Před začátkem tlumosezony je tu další várka tipů a doporučení, co dělat před začátkem akce. Už jsme probrali, co je dobré udělat po příchodu na místo činu. Teď se podíváme na další krok – když tlumočník přijde do kabiny.

Vítáme se, zdravíme se

Po pozdravení klienta nebo jím pověřené osoby je čas se přesunout do kabin.

Jestliže za tlumočení odpovídá někdo z kolegů a funguje jako manažer celého týmu, nejprve vyhledáme jeho. Zjistíme veškeré nezbytné věci, o kterých jsme se už bavili v tomto článku.

Následně se seznámíme s novými tvářemi a přivítáme s těmi, které už známe.

Výměnu zdravic a zdvořilostních rituálů zakončíme cestou do kabiny, kde se setkáme s kolegou.

Kolega druhý tlumočník

Druhý tlumočník, často též booth mate. S touto osobou budeme po celou dobu akce tvořit tým. Proto je víc než potřeba, aby v kabině byla dobrá atmosféra.

Tlumočit často chodíme s lidmi, které známe. Nejčastěji ze studií, případně z jiného tlumočení. Pokud se náhodou neznáme, seznámíme se.

Velmi doporučuji tykání. Většinou to k němu nakonec stejně sklouzne
a alespoň si ušetříme rozpačité chvíle. (Navrhuje jej samozřejmě vždy žena.)

Každý tlumočník má jiné návyky. Pokud tlumočíte s někým, koho máte prověřeného, pravděpodobně už víte, jak je kdo zvyklý pracovat.

Pokud ne, je dobré si ujasnit pár věcí. Bude se vám lépe pracovat.

1. Zasedací pořádek

Někdo raději sedí vlevo, někdo vpravo, někomu je to jedno. Vždy je dobré se s kolegou domluvit, jaké má kdo preference a podle toho se usadit. Někdo si nechává odkryté levé ucho, tak je pro něj lepší sedět vpravo. Někdo je levák/pravák.

Někdo na akci záměrně chodí s VELKÝM předstihem, aby si v kabině zajistil svoje oblíbené místo. Jako když jsme první školní den běželi do třídy, abychom si urvali lavici co nejdál od katedry.

 

2. Střídání stráží

Asi nejdůležitější věc, na které je potřeba se před začátkem dohodnout. Některý tlumočník se raději střídá po kratších úsecích, jiný raději tlumočí půl hodiny a pak má půl hodiny volno. V každém případě je potřeba, aby ten, kdo zrovna netlumočil, kolegův výkon sledoval a v případě potřeby podal pomocnou ruku a převzal mikrofon.

Dále je důležité se domluvit na znamení pro střídání.

3. Rozdělení řečníků

Další možná věc související se střídáním. Je možné si podle programu řečníky rozdělit a každý se tak bude věnovat těm svým.

Pozor, může se stát, že se program změní a nebude vám to vycházet. Nebo že někoho přesunou a vy budete muset tlumočit hodinu v kuse. V takovém případě je samozřejmě potřeba operativně zasáhnout a přeorganizovat se.

Rozhodně nedoporučuji rozdělit si řečníky ještě před akcí a připravit se jen na část z nich. Může se to potom tlumočníkům dost vymstít.

4. Podklady

Kabina je týmová práce. Pokud se tedy někom podařily zjistit zajímavé informace, které by se k tlumočení mohly hodit, podělí se o ně s ostatními. Veškeré přípravy, podklady a glosáře si tedy před začátkem nasdílíme a v rychlosti projdeme. Později už na to nebude čas.

Sdílení může znamenat: přeposlání, sdílené dokumenty on line, předání tištěné kopie.

 

5. Napovídání

Velmi individuální věc. Někdo napovídání nemá rád a ruší ho to. Někdo je rád. Někdo (já) rád hodně píše náhodná slovíčka a termíny, a tím si udržuje koncentraci. Někdo psaní nemá rád a raději zmáčkne kašlátko
a zeptá se…

V každém případě při napovídání na papír PÍŠEME ČITELNĚ.

A čísla. Hlavně čísla. Ta píšeme kolegovi pro jistotu vždy. Čitelně.

6. Post-it

Klíčové termíny a zkratky, které se budou celý den opakovat, nebo si je nemůžeme zapamatovat či nám lámou jazyk, je praktické napsat na lepicí lístečky a dát si je na viditelné místo.

A teď se už tedy pomalu usadíme a nasadíme si sluchátka.

Ještě než to vypukne…

…se vyplatí zkontrolovat posledních pět věci. Raději několikrát.

1. Lampičky svítí a v zásuvkách je proud.

Všechno je na pracovním stole rozmístěno tak, aby nebyla potřeba během akce ničím hýbat.

2. Máte dostatek psacích potřeb.

Máte je všechny po ruce, jsou funkční a připravené k použití (zapnuté, takže nebudete zbytečně lupat).

3. Zvuk na notebooku je vypnutý.

A pro jistotu i tak je hlasitost snížená na minimum.

4. Telefon nezazvoní a nezavibruje.

Jen vypnout vyzvánění nestačí. Ideální by bylo mobil úplně vypnout, ale ruku na srdce, kdo by to bez něj vydržel. Druhé nejlepší řešení je mód letadlo. To je ale možné pouze pokud se nám podaří získat heslo na wi-fi. Nejlepší kompromis je pravděpodobně mód Nerušit. Máte jistotu, že nezazvoní ani nezavrčí, a máte internety.

5. Tekutiny jsou v bezpečné vzdálenosti.

Není nic horšího, než když se v průběhu tlumočení v kabině rozlije pití. Nemůžete přestat mluvit, nemůžete uklízet, nemůžete nikam jít… Takže jen sedíte a smutně sledujete, jak všechno mokne. A vy moknete též.

A teď už to může všechno začít.

Konferenční tlumočení má svá pravidla. V minulém článku jsme se podívali na to, jak mohou řečníci usnadnit život tlumočníků. Dnes se zaměříme na to, jak si tlumočníci mohou usnadnit život sami sobě. Jelikož je toho, co tlumočení předchází, poměrně dost, rozhodl jsem se připravit více článků. Tady je první z nich.

Nestíháte číst a přesto chcete vědět, oč jde?

Nevadí. Bylo mi zjeveno sepsal jsem toto desatero.

Desatero (předkonferenčních) přikázání

1. S předstihem přijdeš.
2. Pozdravíš kontaktní osobu svou.
3. Získáš program jakož i jiné materiály.
4. Počátek tlumočení a přestávky ověříš.
5. Heslo na Wi-Fi zajistíš.
6. Vodu, kávu jakož i občerstvení všeliké opatříš.
7. Cti technika svého.
8. Pomni, že bys technickou zkoušku provedl.
9. Kabinu připravíš, aby při tlumočení dobře se ti vedlo.
10. V copyright věřiti budeš.

Desatero pod lupou

Pojďme se teď podívat, co to obnáší v praxi.

1. Časová rezerva

Nikde jinde neplatí tolik, že přijít včas je pozdě a přijít pozdě je absolutně nepřijatelné. Dobrý tlumočník na zakázku chodí s předstihem. Tečka.

Jedna nejmenovaná vyučující vždy říkala, že omlouvá pouze smrt.

Před konferencí je ideální mít rezervu půl hodiny. Včasným příchodem si ušetříme stres a budete mít prostor na zmapování terénu a zajištění dalších věcí pro tlumočení.

Sám jsem míval s pracovní dochvilností potíže a chvíli mi trvalo, než jsem si vypěstoval tento návyk. Občas se to ale OPRAVDU hodí.

Kdysi se mi přihodilo, že jsme si s klientem nerozuměli a každý jsme byli na druhém konci Prahy. Já na Malé Straně, on ve Strašnicích. Ještěže jsem ten den zrovna přišel s opravdu hodně velkým předstihem.
A že pan taxikář jel rychle a zběsile. Stihli jsme to.
A pak jsme na místě ještě hodinu čekali, protože hosté měli zpoždění.

2. Dobrý den, já jdu tlumočit

Zřejmě nejdůležitější věcí po příchodu je se nahlásit svojí kontaktní osobě. Bude mít radost, že tlumočník je na místě, a že si ze seznamu úkolů a povinností může jednu věc odškrtnout.

Takže se hezky usmějeme a představíme (pokud se neznáme) a rychle využijeme situace a zajistíme:

3. Materiály, které nezaslali předem

Případně si materiály vezmeme u hostesek nebo u registrace. Jsou tam hezky připravené v balíčcích pro účastníky.

4. Poslední verze programu

Pokud ji ještě nemáme samozřejmě. Budeme tak mít jména řečníků a jiných hostů, názvy jejich příspěvků a časový harmonogram akce.

U programu je také dobré s organizátorem ověřit začátek a konec pauzy.

Možná, že nějaký poslali předem, ale vždycky se na poslední chvíli něco změní. Řečník z Německa se zasekne na dálnici. Řečnici z Rakouska ten den ráno tragicky zahyne dcera. (Obojí se mi už stalo.)

5. Heslo na wifi

Často je síť přístupná bez hesla. V některých konferenčních hotelech je ale přístup k wifi zpoplatněn. Pak se skutečně vyplatí klienta o přístupové údaje požádat.

6. Občerstvení a pití

V kabině pěkně vyschne v ústech a je potřeba doplňovat tekutiny.

Zlaté pravidlo je neperlivá nestudená voda. Nestudená, protože si nechceme nachladit hlasivky. Neperlivá, protože… no zkrátka proto, že chceme, aby posluchačům do sluchátek šel jenom náš hlas a žádný další zvuk.

A káva! Nezapomeňte na kávu. (V Černínském paláci ještě mají pro tlumočníky vynikající koláčky.)

7. Technik

Největší úsměv se vyplatí nechat si pro pány techniky. Bez nich jsou tlumočníci namydlení. Starají se totiž o to, aby vše fungovalo, jak má. Díky nim můžeme v klidu tlumočit.

Spolu s technikem je potom dobré všechno vyzkoušet. Ano, všechno. (Opravdu raději všechno!) Člověk totiž nikdy neví. Může si myslet, že už všechno ví a že se ve stu případech nic nepokazilo. Pak ale v akci něco selže a problém je na světě. Přitom se tomu dá velmi snadno předejít a vše vyřešit předem.

8. Zkouška aneb Stěrače stírají, ostřikovače stříkají

Před akcí tedy Batman s Robinem provedou zkoušku:

• mikrofonu v kabině
• sluchátek pro tlumočníky
• přepínání pilotáže
• obrazu a zvuku z projekce do sluchátek (pokud se mají tlumočit videa apod.)
• staniček a sluchátek pro hosty

9. Příprava kabiny

Dále se taky vyplatí vyzkoušet, zda v kabině svítí lampička a zda funguje zásuvka s elektřinou. Vyzkoušet, že se zavírají dveře a že je z kabiny výhled na řečníky.

10. Záznam tlumočení a duševní vlastnictví

Zvukový záznam bez předchozího smluvního souhlasu tlumočníka je nepřípustný. K jakémukoliv jeho užití a šíření je třeba svolení tlumočníka.

V případě záznamu má tlumočník nárok na 50% příplatek.

V jedné nejmenované kulturní instituci mají paní fotografku/kameramanku. Před každým tlumočeným programem vzniká konflikt. Pokaždé je překvapená, že si nemůže tlumočení nahrát. „Vždyť to vždycky šlo.“ Nešlo. Nikdy k tomu nikdo nedal souhlas. Paní blafuje. Nedejte se!

Možná je toho na první pohled hodně, ale dost toho všichni děláme podvědomě.

A pokud ne, tak s tímto desaterem budeme.

A pak se nám bude tlumočit jedna báseň a budeme mít radost jako ty sestry na obrázku.

Článek je součástí seriálu:

2. díl: Když tlumočník přijde do kabiny

3. díl: Booth manners aneb Dobré mravy v kabině