Smlouva o poskytnutí tlumočnických služeb je důležitý dokument, který slouží ke zjednodušení komunikace a celého obchodního procesu. Nastavuje mantinely toho, co je a není možné požadovat, a především chrání všechny zúčastněné. Čím je jednoznačnější, tím méně dohadování.

Podmínky spolupráce musejí být jasné předem a musejí být sepsány písemně. Jestli to bude ve formě smlouvy, závazné objednávky nebo všeobecných podmínek v kombinaci s e-mailovým potvrzením, je jedno. Co jedno ale není, najdete v tomto návodu.

Pro koho je tento návod určený

➡️ Pro klienty – Tlumočení člověk neobjednává každý den a není to levná záležitost. Proto je dobré mít představu o tom, co je běžná praxe.

➡️ Pro tlumočníky – Jen amatér nechává věci náhodě. Profesionál je připraven. Smlouva pomáhá zautomatizovat rutinní činnosti, které jsou součástí odbavování zakázky.

➡️ Pro tlumočníky pracující pro agenturu – V takovém případě slouží jako check list toho, co si nesmíte zapomenout domluvit, a na co si při domlouvání zakázky dát pozor.

⚠️ Upozornění: Tento článek v žádném případě není modelovou smlouvou pro poskytnutí tlumočnických služeb. Upozorňuje pouze na základní náležitosti, které musí taková smlouva obsahovat.

Co musí obsahovat smlouva o poskytnutí tlumočnických služeb?

1. Údaje klienta

S kým se tlumočení domlouvá? Uvedený tu bude tedy člověk, který tlumočení objednává. Ne osoba, která bude tlumočení poslouchat.

Dále je třeba uvést identifikační údaje jako je název společnosti či organizace, adresa sídla, IČ a případně kontaktní údaje.

2. Datum a místo konání

I v případě objednávek typu „jedno tlumočení na zítra, prosím“ se vyplatí dát si tu práci a datum do smlouvy napsat.

Dále také čas nástupu tlumočníka (standard je 15–30 min předem), čas začátku akce a čas konce.

U místa konání je potřeba být co nejkonkrétnější. Nejen pro potřeby smlouvy, ale i proto, aby se tlumočník s klientem potom někde nenaháněli.

3. Popis akce

K jaké příležitosti se tlumočení objednává? Jedná se o obchodní jednání, dozorčí radu, exkurzi do výroby, galavečer nebo konferenci?

Kolik lidí bude poslouchat tlumočení? Bude součástí videoprojekce?

Čím podrobnější popis akce, tím méně nedorozumění a nenaplněných očekávání.

4. Druh tlumočení, technické vybavení a objednané jazyky

Rozdíl mezi simultánním a konsekutivním tlumočením klienta nezajímá. Vědět, co každý druh obnáší, a poradit nejlepší řešení je úkolem dobrého tlumočníka.

Specifikovat vybranou službu je potřeba hlavně proto, aby nedošlo k nedorozumění a na místě akce něco nechybělo. např. technika (kabiny, ozvučení apod.). Pokud ji neobstarává tlumočník, je nezbytné zkontrolovat, že na místě bude vše z tohoto seznamu. A také že tam bude druhý tlumočník.

U jazyků je dobré vše několikrát ověřit. I věci, které se zdají být jasné, jasné být nemusí.

5. Náklady

V případě, že dopravu tlumočníka zajišťuje klient, není co řešit. U tlumočení mimo město, kde tlumočník bydlí, je nutné ve smlouvě zohlednit i účtování času stráveného na cestě a náklady na dopravu (vlak, letenky či taxi).

U vícedenních výjezdů hradí náklady na ubytování a stravu tlumočníka klient.

6. Pracovní podmínky

Jak má vypadat tlumočnická kabina je uvedeno v normách ISO 4043 (skládací tlumočnická kabina) a ISO 2603 (tlumočnická kabina zabudovaná). Pokud kabiny tyto požadavky nesplňují, nenese za případné technické problémy odpovědnost tlumočník.

Běžný pracovní den tlumočníka je max. 8 hodin. Na práci nad rámec tohoto časového limitu se vztahuje příplatek, který se účtuje za každou započatou hodinu. Jeho výši je nutné mít uvedenou ve smlouvě.

Tlumočník pracuje, i když to klient nevidí. Tlumočení jako takové je výsledkem pečlivé přípravy. Jak může klient pomoct? Tím, že poskytne dokumenty a další materiály popsané zde.

K dobrému tlumočení potřebuje tlumočník kvalitní zvuk. To nikoho nepřekvapí. Kromě zvuku potřebuje ale i obraz. Velká část komunikace probíhá neverbálně (gesta, výraz tváře aj.). Výhled na případnou promítanou prezentaci je kapitola sama o sobě.

7. Storno

Každá smlouva musí obsahovat storno podmínky a především časové termíny, ke kterým se váže storno poplatek. Pokud tlumočník přislíbí svou účast, nemůže už v daný den přijmout jinou zakázku. Storno poplatek je tak kompenzací ušlého zisku.

Termíny, ke kterým se vztahuje storno poplatek, je třeba definovat jednoznačně. Ideální je vyhýbat se nejasným formulacím jako do 7. 5. 2020 – znamená to do 23:59 dne 6. 5.? Nejlepší je uvést datum a konkrétní hodinu.

V případě storna po smluvených termínech je klient povinen tlumočníkovi uhradit dohodnutou odměnu a prokazatelné náklady (např. jízdenky, nebo ochranný oděv, pokud půjde o tlumočení v továrně apod.)

8. Nahrávání

Tlumočení je služba určená k okamžité spotřebě posluchači na místě. Pokud chce klient z tlumočení pořizovat záznam, musí o tom předem tlumočníka informovat a požádat o jeho souhlas a udělení autorského práva.

Za pořizování záznamu tlumočníkovi náleží příplatek. Jeho výši si domluví tlumočník s klientem smluvně.

Tlumočník má právo nahrávání odmítnout.

9. Závěrečná ustanovení

Klasické smluvní náležitosti, které znáte, musí obsahovat i smlouva o poskytnutí tlumočnických služeb:

• upřesnění státu, jehož zákony se smlouva řídí
• datum a místo uzavření smlouvy
• počet vyhotovení (pokud je smlouva písemná)
• podpis klienta a tlumočníka (pokud nepotvrzujete e-mailem)

10. Odměna a platba za službu

Ohlídat si peníze by v reálné situaci napadlo asi každého. Proto je to v tomto seznamu až na posledním místě.

Platba probíhá nejčastěji na základě vystavené faktury. Aby ji mohla účtárna klienta zpracovat, je někdy potřeba připojit číslo objednávky. Délka splatnosti se může u jednotlivých firem (i tlumočníků) lišit. Proto je dobré probrat i tento poslední detail.

Shrnutí a doplňující zdroje

Pokud dodržíte tato doporučení, bude vztah klient-tlumočník dobře nastavený a nikdo se nedostane do nepříjemné situace. Pokud jde o formu smlouvy, dávno není potřeba, aby se podepisovala písemně. Zcela stačí mít hlavní body shrnuté v e-mailu, který si obě strany následně potvrdí.

To platí hlavně pro konkrétní okolnosti zakázky (datum, místo, délka trvání apod.). Záležitosti obecného charakteru (nahrávání, cestování apod.) je vhodnější mít ošetřeno ve všeobecných obchodních podmínkách, na které bude ve smlouvě odkaz.

🎓 Vzory smluv jsou k dispozici ke stažení zde a v angličtině např. zde.

🎓 Před sjednáváním podmínek dále doporučuji nahlédnout do professional standards AIIC.

🎓 Případně do tohoto článku o smlouvách pro freelancery.

🎓 Anebo do doporučených smluvních podmínek pro tlumočení od Jednoty tlumočníků a překladatelů.

Napadlo vás něco dalšího, co by měla smlouva obsahovat?

Pojďme to probrat!

Žádný učený z nebe nespadl. Když jde o právní překlad, platí to dvojnásob. O výhodách specializace a o tom, jak jsem se rozhodl specializovat na právo už tu řeč byla kdysi. Co ale obnáší tato specializace?

V překladatelských skupinách na Facebooku se nedávno objevil dotaz na možnosti kurzů a studia právnických jazyků pro překladatele. Ideální by samozřejmě bylo práva vystudovat. Málokdo z nás ale má tolik času. Přináším tedy soupis (všech?) kurzů a vzdělávacích akcí, které pro překladatele právních textů v Česku existují.

1. Doplňkové studium pro překladatele právních textů

Stálice mezi kurzy pro překladatele právních textů a pravděpodobně taky odrazový můstek. Pracovní název „Juridikum“. Studium pořádá Právnická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci s Komorou soudních tlumočníků. V září 2019 bude začínat už třiadvacátý běh.

Část A – právní minimum

Probíhá v češtině. Každý týden odborníci na jednotlivá odvětví práva dávají posluchačům nahlédnout do jednotlivých oblastí práva. Přednášky doporučuji nejen překladatelům a tlumočníkům, kteří se chtějí specializovat na právo, ale i lidem se zájmem získat základní přehled v právu.

Kurz je zakončen písemným testem. Ke složení je třeba správně zodpovědět 70 % otázek. S sebou můžete mít jakékoliv pomůcky a zdroje, takže to není tak hrozné, jak to může znít.

Část B – jazyková část

Srovnávací seminář zaměřený na právnický jazyk. Vyučují jej kantoři Právnické fakulty, Ústavu translatologie a další odborníci z praxe.

Nabízené jazyky: právnická angličtina, právnická němčina, právnická francouzština, právnická ruština.

Angličtina a němčina se otevírají bez problému každý rok.

Ruština a francouzština podle počtu uchazečů. (Já na francouzštinu čekal čtyři roky).

💡 Tip: Zjistěte si mailem na sekretariátu, kolik lidí se musí přihlásit, aby vám kurz otevřeli. Potom je zkuste naverbovat mezi svými kolegy a známými.

Kurz je zakončen písemnou zkouškou, která má dvě části – jednu „do češtiny“ a druhou „do jazyka“. V každé z částí je následně krátký překlad právního textu a cvičení na terminologii právnického jazyka.

Osobní zkušenost:

Splnění kurzu je jednou z podmínek jmenování soudním tlumočníkem. Pokud tedy někdo usiluje o kulaté razítko, juridiku neunikne. Výuka byla rozhodně obrovským přínosem. Neumím si představit, že bych znalosti získal někde jinde a jiným způsobem. Hlavním přínosem pro práci v oblasti právního překladu je glosář s několika tisíci položkami, který jsem si na hodinách vypracoval.

Méně pozitivně hodnotím náplň kurzu. Některá témata jsou pro soudní tlumočníky a překladatele právních textů obecně okrajová, možná i zbytečná. Dále mi přišlo, že rozebírání terminologie deskriptivní právní vědy je vzdálené praktickému životu. Na celou řadu dokumentů, ke kterým klienti poptávají překlad s ověřením, vůbec nepřišla řeč.

👉 Pokud byste si z kurzu měli zapamatovat jednu jedinou věc, je to tohle!

Kurz si můžete udělat taky na Právnické fakultě v Brně. Část A probíhá v koncentrovanější verzi – 8 přednáškových dnů po 10 vyučovacích hodinách.

V případě jazykových seminářů to je podobně. Hodiny jsou koncentrované do dvou výukových týdnů, což může být zajímavé hlavně pro lidi, kteří si z pracovních či jiných důvodů nemohou/nechtějí blokovat všechny pátky v roce. Na rozdíl od Prahy mají v nabídce také právnickou italštinu.

💡 Ideální pro lidi, kteří mají do Prahy daleko. Nebo se jim nechce rok trávit pátky na přednášce.

2. Právní překlad v Belisha Beacon

Pokud vám úplně nevyhovuje frontální výuka a máte raději komorní prostředí, určitě se vám bude líbit Právní překlad I a Právní překlad II. Kurzy jsou zaměřené velmi (!) prakticky a řeší se v nich věci, se kterými se překladatel právních textů v praxi skutečně setká. Na rozdíl od juridika se zde pracuje s autentickými texty a většina času se věnuje překladovým a jazykovým cvičením.

Kurzy vyučují Ondřej Klabal a Dagmar Štědrá – oba právníci, oba překladatelé a lidé z praxe.

Zájemci, kteří nemají čas/možnost na kurzy chodit osobně, se mohou vše naučit s materiály a nahrávkami z hodin v pohodlí domova.

Osobní zkušenost:

Oba kurzy jsem absolvoval rok po studiu na Právnické fakultě. Hodně věcí jsem tak už znal pasivně nebo metodou pokus-omyl z praxe. Moc se mi líbilo, že hodiny byly plné užitečných tipů a praktických jazykových cvičení. Bylo zde spoustu prostoru na dotazy a diskuze. Materiály a glosáře, které jsem si odnesl, používám de facto denně.

Kromě těchto dvou semestrálních kurzů v nabídce Belisha Beacon najdete spoustu dalších workshopů na specializovaná témata. Na své si přijdou nejen angličtináři.

3. Kurzy pořádané Komorou soudních tlumočníků

KST pořádá odborné terminologické semináře různého zaměření a pro různé jazykové kombinace. Většinou jsou úzce specializované a ocení je tak lidé, kteří už nějakou zkušenost s právním překladem mají. Informace o konání kurzů najdete v seznamu akcí.

Dále každý rok v létě probíhají také týdenní intenzivní odborné kurzy ve spolupráci s Justiční akademií v Kroměříži. Mezi nabízenými jazyky je právnická angličtina, právnická němčina a právnická francouzština.

4. Ostatní

Francouzský institut v Praze pořádá jazykové kurzy pro profesní praxi. Mezi nimi i právnickou francouzštinu. Osobní zkušenost nemám, ale pokud vám třeba neotevřou francouzské juridikum, může to být dobrá dočasná kompenzace.

Italštináře by mohla zaujmout právnická italština, kterou organizuje Società Dante Alighieri.

A dále je tu nepřeberná nabídka on-line kurzů práva z těch nejlepších světových univerzit. Na své si přijde skutečně každý. Vše je velmi přehledně zpracováno a navíc zcela zdarma.

Existují další kurzy či možnosti vzdělávání v oblasti právního překladu, které jsem nezahrnul?

Napište mi a já to napravím.

💡 Zajímají vás praktické tipy? Mrkněte na odkazy na návody níže.

PS: Všechny kurzy jsou fajn, ale nejvíce se toho člověk naučí sám v praxi.

PS2: Hodně fajn je i tato kniha. 📖

Plná moc se překládá poměrně často. Tak si ji dnes společně zkusíme přeložit. I tentokrát zůstaneme u francouzštiny. Jdeme na to!

Plná moc francouzsky – praktický návod k překladu

1. Vytvoříme nový dokument ve Wordu. Začneme nadpisem.

2. Ve slovníku si najdeme, že plná moc se řekne plein pouvoir.

3. Napíšeme to do našeho otevřeného souboru.

4. Klikneme na Soubor – Uložit jako a uložíme.

5. Soubor zavřeme a vyhodíme do koše.

Proč? Protože „plein pouvoir“ je doslovný překlad. Plein = plný, moc = pouvoir. Každé zvlášť správně, ale dohromady to je v tomto případě jako přeložit řízek s oblohou jako schitzel with sky.

To se moc nepovedlo…

Plná moc francouzsky, pokus druhý:

1. Vytvoříme si nový dokument. Zkusíme na to jít tentokrát od lesa. Přes Wikipedii.

2. Najdeme si článek Plná moc.

3. Přepneme do… Aha, nepřepneme. Francouzština není v nabídce. Zkusíme angličtinu. Power of attorney. Vypadá to slibně – je to správně a navíc je tu i přístup na článek francouzsky.

4. Překlikneme a máme to! Contrat de mandat.

5. Přepíšeme do souboru s překladem.

6. Uložíme.

7. Zavřeme a vyhodíme do koše.

Co je moc, to je moc

Nebudu vás napínat. Správný termín je procuration.

V quebeckém článku se dočteme: „La procuration, qu’on appelle aussi le mandat, est un contrat.“ Procuration, nazývaná také mandat, je contrat. Každá procuration je mandat a zároveň contrat.

Ale ne každý contrat je procuration. Nefunguje to, ani když contrat a mandat slepíme. S tím souhlasí i paragraf 1984 francouzského občanského zákoníku. Mandat tedy raději ne. Odvozují se od něj ovšem názvy stran – zmocnitel (mandant) a zmocněnec (mandataire).

Já, níže podepsaný XY, tímto uděluji plnou moc YZ.

Udělit plnou moc můžeme následovně: donner la procuration, donner pouvoir (bez členu!), donner son pouvoir (přivlastňujeme, ale pořád bez členu), donner tous les pouvoirs (když bychom se chtěli rozdat) či donner plein pouvoir.

Ano, na začátku jsme si řekli, že plein pouvoir je špatně. Pouze ale u názvu dokumentu. Jakmile už jde o samotný akt „zplnomocnění“, můžeme výraz plein pouvoir použít (ale raději s mírou, protože všeho moc škodí.).

Mohlo by se nám taky hodit vědět, že provádět právní úkony něčím jménem je v překladu effectuer/accomplir des actes juridiques en son nom.

Už toho bylo moc

Co dělat, když už nechci, aby někdo měl plnou moc a zastupoval mě? Plná moc je specifickým druhem smlouvy – neruší se a ani se od ní neodstupuje. Plnou moc můžeme jedině odvolat, tj. révoquer.

Závěrem

Tímto článkem jsem chtěl ukázat dvě věci.

1. Na první pohled překlad tohoto typu textu vypadá banálně, ale nezkušenému překladateli může způsobit perné chvíle. Nebo hodně nepříjemností, pokud by kvůli jeho překladu vznikly potíže. U těch nejzřejmějších věcí musíme dávat o to větší pozor a vše kontrolovat.

2. Není dobré slepě důvěřovat slovníkům nebo Wikipedii.

Odteď vás překlad plné moci nezaskočí.

A budete to mít právně správně.

Pro velký úspěch znovu o francouzštině. V minulém článku jsme se bavili o identifikátorech společností a jejich překladu. Dnes bych se rád zamyslel nad jiným problémem, který se společnostmi souvisí. Překlad samotného slova „společnost“.

Jak se řekne společnost francouzsky?

Bavíme se o té obchodní, samozřejmě. Entreprise? Société? Compagnie? Proč na to mají Francouzi tři slova? Mají stejný význam?

Většina Francouzů tato slova používá jako absolutní synonyma. A pokud se zeptáte, jestli vám můžou vysvětlit rozdíl, většinou zjistí, že to není až tak snadné. A co pak dělat při překladu? Podívejme se na to společně.

Entreprise

Entreprise nemá ve francouzském právu definici. Je to totiž termín primárně ekonomický, třebaže ho najdeme např. v zákoníku práce. Tady ovšem označuje „skupinu zaměstnanců, kteří společně pracují pod vedením zaměstnavatele“.

Co to tedy je? Entreprise est une organisation économique et sociale qui exerce une ou plusieurs activités dans le but de réaliser un profit, čili ve zkratce uskupení, jehož cílem je vytvářet zisk.

Odpovídající termín v češtině je podnik. Všichni určitě známe zkratku PME – petites et moyennes entreprises neboli malé a střední podniky.

Compagnie

Společnost můžeme do francouzštiny přeložit také pomocí slova compagnie. Kromě ekonomicko-právního kontextu, který nás zajímá, toto slovo použijeme i ve významu dělat někomu společnost.

V současné francouzštině se termín compagnie užívá pouze pro specifický druh společností, tj. takové, které vykonávají určitou veřejnou službu, např. compagnie des eaux, compagnie des chemins de fer départementaux aj.

Dále se termín compagnie užívá u určitých konkrétních specializovaných společností, např. compagnie d’assurance, compagnie aérienne atd.

Société

Kromě významu společnost z hlediska sociologického (např. současná společnost) je slovo société termínem, který odpovídá obchodní společnosti.

Shrnutí

Zase tak složité to není.

Pokud jsme v kontextu ekonomickém, bavíme se o entreprise.

Pokud jsme v právu, používáme pouze a jen société.

U slova compagnie bychom měli být ostražití a raději tak nic z češtiny do francouzštiny nepřekládat.

Pokud si toto zapamatujete (nebo si uložíte tento článek), už nikdy nezaváháte a budete mít všechny texty jazykově i právně správně.

Minulý týden jsme si ujasnili, jak psát čísla v právních textech. Tento týden si uděláme pořádek ve velkých písmenech.

Určitě si všichni vzpomínáte na diktáty na základní škole. Psaní i/y nebo ě/je se dá ještě celkem snadno naučit. Velká písmena jsou vedle toho ale strašákem a určitě se shodneme na tom, že občas tápeme.

Pojďme se tedy na ně podívat podrobněji.

potvrzení, osvědčení, vysvědčení, rejstříky, (obyčejné) smlouvy a spol.

U těchto typů dokumentů často chybujeme. Především v překladech z angličtiny je často viditelná tendence přejímat psaní velkých písmen podle originálu.

V angličtině jsou pravidla pro psaní velkých písmen poměrně volná – s trochou nadsázky můžeme říct, že žádné pravidlo není. Když je to důležité, piš velké písmeno. Jak tedy na to?

Základní poučka zní: Pokud je součástí názvu daného dokumentu slovo upřesňující jeho druh, píšeme malé písmeno.

• obchodní rejstřík, dohoda o provedení práce, potvrzení o bezdlužnosti aj.

zákony

I zde platí pravidlo, že v češtině všechno malým.

Nejlepší bude ukázat si to přímo na obou jazycích.

• zákon č. 262/2006 Sb., o obchodních korporacích = Act no. 262/2006 Sb., Companies and Cooperatives Act
• Companies Act 2006 = zákon o obchodních společnostech z roku 2006

zákoník

Podíváme se na příklad zákoníku práce. Vzhledem k tomu, že nejde o oficiální název, píšeme s malým. Občanské jméno zákoníku práce je zákon č. 262/2006 Sb.

Do angličtiny bychom opět přeložili jako Labour Code, tj. s velkými písmeny. Jinak ale zákoníky moc v common law nenajdeme, takže si kvůli tomu nemusíme lámat hlavu.

vyhlášky, směrnice, nařízení aj.

Hezky česky všechno malým!

• nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)

(Ono často skloňované nařízení GDPR)

mezinárodní smlouvy a úmluvy

S velkým písmenem v češtině píšeme pouze názvy důležitých mezinárodních smluv.

• Smlouva o přístupu České republiky k Evropské unii, Charta Organizace spojených národů aj.

U smluv, které mají v názvu město, kde vznikly, můžeme psát velké i malé písmeno.

• římská smlouva i Římská smlouva,  lisabonská i Lisabonská smlouva

(Ale mnichovská dohoda tradičně s malým. Neptejte se proč.)

Ústava České republiky

Vždy s velkým písmenem.

Pokud ale chceme napsat, že je něco podle naší ústavy, tak s malým.

Nakonec to tak hrozné není. Jak víme, v angličtině můžeme téměř všude psát s klidnou hlavou velká písmena.

A v češtině můžeme říct, že ve většině případů píšeme názvy právních dokumentů s malým písmenem.

Kdybyste si někdy nebyli jistí nebo si toto vzrušující téma chtěli nastudovat podrobněji, vše najdete v Příručce.

(Článek byl původně publikován na LinkedIn.)

PS: Pokud vás ruší, že jsou nadpisy s malým počátečním písmenem, věřte, že mě taky. Chtěl jsem, aby to pro názornost bylo napsáno, tak, jak se sluší a patří.

V poslední době se ke mně dostalo několik přání kolegů francouzštinářů, abych jednou napsal i něco pro ně. Proto se dnes podíváme na jeden jev, na který už delší dobu narážím. Jedná se o nejrůznější účetní doklady, faktury, smlouvy, výpisy z obchodního rejstříku apod.

V těchto textech přeložených z/do francouzštiny se často stává, že identifikační čísla společnosti užívaná u nás byla „přeložena“ identifikačními čísly z Francie. Poměrně nekonzistentně a často náhodně.

Nejčastěji jde o čísla SIREN a SIRET.

Co to je? Jak s nimi zacházet? Jak překládat naše IČ a DIČ? Čtěte dále.

SIREN a SIRET – co mají společného?

Obě jsou jedinečná identifikační čísla. Obě přiděluje Národní institut pro statistiky a ekonomické studie Institut national de la statistique et des études économiques (INSEE) při založení nového podniku.

SIREN

SIREN je devítimístné číslo, na základě kterého je možné dohledat informace o finančních a právních skutečnostech týkajících se dané entity.

Od čísla SIREN se odvozují další identifikační čísla – číslo zápisu v obchodním a podnikovém rejstříku (numéro d’inscription au Registre des commerces et des sociétés), daňové číslo pro potřeby vnitrostátní DPH (numéro de TVA intracommunautaire), číslo zápisu v profesním rejstříku (numéro d’inscription au Répertoire des métiers) nebo číslo SIRET.

SIRET

SIRET je čtrnáctimístné číslo označující zařízení, v němž probíhá podnikatelská činnost společnosti.

Skládá se z čísla SIREN a čísla NIC, což je interní klasifikační číslo označující geografické umístění daného zařízení (každá provozovna má své číslo NIC). Pokud se společnost přestěhuje, musí požádat o změnu čísla NIC. Logicky je jasné, že číslo SIRET mají pouze právnické osoby.

To je teda číslo!

U nás se jako identifikátory společností užívají IČ a DIČ.

Oba identifikátory bývají uváděny na oficiálních dokumentech společnosti. IČ je jedinečné identifikační osmimístné číslo, které přiděluje editor registru osob.

DIČ je identifikační číslo daňového subjektu přidělené správcem daně (finanční úřad) po registraci k dani. Ve Francii je ovšem situace jiná.

Identifikačních čísel, která se francouzským společnostem přidělují, je více. Každé se uvádí v jiném kontextu. Jejich přehled najdete např. zde.

Jak se neztratit v překladu?

Překlad z francouzštiny do češtiny

Zde platí stejné pravidlo jako v případě Sb. – nepřekládat!

Záměnou s IČ či DIČ bychom způsobili zbytečný zmatek, který by mohl vést k mylné interpretaci informací u příjemce textu. Nejbezpečnějším řešením je napsat „číslo SIREN/SIRET“ nebo „identifikační číslo SIREN/SIRET“.

Překlad z češtiny do francouzštiny

Tady si taky nemůžeme identifikátory dovolit libovolně zaměňovat. Nejbezpečnější řešení je v tomto případě doslovný překlad. IČ tedy bude „numéro d’identification“ a DIČ „numéro de TVA“.

Tip na závěr

Pokud z těch všech čísel máte hlavu jako balon, nebojte, je to normální. Nemusíte si pamatovat všechno.

Ze zkušenosti vím, že s čím člověk nepracuje často, to vypustí. Hlavní věc je, že teď už víme, že jednotlivé identifikátory nemůžeme zaměňovat s těmi českými.

Až budete příště něco překládat či psát francouzsky a zaseknete se na některém z těchto čísel, vzpomeňte si na tento návod.

Osobní rozvoj a další vzdělávání jsou pro mne nesmírně důležité. Zastávám názor, že pokud člověk chce svou práci dělat dobře, musí se neustále vzdělávat. To platí snad pro všechny profese. A pro tlumočníky a překladatele dvojnásob.

Proč jsem si vybral právní překlad?

1. Rozšíření obzorů

Ano, samozřejmě, každý překlad je rozšířením obzorů. Člověk se vždy dozví spoustu zajímavých věcí, ale schopnost/možnost využívat hlubší znalosti je mnohem přínosnější. Hlavně pokud jde o právní překlad.

2. Efektivita

Práce na překladu textu z oboru, kterému rozumím, zabere méně času.

3. Vyšší kvalita služeb

Pokud pracuji s tématem, kterému rozumím, mé překlady budou lepší než ty, které vyhotoví někdo, kdo právu vůbec nerozumí.

4. Lepší obchodní příležitosti

Díky specializaci se můžete lépe zaměřit na svou cílovou skupinu. Také pro klienty bude snazší si vás najít.

5. Vyšší výdělky

Vysoce specializovaná práce práce totiž má svoji cenu.

Právní překlad a já

Jak už jsem nastínil výše, rozhodl jsem se proniknout do tajů práva. Vždy mě zajímalo a fascinovalo. Svého času jsem práva dokonce chtěl jít studovat. Rozhodl jsem se ale pro jiné povolání. Tehdy jsem ještě nevěděl, že jednoho dne spojím příjemné s užitečným a znovu se vrátím do školních lavic. Jako posluchač práv.

Od září se chodím vzdělávat na Právnickou fakultu Univerzity fakulty, kde navštěvuji kurz práva pro tlumočníky a překladatele. Mimo to jsem se rozhodl ve volném čase na sobě zapracovat více a našel si další kurzy zaměřené na právní překlad. Na podzim jsem absolvoval velmi přínosné školení právnické češtiny pro překladatele v Belisha Beacon. (Vřele doporučuji každému, kde by se právem chtěl zabývat!)

Tím to ale nekončí. Tento týden tak začínám kurz smluvního práva, který pořádá Université de Genève. Na této univerzitě jsem se přihlásil také na úvod do problematiky lidských práv. Kromě toho jsem se zapsal i na kurz rodinného práva Univerzity Palackého v Olomouci a příští týden začínám Law for non-lawyers od australské Monash University. (Vše on-line z pohodlí domova.)

Specializace je běh na dlouhou trať. U právního překladu tomu není jinak. Je to dlouhý a, časově i finančně, náročný proces. Věřím ale, že se vynaložené úsilí vyplatí a že přinese své ovoce.