Sociální sítě jsou prostorem, kde o sobě mohou tlumočníci na volném trhu dát vědět. Mohou zde najít (potenciální) klienty a komunikovat s nimi. Je to také vynikající způsob, jak šířit povědomí o profesi a ukázat klientům, jak jim může být prospěšná.

Najít hranici mezi (nechtěným) prozrazením profesního tajemství a propagací je těžké. Tady je pár tipů, které s tím pomohou:

1. Fotky z tlumočených akcí

Obrázek vydá za tisíc slov. U fotek z akce to platí dvojnásob. Jak se prezentovat lépe než fotkami z akcí, kde pracuji?

🚨 Zdánlivě neškodná fotka může prozradit víc, než je žádoucí:

• kdo je klient – viditelné logo, bannery, rollupy, barvy
• téma akce – ne o všech jednáních má veřejnost vědět
• účastníci – ať už je jejich tvář zachycena na snímku nebo jsou někde vidět jejich jména
• místo konání + jak se tam dostat – z fotky může být vidět, jaká akreditace je ke vstupu třeba

Když sdílíme fotky rovnou z místa činu, může si kdokoliv na síti najít, kde akce probíhá, kdo na ní je a jak se tam dá dostat. V případě jednání na vysoké úrovni nebo pokud se účastní významné osobnosti by sdílení takových informací mohl být problém.

Lepší je držet se zásady, že z fotky nesmí být nic z uvedeného poznat. Neměli by být vidět účastníci, žádné logo či nápis, program, akreditace atd.

2. Akce tlumočené online (RSI)

I zde hrozí nebezpečí zvl. u fotek. Pozor na věci, které mohou být vidět na obrazovce počítače:

• jména a fotky účastníků
• snímky prezentace a jiné dokumenty
• text v chatu

🚨 Dále je nutné položit si otázky:

• Opravdu mám profesionální vybavení (mikrofon, počítač) a pracovní prostředí?
• Chci, aby to takto viděli klienti a kolegové?

Kárat klienty, že musejí mít stolní mikrofon a sedět v klidné místnosti, a potom se fotit s airpody v kavárně není úplně to, čím se tlumočník chce na sítích prezentovat.

3. Detaily – Méně je více

Úkolem tlumočníka je zajistit komunikaci během konkrétní akce. Ne po ní a ne o ní. Úkolem tlumočníka není dělat reportáž.

Tlumočník je vázán mlčenlivostí. Nesmí nikde a s nikým rozebírat, co vyslechl, co bylo předmětem jednání a jaké jsou výstupy.

Jinak tomu může být v případě akcí, které jsou zcela veřejné a klient může chtít, aby tlumočník informace sdílel. Jedná se primárně o kulturní akce typu:

• filmový festival
• vernisáž
• diskuze s autorem

💡 Na těchto akcích je často i profesionální fotograf a snímky jsou volně k dispozici. Profi foto ze samotné akce má větší vypovídající hodnotu než selfíčko z mobilu.

4. Pozor na média

Tlumočník je exponovaná osoba. Často je jedinou spojkou mezi dvěma skupinami lidí. Všichni mu visí na rtech a je pod velkým tlakem.

🚨 Novináři milují přešlapy a velmi rádi se chopí senzace typu „ztraceno v překladu“.

• Vzpomínáte si např. na falešného tlumočníka znakového jazyka z pietního aktu Nelsona Mandely?
• Nebo na (zcela legitimní) výraz tváře tlumočnice italštiny Donalda Trumpa?

Informace jsou často vytržené z kontextu a lákají čtenáře na click bait. Proto je lepší se novinářům na akci vyhýbat a nereagovat ani na dotazy nebo žádosti o kontakt na sociálních sítích.

5. Image a prezentace

Je jasné, že obsah, co člověk dává na sociální sítě, utváří jeho image. Online prezenci/prezentaci tlumočníků jsme už řešili.

🚨 Málokdo myslí na to, v jakém světle obsah publikovaný na sítích prezentuje celou profesi. Nebo samotného klienta.

6. Buď řešení, ne problém

U všeho, co vypustíme (z úst i na internet) se musíme snažit myslet na to, jak to bude vnímat klient.

✅ Cílem komunikace je klientovi ukázat, že:

• pracovat s kvalifikovaným tlumočníkem je řešení, ne problém
• rozumíme svému řemeslu a může se na nás spolehnout
• tlumočení mu přináší hodnotu

❌ Stížnosti na:

• klienty, co neposílají podklady
• pomalou Wi-Fi
• hnusné konferenční kafe

si necháme na diskuzi s kolegy. Ideálně mimo sociální sítě.

7. Požádej klienta o svolení

Nejbezpečnější s klientem dohodnout, co je a není možné na sociálních sítích sdílet. Často je to jednodušší, než se zdá. Někdy to může být nepříjemné. Někdy klient řekne, že si to nepřeje. V každém případě to musíme respektovat.

💡#ClientAuthorized. Někdy je dobré u příspěvku uvést, že je zveřejněn se souhlasem klienta. V takovém případě se pak ani nemusíme bát klienta označit. Příspěvku to zvýší dosah a třeba si jej s chutí přečte i někdo z klientových kruhů.

Shrnutí

Sociální sítě mohou být skvělým kanálem, jak o sobě dát vědět a jak klientovi dát nahlédnout do zákulisí naší profese. Je to možnost být vidět a slyšet v době, kdy nemluvíme za někoho jiného.

Je ale nutné dělat to rozumně. Méně je více. Nejbezpečnější je publikovat obsah takový, který neodhaluje žádné informace o klientech, akcích a jednáních a jejich obsahu či výsledku.

Bonus: Zlaté pravidlo sociálních sítí

Tento návod jsem sepsal jako vnitřní předpis, abych si utřídil myšlenky a pravidla, co na sítích (ne)sdílet.

Hodit se může kolegům začínajícím, kteří by chtěli o sobě a tlumočnickém povolání dát vědět, ale nevědí jak na to. Užitečný může být i pro pokročilejší, kteří váhají, zda to dělají správně, nebo ze strachu z porušení důvěrnosti raději nepublikují nic.

Zajímá vás něco, co jste se tu nedočetli?

Potřebujete pomoc se zařizováním online tlumočení?

Simultánní překlad close captions, možnost mluvit s lidmi v breakout roomech a více podporovaných jazyků. To jsou novinky poslední aktualizace, které využijete, až budete pořádat online vícejazyčnou akci.

Zoom je pravděpodobně nejpoužívanější platformou pro online tlumočení. Je relativně lehká a snadná na obsluhu. Češtinu je možné si z nabídky jazyků nastavit už od roku 2020.

Na jaře roku 2022 jsem v recenzi psal o tom, že Zoom spustil i možnost tlumočení přes cizí jazyk (tzn. přes pilotáž). Vývojáři nezahálejí a v poslední aktualizaci přišli s dalšími praktickými novinkami.

Pojďme se na novinky podívat podrobněji:

1. Tlumočení až 25 jazyků naráz

Do této aktualizace bylo možné v rámci jednoho meetingu mít tlumočení pouze v 5 jazycích. Nyní je počet rozšířen na 25.

To znamená, že si nyní můžete uspořádat akci, kde bude tlumočení to všech oficiálních jazyků EU. Těch je jen 24, takže ještě někdo může přijít.

Plné využití této kapacity nejspíš nebude tak časté. Je ale příjemné vědět, že u větších akcí si klienti nemusejí platit dražší platformy, kde bylo možné více tlumočení více jazyků nastavit.

2. Simultánní překlad close captions

Ano, čtete správně. Spojení „simultánní překlad“ tlumočníci nemají rádi, protože překlad je převod psaného slova. Tlumočení je převod slova mluveného. Takže simultánní může být pouze tlumočení.

Ve funkci Zoom webináře je možné zapnout close captions. To znamená, že mluvené slovo se přepisuje v reálném čase do titulků dole na obrazovce. Nově je možné u přepisu aktivovat i překlad.

Tak žhavé to nebude. Rozhodně je to velký krok, který může zpřístupnit obsah webinářů i neslyšícím.

Nesmíme ale zapomínat, že transkripci (přepis) i simultánní překlad provádí stroj. 🤖

Na kvalitu výstupu má vliv:

• Kvalita mikrofonu mluvčího
• Rušivé zvuky v pozadí
• Rychlost internetového připojení
• Kvalita projevu řečníka (parazitické zvuky, hezitace, vada řeči, přízvuk)
• Používání vlastních jmen, názvů a cizojazyčných slov

Zkrátka kdo kdy něco diktoval stroji, ví, že výsledek není moc použitelný. Navíc je nástroj primárně koncipovaný na angličtinu. S českým skloňováním, časováním atd. si poradí těžko.

A pak si představte, že nekvalitní přepis se prožene přes Google translate.

Těším se, až si tuto funkci někdy pro pobavení zapnu. 🍿

3. Přenos zvuku do breakout rooms

Break rooms jsou virtuální místnosti, kam je možné přesunout účastníky z hlavní místnosti. Typicky toho využijeme u online konferencí při přestávce na kávu. Hodí se to i v případě workshopů a seminářů, když chceme pracovat v menší skupince.

👎 Nevýhoda: Jakmile byli hosté do breakout roomu vpuštěni, nedalo se s nimi komunikovat. Admin mohl maximálně sdílet hudbu, kterou pouštěl na svém počítači. Ukončení přestávek bylo trochu násilné – kliknutím admina byli účastníci přesunuti zpět, bez ohledu na to, zda dohovořili či ne.

Nyní je možné do breakout roomu vysílat zvuk z mikrofonu admina/hostitele. Díky tomu s nimi účastníci neztratí kontakt.

Pořád ale do breakout roomu nejde přenášet tlumočení. Snad se brzy dočkáme i toho.

Shrnutí

Je dobré, že Zoom neusíná na vavřínech a reaguje na potřeby uživatelů.

✅ Vyšší počet pracovních jazyků je určitě přínosná funkce.

❌ Strojový překlad strojově generovaného přepisu nebude nejspíš mít reálné využití. Tlumočníci tak ještě budou nějakou dobu mít co jíst.

✅ Zlepšení je i přenos zvuku z mikrofonu organizátora do breakout roomu.

💡Nejdůležitější je, abyste před příští akcí měli Zoom aktualizovaný. Stáhněte si poslední verzi zde.

Zajímá vás něco, co jste se tu nedočetli?

Potřebujete pomoc se zařizováním online tlumočení?

Webex jako platformu pro on-line meetingy netřeba představovat. Za ty dva roky jsme se chtě nechtě museli naučit pracovat s téměř všemi komunikačními nástroji. A že jich je!

Pokud ale člověk chtěl pořádat on-line akci ve více jazycích a dopřát účastníkům možnost poslouchat tlumočení, výběr použitelných nástrojů se rázem zúžil na jeden. Zoom.

Před několika dny jsme se dočkali obrovské novinky. Konečně bylo spuštěno Webex tlumočení!

Jak to vypadá? Podívejte se sami. Jaké výhody to přinese vaší akci? Čtěte dále!

Hlavní výhody Webex tlumočení pro váš event:

1. Nepotřebujete další software.

Může se stát, že na firemních počítačích nemáte možnost instalovat aplikace a programy.

Nebo se vaše vedení bojí Zoomu a bezpečnostních rizik s ním spojených. Více info zde.

Pokud se u vás ve firmě/organizaci Webex už používá, byla by škoda jej nevyužít a hledat jinou platformu. (Pozor ale na momentální omezení! Ve verzi Webex for Government tlumočení momentálně k dispozici není.)

2. Ušetříte – Webex tlumočení je dostupné už v základní verzi Enterprise.

Simultánní tlumočení už je poměrně dlouho dostupné na Zoomu. Více si o tom můžete přečíst v článku Tlumočení a Zoom: Skvělá novinka pro vaši on-line akci.

💡 Rozdíl je v tom, že v případě použití Webexu si nemusíte připlácet dražší tarif, aby se vám tato funkce zpřístupnila.

Funguje totiž už v základní placené verzi Enterprise.

3. Větší efektivita a zážitek

Webex tlumočení využijete i když na akci
potřebujete mluvit více než dvěma jazyky.

Do této chvíle se na tlumočení konferencí a workshopů nejvíce užíval Zoom právě pro svou dostupnost a jednoduchost ovládání. Pokud jste ale chtěli v rámci jedné akce mít více pracovních jazyků, bylo to nemožné (resp. technicky velmi komplikované).

Nejčastějším scénářem bylo on-line tlumočení mezi angličtinou a češtinou. Ne každý na tom ale je s angličtinou dobře.

💡 Pokud čekáte hosty z více zemí, můžete jim dopřát možnost hovořit a poslouchat v jazyce, který si sami vyberou. (Za předpokladu, že pro tento jazyk zajistíte tlumočníky.)

4. Webex tlumočení funguje i v mobilní aplikaci

Velkým omezením Zoomu bylo, že pro akce využívající on-line tlumočení museli účastníci mít nainstalovanou desktopovou aplikaci.

Podle informací od Webexu funkce tlumočení dobře funguje i na telefonu. Uvidíme, jak se to osvědčí v praxi.

Technická podpora by v každém případě měla být dostupná ve více jazycích.

5. Funkce „Mute all“ vypne mikrofon všem kromě tlumočníků

Znáte to, když si někdo zapomene vypnout mikrofon. Nebo když se účastníci připojují a zkříží se více kanálů. (Nebo když se debata hodně rozproudí.)

Někdy se zkrátka hodí možnost všechny umlčet.

💡 Doposud v Zoomu musel organizátor hlídat mikrofony všech, aby nevypnul i tlumočníky. Webex tlumočení je na funkci Mute all nezávislé. Můžete tedy s klidem vypnout mikrofon všem a budete mít jistotu, že budou pořád moci poslouchat a rozumět.

Na to, jak se funkce osvědčí v praxi, si budeme muset ještě počkat. V každém případě je to skvělá zpráva, protože teď máme při pořádání on-line akce s tlumočením možnost volby a nejsme závislí na jedné platformě. Troška konkurence nikdy neuškodí.

Zajímá vás něco, co jste se tu nedočetli?

Potřebujete pomoc se zařizováním akce přes Webex nebo jinou platformu?

Headset na tlumočení – první krok ke štěstí on-line tlumočené akce. Je totiž zásadní, aby byl proud pro poslech a řeč rozdělený a nedocházelo tak– k interferencím a vazbení. Zvuk z reproduktoru počítače není dostatečně kvalitní a v místnosti se ztrácí/odráží. To samé platí o mikrofonu – ten zabudovaný v počítači je nedostatečný. Přenáší veškeré ruchy jako např. klapání klávesnice.

Základem je tedy kvalitní headset. Na trhu je spousta možností a dobré vybavení se dá pořídit od zhruba 1500 Kč. Říkáte si, proč si kupovat headset, když máte sluchátka od mobilu?  

Sluchátka od telefonu nejsou dostatečná z několika důvodů:

➡️ Nejsou ergonomická – z tzv. pecek po chvíli bolí uši.

➡️ Nemají ochranu proti akustickému šoku. Nevíte, co to je a proč to potřebujete? Čtěte dál!

➡️ Nedoporučují se ani sluchátka bezdrátová (omezená výdrž baterie, nepohodlí, nekvalitní mikrofon a reproduktor, velká vzdálenost od úst).  

Jak vybrat headset snů?

Každému vyhovuje něco jiného. Tady je 5 obecných zásad, pomocí kterých nemůžete při volbě toho svého headsetu sáhnout vedle.

💡 Při výběru je třeba si hlídat, aby headset měl zabudovanou funkci ochrana proti akustickému šoku.

Zjednodušeně řečeno to znamená, že do uší sluchátky neprojde žádný zvuk, který bude mít intenzitu vyšší než cca 112 dB. Sluch je hlavním pracovním nástrojem tlumočníka. Jeho poškození může být nevratné, proto je třeba se chránit.  

💡 Headset musí mít USB konektor.

Ve srovnání se sluchátky s 3,5mm jackem jej počítač rychleji spáruje se systémem a automaticky vyhledá a nainstaluje potřebné ovladače. Výhodou je, pokud headset na tlumočení na kabelu ovladač s tlačítky. Ovládání hlasitosti a vypínání mikrofonu je pak rychlejší a snazší. (A simuluje to kašlátko.)  

💡 Obrovskou výhodou je také potlačení okolního hluku.

Mikrofon bude přenášet pouze to, co má (bez okolních ruchů a hluku, viz výše).  

💡 Ergonomie

Profesionální headsety, které používají např. pracovníci v call centrech, jdou dělané k tomu, aby je měl člověk nasazené celý den. Neměla by z nich (tolik) bolet hlava. Vhodný headset na tlumočení by proto neměl vážit více než 200 gramů. Pokud máte velké ušit, volte raději model s velkou mušlí. (To je ta část z molitanu, co překrývá ucho.)  

💡 Robustnost a odolnost

Vzhledem k tomu, že občas musí tlumočník s headsetem cestovat, vyplatí se pořídit si takový, který něco vydrží. Ideální je se vyhnout sluchátkům, která na první pohled působí křehce. Jedna cesta v aktovce a máte je na kusy. Vyplatí se pořídit si i nějaký cestovní obal nebo pouzdro.  

Dobrý zvuk je pro tlumočení zásadní. Tlumočník bez kvalitního audia nemůže dělat dobře svou práci. Pokud nemá tlumočník dobrý mikrofon, trpí posluchač. V on-line tlumočení všechno zkrátka stojí a padá na headsetech.

Kdybych měl doporučit konkrétní model, můžu se podělit o svoji zkušenost s tímto kusem. Používám ho cca od března 2020 a jsem velmi spokojený.  

Zajímá vás něco, co jste se tu nedočetli?

Když se z pódia ozve: „Děkujeme. Na shledanou.“

Přetlumočíme poslední větu.

Vypneme mikrofon. Zvládli jsme to. Hotovo.

Ještě než ale odejdeme, máme čtyři úkoly. A tady by se o tlumočníkovi naopak vědět mělo.

1. Poděkovat všem

Je slušností před odchodem poděkovat kolegům. Obzvláště pilotům za pilotáž a manažerovi týmu za organizaci akce.

V neposlední míře také kolegovi spolujezdci.

Nezapomeňme se taky rozloučit s techniky a i jim poděkovat. Nejspíš nás cesty osudu ještě svedou dohromady.

2. Feedback a debriefing

Člověk se neustále něco učí a zlepšuje se. Odejít bez zpětné vazby by byla škoda.

Pokud jednáte s klientem napřímo, můžete se zeptat, zda byli s tlumočením spokojeni.

Často tlumočení nikdo nevěnuje větší pozornost. Není to tím, že by si nevážili naší práce.

Krátkou zpětnou vazbu je dobré si udělat i v rámci jednotlivých kabin.

Debriefing s manažerem týmu se pak může konat někde na společné večeři či u piva. Všichni jsou po tlumočení vždycky plní dojmů. A hladoví.

3. Rozloučit se s klientem a vrátit podklady

Materiály k tlumočení jsou často velmi důvěrné dokumenty, které někdy třeba ani tlumočníkům nechtějí zasílat předem. Je možné se s nimi seznámit až na místě. Před odchodem samozřejmé veškeré citlivé dokumenty odevzdáme zpět pořadateli.

4. Uklidit kabinu

Kabina se tlumočníkům na dobu trvání konference stává útočištěm. Podle toho potom taky na konci dne vypadá.

Před odchodem celou kabinu uklidíme. Ano, i to patří k dobrým booth manners.

Odneseme nádobí, počmárané papíry zrecyklujeme, odpadky vyhodíme do koše a vše zkontrolujeme, abychom místo vraceli ve stejném stavu, v jakém jsme ji přebírali.

Nechávat nepořádek technikovi je vrcholně neslušné. Často pak všechny kabiny uklízí manažer týmu. A věřte že ani on, ani technik to nedělají rádi. Buďme ohleduplní a opravdu dodržujme tuto zásadu.

Jak by bylo tlumočníkovi, kdyby technik nechal v kabině nářadí, izolepu a krabice?

Tímto náš miniseriál o tom, co všechno tlumočník musí před konferencí dělat, končí. Doufám, že se vám líbil a něco jste si v něm našli. Ať už jste kolegové tlumočníci, klienti, organizátoři akcí nebo prostě vás jen tlumočení zajímá.

A už teď se můžete těšit na další seriál!

Před začátkem tlumosezony je tu další várka tipů a doporučení, co dělat před začátkem akce. Už jsme probrali, co je dobré udělat po příchodu na místo činu. Teď se podíváme na další krok – když tlumočník přijde do kabiny.

Vítáme se, zdravíme se

Po pozdravení klienta nebo jím pověřené osoby je čas se přesunout do kabin.

Jestliže za tlumočení odpovídá někdo z kolegů a funguje jako manažer celého týmu, nejprve vyhledáme jeho. Zjistíme veškeré nezbytné věci, o kterých jsme se už bavili v tomto článku.

Následně se seznámíme s novými tvářemi a přivítáme s těmi, které už známe.

Výměnu zdravic a zdvořilostních rituálů zakončíme cestou do kabiny, kde se setkáme s kolegou.

Kolega druhý tlumočník

Druhý tlumočník, často též booth mate. S touto osobou budeme po celou dobu akce tvořit tým. Proto je víc než potřeba, aby v kabině byla dobrá atmosféra.

Tlumočit často chodíme s lidmi, které známe. Nejčastěji ze studií, případně z jiného tlumočení. Pokud se náhodou neznáme, seznámíme se.

Velmi doporučuji tykání. Většinou to k němu nakonec stejně sklouzne
a alespoň si ušetříme rozpačité chvíle. (Navrhuje jej samozřejmě vždy žena.)

Každý tlumočník má jiné návyky. Pokud tlumočíte s někým, koho máte prověřeného, pravděpodobně už víte, jak je kdo zvyklý pracovat.

Pokud ne, je dobré si ujasnit pár věcí. Bude se vám lépe pracovat.

1. Zasedací pořádek

Někdo raději sedí vlevo, někdo vpravo, někomu je to jedno. Vždy je dobré se s kolegou domluvit, jaké má kdo preference a podle toho se usadit. Někdo si nechává odkryté levé ucho, tak je pro něj lepší sedět vpravo. Někdo je levák/pravák.

Někdo na akci záměrně chodí s VELKÝM předstihem, aby si v kabině zajistil svoje oblíbené místo. Jako když jsme první školní den běželi do třídy, abychom si urvali lavici co nejdál od katedry.

 

2. Střídání stráží

Asi nejdůležitější věc, na které je potřeba se před začátkem dohodnout. Některý tlumočník se raději střídá po kratších úsecích, jiný raději tlumočí půl hodiny a pak má půl hodiny volno. V každém případě je potřeba, aby ten, kdo zrovna netlumočil, kolegův výkon sledoval a v případě potřeby podal pomocnou ruku a převzal mikrofon.

Dále je důležité se domluvit na znamení pro střídání.

3. Rozdělení řečníků

Další možná věc související se střídáním. Je možné si podle programu řečníky rozdělit a každý se tak bude věnovat těm svým.

Pozor, může se stát, že se program změní a nebude vám to vycházet. Nebo že někoho přesunou a vy budete muset tlumočit hodinu v kuse. V takovém případě je samozřejmě potřeba operativně zasáhnout a přeorganizovat se.

Rozhodně nedoporučuji rozdělit si řečníky ještě před akcí a připravit se jen na část z nich. Může se to potom tlumočníkům dost vymstít.

4. Podklady

Kabina je týmová práce. Pokud se tedy někom podařily zjistit zajímavé informace, které by se k tlumočení mohly hodit, podělí se o ně s ostatními. Veškeré přípravy, podklady a glosáře si tedy před začátkem nasdílíme a v rychlosti projdeme. Později už na to nebude čas.

Sdílení může znamenat: přeposlání, sdílené dokumenty on line, předání tištěné kopie.

 

5. Napovídání

Velmi individuální věc. Někdo napovídání nemá rád a ruší ho to. Někdo je rád. Někdo (já) rád hodně píše náhodná slovíčka a termíny, a tím si udržuje koncentraci. Někdo psaní nemá rád a raději zmáčkne kašlátko
a zeptá se…

V každém případě při napovídání na papír PÍŠEME ČITELNĚ.

A čísla. Hlavně čísla. Ta píšeme kolegovi pro jistotu vždy. Čitelně.

6. Post-it

Klíčové termíny a zkratky, které se budou celý den opakovat, nebo si je nemůžeme zapamatovat či nám lámou jazyk, je praktické napsat na lepicí lístečky a dát si je na viditelné místo.

A teď se už tedy pomalu usadíme a nasadíme si sluchátka.

Ještě než to vypukne…

…se vyplatí zkontrolovat posledních pět věci. Raději několikrát.

1. Lampičky svítí a v zásuvkách je proud.

Všechno je na pracovním stole rozmístěno tak, aby nebyla potřeba během akce ničím hýbat.

2. Máte dostatek psacích potřeb.

Máte je všechny po ruce, jsou funkční a připravené k použití (zapnuté, takže nebudete zbytečně lupat).

3. Zvuk na notebooku je vypnutý.

A pro jistotu i tak je hlasitost snížená na minimum.

4. Telefon nezazvoní a nezavibruje.

Jen vypnout vyzvánění nestačí. Ideální by bylo mobil úplně vypnout, ale ruku na srdce, kdo by to bez něj vydržel. Druhé nejlepší řešení je mód letadlo. To je ale možné pouze pokud se nám podaří získat heslo na wi-fi. Nejlepší kompromis je pravděpodobně mód Nerušit. Máte jistotu, že nezazvoní ani nezavrčí, a máte internety.

5. Tekutiny jsou v bezpečné vzdálenosti.

Není nic horšího, než když se v průběhu tlumočení v kabině rozlije pití. Nemůžete přestat mluvit, nemůžete uklízet, nemůžete nikam jít… Takže jen sedíte a smutně sledujete, jak všechno mokne. A vy moknete též.

A teď už to může všechno začít.

V sobotu 24. 3. 2018 se konala konference Jazykománie v režii Tomáše Moslera. Konference a podobné akce jsou vždy skvělou příležitostí setkat se s kolegy, poslechnout si zajímavé příspěvky, dozvědět se něco nového a diskutovat.

Kromě jiných jsem zavítal na přednášku o podnikání, kterou si pro nás připravila Melissa Dedina. Jednu její přednášku jsem navštívil už před nějakou dobou na Tomášově akci Translator Incubator. Pořád ji mám v počítači a čas od času si ji znovu přečtu. Pořád, i s odstupem, se občas přistihnu, jak u počítače souhlasně přikyvuju.

Melissa mluvila převážně o svých zkušenostech, bez příkras, věcně, stručně a jasně. Prezentaci měla rozdělenou do logických ucelených celků, které se vždy točily kolem jednoho problému, na který chtěla upozornit, a vždy přidala praktickou radu či doporučení. Nádhera. Víc takových příspěvků!

Nejvíce mě zaujala část o kultu chudoby. Nejspíš protože jsem o tom konceptu předtím neslyšel. A hlavně proto, že je to (bohužel, třebaže se blýská na lepší časy) pravda.

Co je to ten kult chudoby?

S kultem chudoby (Poverty Cult) přišel Neil Inglis, interní překladatel Mezinárodního měnového fondu. Poprvé o něm hovořil na výroční konferenci ATA v Colorado Springs. Podle Inglise kult chudoby vzešel z „komplexu podřazenosti, který lidé pracující s jazyky mají (nebo ho vůči nim mají druzí), z hlediska své hodnoty na trhu“.

Inglis formuloval sedm smrtelných hříchů, které kult chudoby charakterizují:

1. Závist úspěchu druhých
2. Škodolibá radost z něčího neúspěchu či selhání
3. Přesvědčení, že než aby byl někdo úspěšný, je lepší, když budou všichni neúspěšní
4. Chorobná přecitlivělost, pokud jde o peníze
5. Noblesa zchudlého šlechtice (který je víc zchudlý než šlechtic)
6. Obecně přijímané přesvědčení, že je lepší se spokojit s málem a mít jistotu, než riskovat a přijít o vše
7. „Dobře jim tak!“ a „Stejně o to nestojím.“

Ty, kdož jsi bez viny, hoď po mně kamenem komentářem.

Ruku na srdce. Zní to dost povědomě, že?

Ten náš překladatelský rybníček je dost malý. Jaký si ho uděláme, takový ho budeme mít. Co děláme? Šíříme image překladatelů, kteří jsou ti vznešení lůzři, zchudlí intelektuálové, hladoví umělci, kavárna, (j)elita atd.

Říkáme, že překládání je fajn, ale že přežít / uživit se / zbohatnout se tím nedá. Je lepší mít nějakou „opravdovou“ práci a překlady si šmrdolit po večerech doma na koleni. Nebo mít bohaté rodiče/partnery, abychom si mohli dovolit se věnovat bohulibým činnostem jako je překlad či tlumočení.

Brečíme, lamentujeme a naříkáme, jak jsou klienti neuvědomělí a nechtějí platit. Že jsou ignoranti a nevědí, jaký je rozdíl mezi překladem a tlumočením, kdo je Levý a co říká Nordová. (Kacíři!)

Věříme, že duševní bohatství je víc než světské přízemnosti. Jazyky jsou totiž ušlechtilé a ryzí a nejdou dohromady s něčím tak odporným jako je podnikání. (Pán Bůh s námi a zlé pryč!)

Fatalisticky a absolutně inklinujeme ke škatulkování: a) chudý (ale ušlechtilý!) lingvista, b) hamižný kapitalistický vepř.

Občas to místo rybníčku vypadá spíš jako žumpa nebo odkalovací nádrž.

Rozřešení?

Jsou dvě. Každý si může vybrat.

1. Můžeme dál brečet, lamentovat a naříkat.

Každému, co jeho jest. Devadesátky ale už skončily.

A nevrátí se. (Bohudík/bohužel)

2. Uvědomíme si, že co děláme, děláme, protože to je naše práce.

A do práce chodíme, protože si potřebujeme vydělat na živobytí.

Naše práce JE krásná, zajímavá, obohacující a ušlechtilá, ALE peníze nejsou sprosté slovo. Tak se ksakru nebojme si o ně říct.

Jsem moc rád, že jsem si šel na Melissinu přednášku sednout. Jsem optimista a věřím, že když si tyto zásady budeme opakovat, můžeme spoustu věcí změnit.

Tuto rozpravu uzavřu citátem Melissy, která svůj příspěvek zakončila následujícími slovy: „Nejsem tak bohatá, abych si mohla dovolit pracovat za nízké sazby.“

Amen.

PS: Ještě jsem zapomněl uvést, že Neil Inglis o kultu chudoby v Colorado Springs hovořil v roce 1996. (Bože můj!)

PS2: Chcete dát kultu chudoby spánembohem? Přijďte 14. 4. 2018 k nám do Dílny.

Člověk má od přírody tendenci chtít více, než má. Platí to i v podnikání. Když překladatel nebo tlumočník na trhu začíná, touží mít spoustu klientů. Velké portfolio zákazníků, kteří mají zájem o jeho služby. A ideálně aby se vraceli. A slušně platili. K tomu, aby podnikání dobře šlapalo, není potřeba mít stovky klientů. Naopak.

Méně je více. Být příliš závislý na jednom klientovi není žádoucí hned ze dvou důvodů.

Každý příběh má svůj konec

Představte si, že máte jednoho klienta, který vám zajistí tolik zakázek, že vám to zajistí dobrý příjem a nemusíte hledat jinde. Odpadá jakákoliv investice (finanční i časová) do marketingu a do komunikace a vyjednávání s jinými (potenciálními) klienty.

Dobře se seznámíte s problematikou, specializujete se, takže vám jde práce rychle od ruky.

Pak ale jednoho dne slepička, co snáší zlatá vajíčka, uletí. Klient přestane jazykové služby potřebovat, zkrachuje, změní se vedení nebo strategie společnosti… Možných scénářů je spousta. Konec příběhu jen jeden.

Jste v pytli.

Zaměstnání se všemi (ne)výhodami

Jakmile pracujete pouze pro jednoho klienta, ztrácí se veškeré výhody volné nohy a jste spíše zaměstnancem. Někomu to může samozřejmě vyhovovat. V takovém případě by ovšem bylo výhodnější domluvit se na možnosti podpisu smlouvy. Získali byste tím zaměstnanecké výhody a klid v duši. Pokud budete dlouhodobě fakturovat pouze jednomu klientovi, může si toho všimnou finanční úřad. A nejspíš se mu to nebude líbit.

Jaké je ideální řešení?

Neexistuje. Co může fungovat/vyhovovat jednomu, nemusí pasovat druhému.

Optimální počet (stálých) klientů je 6–7. Ano, opravdu to stačí. Důležité je, aby od nich byl pravidelný příjem zakázek (a za dobré sazby).

Kromě toho v takovém počtu máte čas klientům věnovat VIP péči, znáte se a víte, co jeden od druhého očekávat.

A kolik prostoru a času věnovat jednomu klientovi, aby to nebyl švarc systém a zároveň jste byli v bezpečí?

Asi tak 25 %. Jakmile tedy čtvrtinu času stráveného prací věnujete jednomu klientovi, zpozorněte. Kdyby se toto číslo mělo dále zvyšovat, bylo by dobré zamyslet se, co dál. Může to být např.:

• přibrání kolegy do týmu,
• domluva s klientem a úprava podmínek spolupráce,
• outsourcing některých úkolů,
• prodloužení termínů odevzdání zakázek atd.

 

Nezapomínejte na to, že méně je více. Méně než deset (kvalitních) klientů stačí a váš příjem bude v pohodě. Nevěnujte nikomu víc než 25 % svého času a budete v pohodě i vy.

 

PS: Tajemství jsou fajn, ale sdílení informací je ještě lepší. Abych ukázal, že to, o čem píšu, není výmysl – když jsem si dělal přehled o podnikání za rok 2017, zjistil jsem, že polovina obratu byla ze zakázek pro šest klientů. Zbytek byli klienti, od kterých chodily zakázky méně často, a samozřejmě jednorázovky + spolupráce s potenciálem růstu v letošním roce.

Dobrého stačí málo.

V minulém článku jsme se zaměřili na ožehavé téma, jak (NE!)překládat zkratku Sb. Dnes se společně podíváme na něco jiného, co často činí potíže. Jsou to, dámy a pánové, čísla v právních textech. V textech, které se mi dostanou do rukou (ať originály k překladu nebo překlady vyhotovené někým jiným), často vídám různé prohřešky. Vybral a roztřídil jsem ty hlavní z nich a přidal k nim kuchařku, která vám pomůže, až budete v nesnázích. Vycházel jsem z Drafting guidance britského parlamentu a Jazykové příručky.

Čísla v právních textech

Čísla menší než 10 píšeme slovy, od 10 výš číslicemi.

[…] period of absence from the territory of the Member State that is shorter than six consecutive months and does not exceed a total of 10 months within five years does not interrupt the five-year period of residence.

Hodnoty vyjádřené jednotkami a věk píšeme číslicí i v případě, že je číslo menší než 10.

• Vehicle with a speed above approximately five 5 km/h
• The Convention applies to every child under the age of eight 8 years.

Rubl, dolar, libra

Stejné pravidlo platí i pro částky peněz. Kromě toho si musíme dát pozor na to, abychom informaci správně lokalizovali. V češtině píšeme měnu ZA číslicemi, v angličtině PŘED.

česky: 125.000 Kč, anglicky: CZK 125,000

Pozor! Pouze přehodit jednotku nestačí. Zrádné je taky oddělování řádů a desetinných míst – v češtině máme desetinnou čárkua řády oddělujeme tečkou, v angličtině se desetinná čísla píší s tečkou a řády oddělujeme čárkou. (Zapomenout nahradit tečku čárkou by člověka mohlo přijít pěkně draho, 125 Kč a 125 tisíc Kč je celkem rozdíl, no ne?) Měnu můžeme psát pomocí symbolu (£, €, $) nebo třípísmennou mezinárodní zkratkou (GBP, EUR, USD aj.).

Pokud věta začíná číslem, vypíšeme ho slovy vždy.

To by ale nikdo nenapsal. Věta začínající číslicí vypadá opravdu…zvláštně.

Nemícháme slova a číslice.

• If the number of members is greater than three but less than 12 […]

V takových případech si můžeme vybrat, jestli napíšeme „3“ a „12“ nebo „three“ a „twelve“.

Řadové číslovky od 10 výš by se měly psát číslicemi.

Nemusíme se tedy trápit výrazy jako ninety-ninth apod. a píšeme směle 99th. Pro ty menší než 10 se můžeme rozhodnout podle kontextu, ale i zde platí pravidlo „Nemíchat“.)

Procenta

Pokud chcete napsat „třicet procent“, česky je to správně s mezerou mezi číslicí a znakem %, tj. 30 %. (Pokud napíšete 30%, je to přídavné jméno „třicetiprocentní“.) V angličtině si tím nemusíme dělat hlavu a píšeme za všech okolností číslici a %, takže např. 30%.

Data

Taky jste vždycky museli na základní škole na hodinách angličtiny přepisovat datum na tabuli? A taky vám paní učitelka vždycky úderně říkala, že datum píšeme: „on the 17th of January“?

Tak na to můžete zapomenout. V právních textech (a formálních textech obecně) vám k napsání data v angličtině poslouží schéma: číslice + název měsíce (s velkým písmenem!) + rok.

• 17. ledna 2017 = 17 January 2017 (Ano, opravdu nic víc a nic míň.)

Jako vždy vše samozřejmě záleží na kontextu. A nejdůležitější je být konzistentní. Takže pokud budete chtít být rebel a jít proti tomuto návodu, buďte rebel všude a důsledně. (Akorát pozor na ty desetinné čárky a tečky. Tam bych rebelství moc nedoporučoval.)

Zmiňovaný dokument Drafting guidance je plný informací a pro překladatele, kteří se věnují právu, je to úžasný zdroj. Třeba se do něj společně zase někdy podíváme.

Doufám, že díky dnešnímu článku budete mít větší jistotu, až budete příště něco psát anglicky a narazíte na čísla v právních textech.

(Článek byl původně publikován na LinkedIn.)

V minulém článku jsem se zamýšlel nad tím, proč není hodinová sazba za tlumočení dobrý nápad. Dnes jsem se rozhodl nakousnout další kontroverzní téma, o kterém se v našich kruzích moc nemluví.

Začíná to na C, končí to na K a má to pět písmen. Ceník. Co kolega, to jiný názor. Přístupy se různí a rozhodnutí (ne)zveřejnit své ceny na webu je každého věc. Podívejme se teď na nejčastěji uváděné důvody, proč (ne)jít s barvou ven. Pro názornost každý argument uvedu tím, co nejčastěji slýchám od kolegů ze svého okolí.

Ceny jsou tajem!

„Klient se vyděsí a vezme do zaječích“

Ano, to může být pravda. Ale pouze v tom případě, že bude mít dojem, že vaše cena neodpovídá vaší službě. A jak to může poznat, když je ještě ani nevyzkouší? Velmi snadno. Pokud totiž půjde o dům dál, nejspíš máte problém s brandingem. Neumíte předat hodnotu své práce. Co s tím? Můžete třeba načerpat inspiraci z článku kolegyně Hanky Marciniak. Nebo zamakat na svých textech. Nebo nejlépe nejprve jedno a potom to druhé. A taky je potřeba si uvědomit, že se člověk nemůže zavděčit všem. Kdo chce lowcostové řešení, najde si ho. A budiž mu přáno.

„Přece nebudu navádět konkurenci.“

Konkurence uvidí moje ceny a bude proti mně mít výhodu. Bude přesně vědět, kolik nabídnout, aby byla levnější a zakázku od klienta získala. Uznávám, že to může být problém. Pokud jste stavební firma a účastníte se výběrových řízení na zateplení fasády základní školy, kde je hlavním kritériem pro přidělení zakázky cena. Někdo bude záměrně nabízet méně než já? Tak ať. Nekonkurujte nízkou cenou. Bude se vám pak lépe dýchat.

„Zveřejním ceník a bude závazný. Chci mít možnost se od něj odchýlit.“

Ta možnost tu samozřejmě je. 1. Ceny od XY. Můžete uvést, že ceny začínají na částce XY. Takto velmi jasně a zřetelně vysíláte signál, že pod danou částku nejdete, a zároveň nemáte svázané ruce ohledně horní hranice. 2. Stojí to asi tolik. Klienti mají rádi konkrétní příklady. Můžete napsat například: – Tlumočení dvojhodinového jednání s obchodním partnerem v Praze vás vyjde na XY Kč. – Překlad smlouvy v rozsahu cca X stran bude stát přibližně YZ Kč.

Ceník ano!

„Chci znát cenu.“

Zkuste se na chvíli vžít do pozice klienta. Sám jsem si to uvědomil nedávno, když jsem se stěhoval. Potřeboval jsem sehnat stěhováky. Člověk by si řekl, že to není problém, protože stěhováků je fůra. Ano, ale skoro žádná firma nemá cenu volně na webu. Musíte vyplnit poptávkový formulář, kde se vás ptají, jak velký je stávající byt, jak velký je byt, kam se stěhujete, kolik máte židlí, skříní a postelí, jestli máte kolo a zda chcete přiložit ruku k dílu apod. Zkrátka po chvíli vás to klikání přestane bavit a jdete jinam. Někam, kde hned vidíte, za kolik vás přestěhují. Nejsme stěhováci, ale klienti jsou v tomto stejní. Mají problém – potřebují překlad nebo tlumočení. Vy pro ně máte řešení. Pokud není jasné, jakou cenu mají očekávat, půjdou jinam.

„Ušetřilo mi to takového času!“

Máte nový email.

Předmět: Poptávka překladu  Dobrý den, kolik stojí stránka překladu?  S pozdravem  XY

Jak často vám takové maily chodí? Dříve jsem si dával tu práci a odpovídal na každý mail tohoto typu a vyjednával a snažil se klienty vzdělávat. Po určité chvíli jsem ale přišel na to, že je to ztráta času. Když v mailu není oslovení a žádná další snaha klienta popsat zakázku, nemá cenu se takovýmto výkřikem zabývat. Jedna kolegyně nedávno spustila nový web. Když jsme se bavili o ceníku a cenotvorbě, řekla, že zveřejnění cen byl nejlepší nápad. Šetří to spoustu času, protože ty generické maily, které „mazaní“ klienti rozesílají desítkám lidí a pak si vyberou nejlevnějšího člověka, prostě přestanou chodit.

„Nejsem lowcost!“

Jak jsem už napsal výše, tím, že uvedete svou cenu, děláte [stejtment]. Znáte hodnotu své práce a nebojíte se si říct o odpovídající odměnu. Už několikrát se mi stalo, že mi klient řekl, že jsem byl z nabídek, které měli, nejdražší, ale že se jim líbily moje texty a způsob komunikace. A to je to nejlepší, co se může stát.

Než mě někdo začne chytat za slovo, proč tady něco vykládám a sám ceník na webu nemám, rád bych řekl, že na tom pracuju. Už nějakou dobu sbírám myšlenky a nápady na nový web a píšu si texty do šuplíku. Práce je bohužel/naštěstí spoustu, takže to trvá. Jakmile ale nový web spustím, jednou z prvních věcí, co tam dám, bude právě ta věc na pět písmen.

Co vy? Máte ceny uvedené na webu?

Ano? Co vás k tomu vedlo? Ne? Proč ne?