fotky z tlumočených akcí
Obrázek vydá za tisíc slov. U fotek z akce to platí dvojnásob. Jak se prezentovat lépe než fotkami z akcí, kde pracuji?
🚨 Zdánlivě neškodná fotka může prozradit víc, než je žádoucí:
- kdo je klient – viditelné logo, bannery, rollupy, barvy
- téma akce – ne o všech jednáních má veřejnost vědět
- účastníci – ať už je jejich tvář zachycena na snímku nebo jsou někde vidět jejich jména
- místo konání + jak se tam dostat – z fotky může být vidět, jaká akreditace je ke vstupu třeba
Když sdílíme fotky rovnou z místa činu, může si kdokoliv na síti najít, kde akce probíhá, kdo na ní je a jak se tam dá dostat. V případě jednání na vysoké úrovni nebo pokud se účastní významné osobnosti by sdílení takových informací mohl být problém.
Lepší je držet se zásady, že z fotky nesmí být nic z uvedeného poznat. Neměli by být vidět účastníci, žádné logo či nápis, program, akreditace atd.
2. Akce tlumočené online (RSI)
I zde hrozí nebezpečí zvl. u fotek. Pozor na věci, které mohou být vidět na obrazovce počítače:
- jména a fotky účastníků
- snímky prezentace a jiné dokumenty
- text v chatu
🚨 Dále je nutné položit si otázky:
- Opravdu mám profesionální vybavení (mikrofon, počítač) a pracovní prostředí?
- Chci, aby to takto viděli klienti a kolegové?
Kárat klienty, že musejí mít stolní mikrofon a sedět v klidné místnosti, a potom se fotit s airpody v kavárně není úplně to, čím se tlumočník chce na sítích prezentovat.
3. Detaily – Méně je více
Úkolem tlumočníka je zajistit komunikaci během konkrétní akce. Ne po ní a ne o ní. Úkolem tlumočníka není dělat reportáž.
Tlumočník je vázán mlčenlivostí. Nesmí nikde a s nikým rozebírat, co vyslechl, co bylo předmětem jednání a jaké jsou výstupy.
Jinak tomu může být v případě akcí, které jsou zcela veřejné a klient může chtít, aby tlumočník informace sdílel. Jedná se primárně o kulturní akce typu:
- filmový festival
- vernisáž
- diskuze s autorem
💡 Na těchto akcích je často i profesionální fotograf a snímky jsou volně k dispozici. Profi foto ze samotné akce má větší vypovídající hodnotu než selfíčko z mobilu.
4. Pozor na média
Tlumočník je exponovaná osoba. Často je jedinou spojkou mezi dvěma skupinami lidí. Všichni mu visí na rtech a je pod velkým tlakem.
🚨 Novináři milují přešlapy a velmi rádi se chopí senzace typu „ztraceno v překladu“.
- Vzpomínáte si např. na falešného tlumočníka znakového jazyka z pietního aktu Nelsona Mandely?
- Nebo na (zcela legitimní) výraz tváře tlumočnice italštiny Donalda Trumpa?
Informace jsou často vytržené z kontextu a lákají čtenáře na click bait. Proto je lepší se novinářům na akci vyhýbat a nereagovat ani na dotazy nebo žádosti o kontakt na sociálních sítích.
5. Image a prezentace
Je jasné, že obsah, co člověk dává na sociální sítě, utváří jeho image. Online prezenci/prezentaci tlumočníků jsme už řešili.
🚨 Málokdo myslí na to, v jakém světle obsah publikovaný na sítích prezentuje celou profesi. Nebo samotného klienta.
6. Buď řešení, ne problém
U všeho, co vypustíme (z úst i na internet) se musíme snažit myslet na to, jak to bude vnímat klient.
✅ Cílem komunikace je klientovi ukázat, že:
- pracovat s kvalifikovaným tlumočníkem je řešení, ne problém
- rozumíme svému řemeslu a může se na nás spolehnout
- tlumočení mu přináší hodnotu
❌ Stížnosti na:
- klienty, co neposílají podklady
- pomalou Wi-Fi
- hnusné konferenční kafe
si necháme na diskuzi s kolegy. Ideálně mimo sociální sítě.
7. Požádej klienta o svolení
Nejbezpečnější s klientem dohodnout, co je a není možné na sociálních sítích sdílet. Často je to jednodušší, než se zdá. Někdy to může být nepříjemné. Někdy klient řekne, že si to nepřeje. V každém případě to musíme respektovat.
💡#ClientAuthorized. Někdy je dobré u příspěvku uvést, že je zveřejněn se souhlasem klienta. V takovém případě se pak ani nemusíme bát klienta označit. Příspěvku to zvýší dosah a třeba si jej s chutí přečte i někdo z klientových kruhů.
Shrnutí
Sociální sítě mohou být skvělým kanálem, jak o sobě dát vědět a jak klientovi dát nahlédnout do zákulisí naší profese. Je to možnost být vidět a slyšet v době, kdy nemluvíme za někoho jiného.
Je ale nutné dělat to rozumně. Méně je více. Nejbezpečnější je publikovat obsah takový, který neodhaluje žádné informace o klientech, akcích a jednáních a jejich obsahu či výsledku.
Bonus: Zlaté pravidlo sociálních sítí
Tento návod jsem sepsal jako vnitřní předpis, abych si utřídil myšlenky a pravidla, co na sítích (ne)sdílet.
Hodit se může kolegům začínajícím, kteří by chtěli o sobě a tlumočnickém povolání dát vědět, ale nevědí jak na to. Užitečný může být i pro pokročilejší, kteří váhají, zda to dělají správně, nebo ze strachu z porušení důvěrnosti raději nepublikují nic.
Zajímá vás něco, co jste se tu nedočetli?
Potřebujete pomoc se zařizováním online tlumočení?
