Jaký je to pocit, stát sám na prázdném stadionu, tlumočit evropským fotbalovým hvězdám nebo napomínat zahraniční fanoušky?
A jak nezpanikařit, když na vás „střílí penalty“?
To a mnoho dalšího se dočtete v tomto rozhovoru pro isport.cz
To chce klid. Nádech. Výdech.
Představte si, že máte konzultanta, který vám vše vysvětlí a navrhne vám nejlepší řešení na míru.
Tím konzultantem je zkušený tlumočník. Takový člověk totiž zná konferenční prostředí jako svoje boty. Podobných akcí už má na kontě spousty. Ví, co je potřeba zařídit a na koho se obrátit.
Nejprve se podíváme na ty nejdůležitější věci, co je potřeba si při zařizování tlumočení konference ujasnit.
Základem úspěchu je dozvědět se maximum o připravované akci. Nejdůležitější otázky, které budou poradce zajímat:
Jakmile si vyjasníme tyto věci, můžeme začít společně přemýšlet a diskutovat, jaké řešení bude pro danou akci nejvhodnější.
O rozdílu mezi konsekutivním a simultánním tlumočením toho už bylo napsáno mnoho. Víte, jaký je mezi těmito druhy tlumočení rozdíl? A který se lépe hodí pro vaši akci?
Upřímně? Je to úplně jedno. Nemusíte to vědět. Stačí, že to ví váš tlumočník.
Klade vám otázky? To je dobře, máte částečně vyhráno. Pravděpodobně jste narazili na profesionála, kterému na úspěchu vaší akce záleží.
👉 Přečtěte si 6 věcí, co dělá dobrý tlumočník před akcí
Pracovními jazyky rozumíme jazyky, ze kterých/do kterých se bude tlumočit. Může to vypadat jednoduše. Stejně jednoduše to ale může dopadnout obrovskou katastrofou, jako když stavěli babylonskou věž – všechno se sesype a nikdo si nebude rozumět.
Ušetříte si čas a nervy.
Jednou jsme s klientem řešili tlumočení konference, která měla být česky s několika zahraničními hosty: „Mluvčí budou všichni mluvit anglicky. Tlumočit budete jen mezi češtinou a angličtinou.“
Nakonec to dopadlo tak, že jsme týden před konferencí sháněli tlumočníky na němčinu, francouzštinu, španělštinu a italštinu.
Stejně tak je dobré o tom, že na akci bude tlumočení, informovat i hosty a ověřit si, že s pracovním jazykem nemají problém.
Klient řekl, že se na pódiu bude hovořit pouze anglicky. Tlumočení z angličtiny do češtiny zajišťovala tzv. pilotní kabina. Na tu byli napojení ostatní a a tlumočili do dalších osmi jazyků. I když to zní komplikovaně, všechno šlo jako po másle. Jeden z řečníků ale nejspíš dostal trému. O přestávce přišel zaklepat na německou kabinu s dotazem, zda může svůj příspěvek pronést německy.
Bohužel nemůže. Ale nebylo to kvůli rozmaru tlumočníků. Nebylo tomu uzpůsobené technické vybavení a přepojit a přenastavit všechny kabiny zkrátka nebylo takto na poslední chvíli proveditelné.
Všemu se dá předejít. Všechno se dá vyřešit. Pokud se na to přijde včas. Až se vás bude tlumočník ptát, jestli se skutečně bude mluvit jazykem XY, myslí to pro vaše dobro.
💡Jen s konkrétními informacemi o dané akci je možné připravit nabídku s odhadem, kolik bude tlumočení konference stát.
Většina lidí si řekne: „Co to zatraceně je?“ Objednat tlumočníka, to je ještě úkol, který si většina lidí dokáže představit. Když se má objednávat vybavení na konferenci, jen málokdo ví, co dělat. Základní představu si můžete udělat zde.
Hlavní výhodou spolupráce s konzultantem je to, že vám pomůže se zajištěním techniky přesně podle toho, co potřebujete. Jako zkušený tlumočník zná spolehlivé dodavatele, vyzná se v jednotlivých přístrojích a ví, co funguje nejlépe. Domluví se taky s technikem na příjezdu a instalaci zařízení a zvukové zkoušce.
Techniku na konferenci zajišťovala eventová agentura, která si měla všechno ověřit se zástupcem tlumočnického týmu. To ale neudělala a až na místě se přišlo na to, že chybí dvě kabiny. A přišlo se na to tak, že si čtyři tlumočníci neměli po příchodu kam sednout.
💡 Nechejte si poradit a nemusíte se starat o nic. A nestane se vám, že tlumočníci nebudou mít kde pracovat.
👉 Přečtěte si také 5 tipů k objednávání tlumočnické techniky
Vždy je potřeba vyhodnotit, zda je daný hráč tím pravým. Roli hrají zkušenosti (na některý typ akce je lepší nebrat nováčky, naopak na jiné by profesně starší také nechtěli), specializace (přece nepovlečeme člověka, co se specializuje na udržitelné zemědělství v Africe, na konferenci o bankovnictví), mobilita (někteří za prací cestují ne/radi) a další.
💡 Profesionální tlumočník-poradce vám taky vysvětlí, že na každý jazyk potřebujete dva tlumočníky.
👉 Zajímá vás, jak se pozná dobrý tlumočník v divoké džungli, kterou je internet? Mrkněte sem.
Chcete proti sobě mít zástup neklidných tlumočníků, kteří se budou dožadovat zaslání dokumentů k přípravě? Mít k sobě někoho, kdo se postará o rozeslání všeho na správná místa a zklidnění davů zní celkem dobře, ne?
Každá starost, kterou si můžete ušetřit, je k nezaplacení. Pokud jde o akci s výjezdem, platí to dvojnásob. Myslete na to, že je potřeba tlumočníky někde ubytovat, zkoordinovat jejich příjezdy a odjezdy, zařídit parkování atd. Nedejbože aby někdo měl nějakou speciální dietu či alergii. Hodiny telefonování a mailování.
A teď si představte, že vám někdo pošle přehlednou tabulku, kde to bude všechno hezky sepsané a vy ji potom jenom pošlete na recepci hotelu.
Kromě všeho výše uvedeného bude vedoucí tlumočnického týmu na místě sám tlumočit a vše prožívat s vámi. Myslíte, že by si sám dobrovolně přidělávat stres? Asi ne. Bude chtít, aby všechno proběhlo tak hladce, jak jen to půjde. Proto se obrátí jenom na ty dodavatele, kterým stoprocentně důvěřuje.
Může vám něco podobného zajistit kterákoliv jazyková agentura? Nemyslím si.
Od sestavení týmu, přes objednání techniky a celkovou logistiku až po tlumočení konference samotné… V hrubých rysech jsme se podívali na to, co všechno pro vás může udělat zkušený tlumočník/poradce.
Můžete mít plnou důvěru, že vše proběhne tak, jak má. Vy se můžete v klidu věnovat tomu, v čem jste nejlepší – svojí práci. Já budu dělat to samé.
Zajímá vás něco, co jste se tu nedočetli?
Potřebujete pomoc se zařizováním mezinárodní akce?
Byl jednou jeden klient a ten klient byl advokátem a vyučujícím na Právnické fakultě. Pracoval na složitém úkolu – psal publikaci o právní problematice, které se v české odborné literatuře ještě nikdy nikdo nevěnoval.
Jednoho dne se klientovi do rukou dostal zajímavý zdroj. Nebyl to jen tak obyčejný zdroj. Byl to zdroj psaný francouzsky nesrozumitelným jazykem.
Jelikož klient tímto jazykem nevládl, poprosil svého učedníka, aby mu předvybral potenciálně přínosné pasáže. Učedník ale nevěděl, co přesně klient v knize hledá. A klient zase nemluvil řečí kmene, který knihu napsal. Proto potřeboval, aby mu někdo s porozuměním textu pomohl.
I jal se klient hledat – oslovil filozofy, mudrce, vědmy, učence, hvězdáře, šamany. Nikdo si nevěděl rady. Až jednoho dne přišel klient k překladateli, který se specializuje na právo.
Překladatel zjistil, že v cestě k získání překladu stojí pětihlavá saň!
A každá z jejích hlav byla jinak příšerná:
1. Rozsah
Textu bylo hodně. Vážně hodně. Až nad hlavu!
2. Formát
Text byl formálně dostupný pouze jako kniha (navíc v neforemném formátu a měkké vazbě, která se deformovala, takže by práce s ní byla velmi nepraktická).
Práci na překladu značně usnadňuje, pokud je text v elektronickém editovatelném formátu.
3. Čas
Přeložit takto rozsáhlý text by zabralo minimálně dva týdny usilovné práce. Následná korektura a revize by byl další týden práce. Během této doby by překladatel nemohl přijmout žádnou jinou zakázku.
4. Dukáty
Přeložit celý text by klienta podle odhadu vyšlo asi na 45.000 Kč.
5. Nejistota skutečného přínosu
Jak už bylo řečeno, klient neznal řeč. Učedník zase jeho záměr. Hrozilo tedy, že veškerá práce přijde vniveč.
Po krátkém rozhovoru s klientem vyšlo najevo, že by mu stačilo zhruba pochopit, o čem se v textu pojednává. Díky tomu by se potom rozhodl, zda je pro jeho knihu text důležitý nebo ne. Případný překlad by tedy nebyl určen k publikaci. Díky této důležité informaci se podařilo najít cestu.
Tlumočení z listu.
Tlumočení z listu je čarodějná tlumočnická technika na pomezí překladu a tlumočení. Tlumočník dostane tištěný text v jazyce A a jeho cílem je ho ústně převést do jazyka B.
Náročnost spočívá v tom, že je nežádoucí se opravovat a přeformulovávat již vyřčené. Kromě toho je třeba pracovat s hlasem, intonovat, vhodně dělat pauzy a zachovat oční kontakt s posluchačem.
Po dohodě s klientem jsme se nad magickým textem několikrát sešli a věnovali se vybraným pasážím. Bylo to něco jako Pohádky tisíce a jedné noci. Akorát to netrvalo tak dlouho. A já nejsem krásná Šeherezáda.
Každému setkání předcházela rozsáhlá příprava. Základem je hluboká analýza textu, jeho pochopení a rešerše terminologie a právních institutů, které na rozdíl od Země galského kohouta u nás nemáme.
Díky zvolené technice se podařilo ušetřit – klientovy náklady na jazykové služby se snížily z odhadovaných 45.000 Kč na cca 12.000 Kč.
Díky tomuto řešení klient ušetřil 73 % původní odhadované ceny.
„Hledal jsem odborníka na právnickou francouzštinu, který by přečetl cizojazyčnou publikaci, identifikoval relevantní pasáže a pomohl mi s jejich převodem do češtiny. Pan Nenutil navrhl, že se budeme setkávat osobně. Kromě převodu textu mi poskytl také vysvětlení různých otázek francouzského právního systému. Svou práci odvedl velmi kvalitně a jeho orientace v problematice byla příkladná.“
Milí tlumočníci a překladatelé, naslouchejte svým klientům!
Milí klienti, mluvte se svými tlumočníky a překladateli!
O simultánním tlumočení už tu byla řeč několikrát. Dívali jsme se na to, jaké potřebujete vybavení, kolik potřebujete tlumočníků a jak si získat jejich srdce. Na blogu najdete i trojdílnou minisérii o tom, co by tlumočníci (ne)měli dělat, než začnou tlumočit. Tady je první díl, tady druhý a tu zas třetí.
Pojďme si ale posvítit na to, k čemu je simultánní tlumočení dobré, čeho s jeho pomocí dosáhnete a jaké problémy vám pomůže překonat.
Pořádáte akci a program je nabitý.
Potřebujete tlumočení. Jako první vás napadne postavit tlumočníka vedle řečníka.
⚠️ Pozor! Nesmíte zapomenout, že tlumočník potřebuje čas, aby původní sdělení elegantně převedl do druhého jazyka.
A kolik času? Když řečník mluví šest minut, bude tlumočení trvat minimálně cca čtyři minuty. Ze dvouhodinové akce by rázem byla akce na tři hodiny a půl.
A to nejde, protože máte dohodnutý pronájem prostor jen na určitou dobu. Nebo máte jiný program. Nebo to nikoho nebude bavit poslouchat.
Co vás zachrání?
Simultánní tlumočení.
💡 Posluchači uslyší celé sdělení, časový harmonogram se nijak nenaruší a nebudete muset připlácet za pronájem sálu.
Vaše akce má jasně daný scénář. Nechcete ho rozbíjet tím, že by si někdo přehazoval slovo (a nedejbože i mikrofon)? Chcete, aby to mělo spád a všichni zaujatě poslouchali?
Mluvčí mají často strach, že tlumočník nezvládne, když budou mluvit dlouho.
Výsledkem je, že se nechávají tlumočit po větách.
To pak teprve publikum trpí.
Díky čemu to pojede jako po másle?
Díky simultánnímu tlumočení.
💡 Nikdo se nebude muset střídat a publikum vše uslyší v reálném čase. Posluchači zapomenou, že poslouchají tlumočení, a i řečník se bude cítit lépe v kramflecích.
Pořádáte akci, která se bude konat ve velkých prostorách a chcete, aby všichni dobře slyšeli?
Díky simultánnímu tlumočení můžete to bude mít publikum příjemnější.
💡 Na sluchátkách si každý sám nastaví hlasitost, jakou bude chtít. Všichni tak dobře uslyší a budou rozumět, o čem je zrovna řeč.
Často se stává, že najednou zazní otázka: „Je tady někdo, kdo nerozumí anglicky?“
Co se děje potom, shrnují následující scénáře:
1. Nikdo se nepřihlásí.
➔ Akce proběhne, jak má (nebo alespoň na oko).
➔ V kuloáru potom zaslechnete, jak účastníci proklínají pořadatele, že nezajistil tlumočení, takže ničemu nerozuměli.
2. Přihlásí se jeden odvážlivec,
na kterého se slétnou blesky a třesky plesky zbývajících členů osazenstva, kteří nemají chuť poslouchat tlumočení, protože cizí jazyk umějí dobře.
Oba scénáře jsou trochu přehnané, leč pravdivé. A oběma se dá předejít a zařídit to tak, že si každý vybere, co chce.
💡 Kdo je jazykově vybavený, může poslouchat přímo originál.
💡 Kdo si to chce nechat předžvýkat tlumočníkem, nasadí si sluchátka.
Všichni budou spokojení a nikdo nebude rušit ostatní.
Co si budeme povídat, zkrátka když pro někoho zajistíte simultánní tlumočení, vypadá to dobře.
Dáváte mu tím najevo dvě věci:
1. Máte na to prostředky.
2. Na příjemci tlumočení vám záleží a je pro vás důležité, aby rozuměl.
Obojí je pro vás skvělé. Získáte plusové body.
➔ Úspěch akce je zaručen. Komunikace proběhne, jak má. Všichni budou vědět, o čem je řeč.
➔ Řečník se může vyjadřovat ve svém jazyce a posluchači mohou ve svém jazyce poslouchat. Je to efektivní.
➔ Je to i efektní. Na posluchače rozhodně zapůsobíte a dáte mu najevo, že vám na něm záleží.
➔ Ušetříte peníze za písemné překlady materiálů, které byste museli vynaložit, aby všichni rozuměli.
➔ Úspěch vašeho byznysu je zaručen, pokud zahrnete tlumočení do svého byznys plánu.
➔ Vše probíhá v reálném čase a nic se neztratí v překladu.
➔ Ušetříte čas.
Teď už máte obrázek o tom, kdy se vám bude simultánní tlumočení hodit.
Chcete poradit? Nebo pomoc s přípravou konference či korporátního eventu?
Před začátkem tlumosezony je tu další várka tipů a doporučení, co dělat před začátkem akce. Už jsme probrali, co je dobré udělat po příchodu na místo činu. Teď se podíváme na další krok – když tlumočník přijde do kabiny.
Po pozdravení klienta nebo jím pověřené osoby je čas se přesunout do kabin.
Jestliže za tlumočení odpovídá někdo z kolegů a funguje jako manažer celého týmu, nejprve vyhledáme jeho. Zjistíme veškeré nezbytné věci, o kterých jsme se už bavili v tomto článku.
Následně se seznámíme s novými tvářemi a přivítáme s těmi, které už známe.
Výměnu zdravic a zdvořilostních rituálů zakončíme cestou do kabiny, kde se setkáme s kolegou.
Druhý tlumočník, často též booth mate. S touto osobou budeme po celou dobu akce tvořit tým. Proto je víc než potřeba, aby v kabině byla dobrá atmosféra.
Tlumočit často chodíme s lidmi, které známe. Nejčastěji ze studií, případně z jiného tlumočení. Pokud se náhodou neznáme, seznámíme se.
Velmi doporučuji tykání. Většinou to k němu nakonec stejně sklouzne
a alespoň si ušetříme rozpačité chvíle. (Navrhuje jej samozřejmě vždy žena.)
Každý tlumočník má jiné návyky. Pokud tlumočíte s někým, koho máte prověřeného, pravděpodobně už víte, jak je kdo zvyklý pracovat.
Pokud ne, je dobré si ujasnit pár věcí. Bude se vám lépe pracovat.
Někdo raději sedí vlevo, někdo vpravo, někomu je to jedno. Vždy je dobré se s kolegou domluvit, jaké má kdo preference a podle toho se usadit. Někdo si nechává odkryté levé ucho, tak je pro něj lepší sedět vpravo. Někdo je levák/pravák.
Někdo na akci záměrně chodí s VELKÝM předstihem, aby si v kabině zajistil svoje oblíbené místo. Jako když jsme první školní den běželi do třídy, abychom si urvali lavici co nejdál od katedry.
Asi nejdůležitější věc, na které je potřeba se před začátkem dohodnout. Některý tlumočník se raději střídá po kratších úsecích, jiný raději tlumočí půl hodiny a pak má půl hodiny volno. V každém případě je potřeba, aby ten, kdo zrovna netlumočil, kolegův výkon sledoval a v případě potřeby podal pomocnou ruku a převzal mikrofon.
Dále je důležité se domluvit na znamení pro střídání.
Další možná věc související se střídáním. Je možné si podle programu řečníky rozdělit a každý se tak bude věnovat těm svým.
Pozor, může se stát, že se program změní a nebude vám to vycházet. Nebo že někoho přesunou a vy budete muset tlumočit hodinu v kuse. V takovém případě je samozřejmě potřeba operativně zasáhnout a přeorganizovat se.
Rozhodně nedoporučuji rozdělit si řečníky ještě před akcí a připravit se jen na část z nich. Může se to potom tlumočníkům dost vymstít.
Kabina je týmová práce. Pokud se tedy někom podařily zjistit zajímavé informace, které by se k tlumočení mohly hodit, podělí se o ně s ostatními. Veškeré přípravy, podklady a glosáře si tedy před začátkem nasdílíme a v rychlosti projdeme. Později už na to nebude čas.
Sdílení může znamenat: přeposlání, sdílené dokumenty on line, předání tištěné kopie.
Velmi individuální věc. Někdo napovídání nemá rád a ruší ho to. Někdo je rád. Někdo (já) rád hodně píše náhodná slovíčka a termíny, a tím si udržuje koncentraci. Někdo psaní nemá rád a raději zmáčkne kašlátko
a zeptá se…
V každém případě při napovídání na papír PÍŠEME ČITELNĚ.
A čísla. Hlavně čísla. Ta píšeme kolegovi pro jistotu vždy. Čitelně.
Klíčové termíny a zkratky, které se budou celý den opakovat, nebo si je nemůžeme zapamatovat či nám lámou jazyk, je praktické napsat na lepicí lístečky a dát si je na viditelné místo.
A teď se už tedy pomalu usadíme a nasadíme si sluchátka.
…se vyplatí zkontrolovat posledních pět věci. Raději několikrát.
Všechno je na pracovním stole rozmístěno tak, aby nebyla potřeba během akce ničím hýbat.
Máte je všechny po ruce, jsou funkční a připravené k použití (zapnuté, takže nebudete zbytečně lupat).
A pro jistotu i tak je hlasitost snížená na minimum.
Jen vypnout vyzvánění nestačí. Ideální by bylo mobil úplně vypnout, ale ruku na srdce, kdo by to bez něj vydržel. Druhé nejlepší řešení je mód letadlo. To je ale možné pouze pokud se nám podaří získat heslo na wi-fi. Nejlepší kompromis je pravděpodobně mód Nerušit. Máte jistotu, že nezazvoní ani nezavrčí, a máte internety.
Není nic horšího, než když se v průběhu tlumočení v kabině rozlije pití. Nemůžete přestat mluvit, nemůžete uklízet, nemůžete nikam jít… Takže jen sedíte a smutně sledujete, jak všechno mokne. A vy moknete též.
A teď už to může všechno začít.
Konferenční tlumočení má svá pravidla. V minulém článku jsme se podívali na to, jak mohou řečníci usnadnit život tlumočníků. Dnes se zaměříme na to, jak si tlumočníci mohou usnadnit život sami sobě. Jelikož je toho, co tlumočení předchází, poměrně dost, rozhodl jsem se připravit více článků. Tady je první z nich.
Nevadí. Bylo mi zjeveno sepsal jsem toto desatero.
Pojďme se teď podívat, co to obnáší v praxi.
Nikde jinde neplatí tolik, že přijít včas je pozdě a přijít pozdě je absolutně nepřijatelné. Dobrý tlumočník na zakázku chodí s předstihem. Tečka.
Jedna nejmenovaná vyučující vždy říkala, že omlouvá pouze smrt.
Před konferencí je ideální mít rezervu půl hodiny. Včasným příchodem si ušetříme stres a budete mít prostor na zmapování terénu a zajištění dalších věcí pro tlumočení.
Sám jsem míval s pracovní dochvilností potíže a chvíli mi trvalo, než jsem si vypěstoval tento návyk. Občas se to ale OPRAVDU hodí.
Kdysi se mi přihodilo, že jsme si s klientem nerozuměli a každý jsme byli na druhém konci Prahy. Já na Malé Straně, on ve Strašnicích. Ještěže jsem ten den zrovna přišel s opravdu hodně velkým předstihem.
A že pan taxikář jel rychle a zběsile. Stihli jsme to.
A pak jsme na místě ještě hodinu čekali, protože hosté měli zpoždění.
Zřejmě nejdůležitější věcí po příchodu je se nahlásit svojí kontaktní osobě. Bude mít radost, že tlumočník je na místě, a že si ze seznamu úkolů a povinností může jednu věc odškrtnout.
Takže se hezky usmějeme a představíme (pokud se neznáme) a rychle využijeme situace a zajistíme:
Případně si materiály vezmeme u hostesek nebo u registrace. Jsou tam hezky připravené v balíčcích pro účastníky.
Pokud ji ještě nemáme samozřejmě. Budeme tak mít jména řečníků a jiných hostů, názvy jejich příspěvků a časový harmonogram akce.
U programu je také dobré s organizátorem ověřit začátek a konec pauzy.
Možná, že nějaký poslali předem, ale vždycky se na poslední chvíli něco změní. Řečník z Německa se zasekne na dálnici. Řečnici z Rakouska ten den ráno tragicky zahyne dcera. (Obojí se mi už stalo.)
Často je síť přístupná bez hesla. V některých konferenčních hotelech je ale přístup k wifi zpoplatněn. Pak se skutečně vyplatí klienta o přístupové údaje požádat.
V kabině pěkně vyschne v ústech a je potřeba doplňovat tekutiny.
Zlaté pravidlo je neperlivá nestudená voda. Nestudená, protože si nechceme nachladit hlasivky. Neperlivá, protože… no zkrátka proto, že chceme, aby posluchačům do sluchátek šel jenom náš hlas a žádný další zvuk.
A káva! Nezapomeňte na kávu. (V Černínském paláci ještě mají pro tlumočníky vynikající koláčky.)
Největší úsměv se vyplatí nechat si pro pány techniky. Bez nich jsou tlumočníci namydlení. Starají se totiž o to, aby vše fungovalo, jak má. Díky nim můžeme v klidu tlumočit.
Spolu s technikem je potom dobré všechno vyzkoušet. Ano, všechno. (Opravdu raději všechno!) Člověk totiž nikdy neví. Může si myslet, že už všechno ví a že se ve stu případech nic nepokazilo. Pak ale v akci něco selže a problém je na světě. Přitom se tomu dá velmi snadno předejít a vše vyřešit předem.
Před akcí tedy Batman s Robinem provedou zkoušku:
Dále se taky vyplatí vyzkoušet, zda v kabině svítí lampička a zda funguje zásuvka s elektřinou. Vyzkoušet, že se zavírají dveře a že je z kabiny výhled na řečníky.
Zvukový záznam bez předchozího smluvního souhlasu tlumočníka je nepřípustný. K jakémukoliv jeho užití a šíření je třeba svolení tlumočníka.
V případě záznamu má tlumočník nárok na 50% příplatek.
V jedné nejmenované kulturní instituci mají paní fotografku/kameramanku. Před každým tlumočeným programem vzniká konflikt. Pokaždé je překvapená, že si nemůže tlumočení nahrát. „Vždyť to vždycky šlo.“ Nešlo. Nikdy k tomu nikdo nedal souhlas. Paní blafuje. Nedejte se!
Možná je toho na první pohled hodně, ale dost toho všichni děláme podvědomě.
A pokud ne, tak s tímto desaterem budeme.
A pak se nám bude tlumočit jedna báseň a budeme mít radost jako ty sestry na obrázku.
Článek je součástí seriálu:
2. díl: Když tlumočník přijde do kabiny
3. díl: Booth manners aneb Dobré mravy v kabině
Simultánní tlumočení patří mezi mentálně nejnáročnější aktivity. Chcete, aby vaše akce proběhla úspěšně? K tomu potřebujete, aby se tlumočníkům dobře pracovalo. Když se jako řečník budete držet těchto pár doporučení, budou vás vaši tlumočníci milovat a už nikdy nebudou chtít tlumočit nikoho jiného.
Vlastně je to trochu jako na prvním rande.
A pokud máte čas číst, tak s chutí do toho. Tentokrát jsem si pro vás připravil i pár veselých příhod z natáčení.
Simultánní tlumočení je práce, na kterou se tlumočník před prací potřebuje připravit. Příprava je dokonce hlavní částí tlumočnické práce. Čím lépe budou dané téma znát, tím lépe se jim bude tlumočit, a tím lepší efekt váš příspěvek bude mít. Pokud tedy například chcete:
dejte to tlumočníkům vědět.
Udělejte svou část domácího úkolu a poskytněte jim podklady předem.
Při simultánním tlumočení sedí tlumočníci zavření ve zvukotěsné kabině a na uších mají sluchátka. Co neřeknete do mikrofonu, to neuslyší. Když otočíte hlavu a popisujete, co vidíme na plátně, tak to sice skutečně vidíme, ale už nevíme, co máme vidět, protože neslyšíme.
Může se také stát, že je kabina mimo konferenční sál. Tady ještě více než jindy platí, že co není vyřčeno na mikrofon, jako by vyřčeno nebylo.
Na jednom galavečeru, který jsem tlumočil mezi češtinou a angličtinou, byla kabina umístěná na druhém konci budovy. Jediný „kontakt“, který jsme s pódiem měli, byl přenos obrazu na monitoru a zvuk ve sluchátkách.
Co bylo vidět na monitoru: Někdo ze sálu (nejspíš?) pronesl otázku. Osoba na pódiu s úsměvem otevírala ústa jako kapr.
Co slyšel tlumočník: Naprosto nic, protože dotazovatel neměl mikrofon. Respondent mikrofon sice měl, ale neobtěžoval se jej držet u úst. Ani jednoho nebylo slyšet.
Co slyšeli hosté poslouchající tlumočení: „Tlumočníci se omlouvají – ani jeden z mluvčích nehovořil na mikrofon a tlumočení proto není možné zajistit.“
Někdy dokonce kabina ani není ve stejném městě či státě (např. při tlumočení v televizi či rozhlase).
Ano, tlumočníci jsou nadlidé a i když jsou v kabině dva, pokud nebudete dodržovat tempo blízké běžné řeči, brzo jim zavaříte mozek.
Neuškodí občas do kabiny mrknout a přesvědčit se, že je vše v pořádku.
Brát přílišný ohled na tlumočníky taky není ku prospěchu. Na jedné konferenci byla přednášející z Francie. Svou prezentaci začala kulometnou palbou, takže jí skoro ani nebylo rozumět. Naštěstí se dívala na tlumočníky. Ti jí dali znamení, aby trochu zvolnila. (Poznámka: Pokud se mluvčí ptá tlumočníků do mikrofonu, jestli nemluví moc rychle, je to celkem k ničemu. Pokud má totiž mikrofon, nemá sluchátka na uších a tudíž neslyší, co mu odpovědí.) Přednášející tedy zvolnila.
A. Hovořila. Asi. Tempem. Jedno. Slovo. Za. Tři. Vteřiny. Ve. Snaze. Tlumočníkům. Pomoct. Ale. Tlumočníkům. Z. Toho. Lezly. Oči. Z. Důlku. Protože. To. Bylo. Moc. Pomalé. Takže. Se. To. Taky. Nedalo. Tlumočit.
A pokud vám organizátoři náhodou dají znamení, že máte svůj příspěvek pomalu končit, opravdu ho dokončete pomalu a se ctí. Doběhnout s jazykem na vestě není důstojné.
Tlumočil jsem nedávno odborný seminář na téma GDPR. Přednášející byla advokátka. Měla velmi dobře připravenou prezentaci, mluvila spatra a přirozeným tempem. Piano. Radost tlumočit.
Do chvíle, než na ni zamávali, že jí zbývají tři minuty. Klavírní sonáta se rázem změnila v nespoutané drum n‘ basové šílenství plné čísel zákonů, nařízení a paragrafů. A chudáci tlumočníci v kabině nestíhali stíhat.
Položme si otázku – jaký projev se vám jako posluchači poslouchá lépe? Ten, který je přirozený a plynulý jako běžná řeč, nebo ten, který je někdo oddrmolí se sklopenou hlavou a očima upřenýma na cár papíru?
Myslím, že vaše odpověď je A). Spontánní projev je mnohem lépe zpracovatelný. Jak pro posluchače, tak pro simultánní tlumočení.
Předem. K přípravě.
Hodinky, holínky.
Často se stává, že mluvčí svůj příspěvek či prezentaci znají i pozpátku a dokázali by odcitovat veškerá čísla, termíny, jména a názvy i o půlnoci.
To ovšem neplatí pro posluchače.
A ani pro tlumočníky. Nezapomínejte na to.
Jsou peklo. Je třeba si uvědomit, že lidem mimo váš obor většina zkratek pravděpodobně nic neřekne. A to samé platí pro posluchače, kteří ani neovládají váš jazyk. O tom, jak se cítí tlumočníci v kabině, ani nemluvě.
Pokud plánujete zkratky používat, uveďte vždy nejdříve, co znamenají. (A tlumočníkům to dejte do podkladů.) Všichni budou rádi.
👉 Jaké další info a dokumenty by se tlumočníkům mohly hodit? Mrkněte na: Když se tlumočníci změní v lovce podkladů
Možná že mohou navodit příjemnější atmosféru, ale uvědomte si, že málokdy jsou přeložitelné do jiného jazyka. Nota bene když je ve hře simultánní tlumočení a tlumočník má asi dvě vteřiny, aby vymyslel stejně zábavné znění ve druhém jazyce.
Stále se těším, až jednoho dne budu moct použít, co nás učili na Ústavu translatologie: „Pokud se vám stane, že někdo bude říkat nějaký nesmyslný vtip, asi bude chtít, aby se publikum pobavilo. V takovém případě můžete do sluchátek říct něco jako: Mluvčí právě vypráví nepřeložitelný vtip v *doplňte jazyk*. Pokud mu chcete udělat radost, zasmějte se.“
Řekl bych, že kdyby se mi toto ozvalo do sluchátek, určitě by mě to pobavilo víc než ten původní vtip v *doplňte jazyk*.
Cesta do tlumočníkova srdce je vlastně velmi snadná a přímočará. Myslete na to, co jste se dnes dozvědělia uvidíte, že zabodujete. Odměnou vám budou úsměvy a nehynoucí vděk a obdiv, že konečně jednou řečník udělal domácí úkol a myslel na ně.
Chcete poradit? Nebo pomoc s přípravou konference či korporátního eventu?
PS: Pokud by náhodou něco z výše uvedeného nezabralo, existuje ještě jedna věc, po které se do vás tlumočníci zaručeně zamilují.
Stačí, když na konci svého příspěvku řeknete:
„Děkuji tlumočníkům.“
A v kabině: ♡♡♡
Tlumočnická technika – málokdo si pod tím něco představí. Často s klienty řešíme, jaké vybavení budou ke tlumočení své akce potřebovat. Podíváme se tedy na to, bez čeho se neobejdete, když pořádáte akci, která se má tlumočit simultánně.
Pořádáte akci a chcete na ní mít simultánní tlumočení? Budete potřebovat:
Základem úspěchu jsou mikrofony. Čím lepší mikrofon, tím lépe se bude tlumočníkům pracovat a tím úspěšnější vaše akce bude.
Budete chtít dát možnost někomu z publika klást otázky? Nebo komentovat, co bylo řečeno? V tom případě budete mikrofonů potřebovat více než jeden. A k tomu ještě někoho, kdo s mikrofonem bude schopen rychle proběhnout sálem a podat ho tomu, kdo se přihlásí o slovo.
„Mikrofon nebudu potřebovat, abychom nezdržovali, řeknu to nahlas…“
Tak určitě. Tlumočníci sedí v kabině a na uších mají sluchátka. Cokoliv tedy není řečeno na mikrofon, neuslyší. A co neuslyší, nepřetlumočí. Takže vaši hosté uslyší pravděpodobně jen něco na způsob: „Tlumočníci se omlouvají, mluvčí nehovoří na mikrofon, tlumočení není možné zajistit.“
Tak hlavně, že to bylo řečeno nahlas, aby se nezdržovalo.
👉 Jak se stát řečníkem, kterého budou tlumočníci milovat, se dočtete zde.
Nesprávně též „kabinka“, „budka“ či „kukaň“ je to místo, kam se tlumočníci zavřou a pak tam poslouchají a mluví současně a dělají jiné nadpřirozené věci.
Kabina je prosklená, měla by být zvukotěsná a v konferenční místnosti umístěná tak, aby tlumočníci viděli na podium. A ideálně tak, aby byla stranou od míst, kudy budou účastníci akce chodit, aby nebránili ve výhledu.
Obecně platí následující rovnice: počet jazyků – čeština = potřebný počet kabin. Např. pokud pořádáte konferenci, na které budou mluvčí angličtiny, němčiny, francouzštiny a češtiny, potřebujete 4–1 = 3 kabiny.
⚠️ Během tlumočení do kabiny prosím nevstupujte. Tlumočníci nebudou mít radost.
Kvalitní sluchátka jsou základ. A sluchátky myslíme ta klasická, co se dávají na hlavu (pecky se hodí maximálně na běhání, ne na profesionální tlumočení).
Nezbytností jsou stereo sluchátka. Tlumočníci totiž poslouchají pouze jedním uchem a to druhé mají odkryté, aby slyšeli sami sebe a měli tak kontrolu nad tím, co říkají. Díky stereo sluchátkům mají možnost si zesílit tu stranu, kterou chtějí slyšet silněji.
Konzole je zařízení v kabině, do kterého jsou napojena sluchátka a mikrofony tlumočníků.
Umožňuje regulovat hlasitost, hloubky, výšky a další parametry audio vstupu z mikrofonu řečníka.
Kromě toho je na konzoli kašlátko. Běžní smrtelníci tomu říkají [mju:t]. Tlumočníkům slouží k tomu, jak už název napovídá, aby si mohli odkašlat nebo neslyšně prohodit slovo s kolegou.
Aby mohlo publikum poslouchat tlumočení, musí si u vstupu do sálu vzít tzv. staničky neboli přijímače. Do těch si zapojí sluchátka a potom si na navolí kanál s potřebným jazykem a pak už jen žasnou, jak to těm tlumočníkům hezky tlumočí.
Vysílače, zesilovače, přijímače, reproduktory, mixážní pulty a kilometry kabelů. Je toho opravdu celkem dost.
Tlumočnická technika se dá pronajmout. Buď vám udělá nabídku přímo provozovatel konferenčního sálu, kde svou akci pořádáte, nebo si můžete nechat poradit od svého tlumočníka. Určitě bude mít kontakt na společnost, kterou vám bude moci doporučit.
Kromě vybavení samotného vám pošlou taky technika, který se na místě postará o to, aby všechno fungovalo tak, jak má.
Teď už máte obrázek o tom, co je k simultánnímu tlumočení potřeba.
Chcete poradit? Nebo pomoc s přípravou konference či korporátního eventu?
Konferenční sezona začíná. Tlumočníci se radují a těší se na tlumočení. Klienti volají a objednávají termíny. Konference tu, obchodní jednání tam, doprovod delegace tamhle a diář je za chvíli plný.
V takových situacích je k nezaplacení síť kolegů, na které se dá spolehnout. Pokud se stane, že není v mých silách zakázku odtlumočit, spojím klienta s kolegy. Všichni budou spokojení.
Dobré vztahy jsou základ. Na vztahy s konkurencí kolegy se často zapomíná.
Před nedávnem kolegyně shrnula kabinovou etiketu. Tady je pět základních pravidel tlumočnické etiky a kolegiality.
Jak si počínat, když mi kolega „půjčí “ klienta?
Ano, možná to zní banálně. Ale nestojí to nic.
Finanční podmínky má v režii kolega, který s klientem spolupracuje. Mám vždy možnost nabídku nepřijmout, pokud nejsem s výší odměny spokojený. Smlouvat ale o ceně s klientem není profesionální a působí to lacině. A podkopávat ceny a nabízet, že to udělám levněji, je ještě lacinější.
Je to kolegův klient. Nepolezu mu do zelí. To dělá konkurence. Ne kolegové.
Pokud jdu na tlumočení jako záskok, nebudu si brát svoje vizitky. A pokud je náhodou budu mít v tašce, tak tam zůstanou. A kdyby náhodou někdo na předání kontaktu skutečně trval, upozorním je, že pouze pomáhám kolegovi a aby se obrátili na něj.
Po tlumočení dám kolegovi vědět, jak zakázka proběhla, aby si nemusel dělat starosti. Napíšu mu sám od sebe při první vhodné příležitosti, aby se nemusel ptát. Bude rád, že jsem to zvládl v pohodě a že všichni byli spokojení.
Je to slušnost. A kolega bude vědět, že si ho vážím a příště se na mě zase rád obrátí. Nebo pomůže mně, až budu pro svého klienta někoho hledat já.
Nic složitého. Pokud tyto zásady budeme dodržovat všichni, bude se nám lépe dýchat. Dobré přátelé totiž dělají nejenom dobré účty.
Tlumočnické sezoně nazdar!
Zdar!
(Upozornění pro genderové lingvisty: slova tlumočník, kolega a klient jsou použita jako generická maskulina a označují tlumočníky i tlumočnice, kolegy i kolegyně, klienty i klientky.)
Byť se to zdá k nevíře a spoustu kolegů může tvrdit opak, překladatelství a tlumočnictví je nejrychleji rostoucím odvětvím. Lidé mají tendenci věřit, že kvůli tomu, že se všichni učí anglicky, a angličtina bezpochyby je celosvětovým jazykem, nikdo žádné další jazyky nepotřebuje. To je ovšem omyl. Před nedávnem publikoval webový portál CareerBuilder studii, jejíž výsledky jsou více než překvapující. Data pocházejí z devadesáti národních zdrojů a týkají se amerického trhu. To ovšem nemění nic na tom, o čem vypovídají. Podle studie by v odvětví jazykových služeb mělo do roku 2019 přibýt 12 400 pracovních příležitostí. To odpovídá nárůstu o celkem 36 %. Podle Amerického úřadu pro pracovní statistiky by v období 2012–2022 mělo dojít k nárůstu pracovních příležitostí v tomto odvětví až o 46 %. (Srovnej: předpokládaný nárůst pro jiná odvětví je cca 11 %!) Podle stejného zdroje by k většímu růstu mělo dojít pouze ve zdravotnictví (48 %). Co je zdrojem tohoto nečekaného boomu? Především mezinárodní obchod. Většina států se již dávno vzpamatovala z následků finanční krize a firmy a společnosti hledají nová odbytiště v zahraničí. A k úspěšnému vstupu na zahraniční trh potřebují co? Překladatele a tlumočníky. V dnešním globalizovaném světě se z angličtiny samozřejmě stala lingua franca. Přesto velké množství lidí si již uvědomilo, že pouze angličtina je nespasí. A jak jinak oslovit nové potenciální klienty, než jejich jazykem? V současné době se začíná pozornost velkého množství společností otáčet na Afriku. A jak všichni víme, angličtina byla jen jedním z mnoha jazyků kolonistů. Prim hraje především francouzština. Situace se může někomu jevit černě, nicméně v blízké době se určitě věci dají do pohybu. Proto tedy až potkáte překladatele, který si naříká na nedostatek zakázek a práce, poraďte mu, ať se více dívá kolem sebe. Příležitosti jsou nepřeberné. (Nebo to alespoň tvrdí američtí vědci.)