Smlouva o poskytnutí tlumočnických služeb je důležitý dokument, který slouží ke zjednodušení komunikace a celého obchodního procesu. Nastavuje mantinely toho, co je a není možné požadovat, a především chrání všechny zúčastněné. Čím je jednoznačnější, tím méně dohadování.

Podmínky spolupráce musejí být jasné předem a musejí být sepsány písemně. Jestli to bude ve formě smlouvy, závazné objednávky nebo všeobecných podmínek v kombinaci s e-mailovým potvrzením, je jedno. Co jedno ale není, najdete v tomto návodu.

Pro koho je tento návod určený

➡️ Pro klienty – Tlumočení člověk neobjednává každý den a není to levná záležitost. Proto je dobré mít představu o tom, co je běžná praxe.

➡️ Pro tlumočníky – Jen amatér nechává věci náhodě. Profesionál je připraven. Smlouva pomáhá zautomatizovat rutinní činnosti, které jsou součástí odbavování zakázky.

➡️ Pro tlumočníky pracující pro agenturu – V takovém případě slouží jako check list toho, co si nesmíte zapomenout domluvit, a na co si při domlouvání zakázky dát pozor.

⚠️ Upozornění: Tento článek v žádném případě není modelovou smlouvou pro poskytnutí tlumočnických služeb. Upozorňuje pouze na základní náležitosti, které musí taková smlouva obsahovat.

Co musí obsahovat smlouva o poskytnutí tlumočnických služeb?

1. Údaje klienta

S kým se tlumočení domlouvá? Uvedený tu bude tedy člověk, který tlumočení objednává. Ne osoba, která bude tlumočení poslouchat.

Dále je třeba uvést identifikační údaje jako je název společnosti či organizace, adresa sídla, IČ a případně kontaktní údaje.

2. Datum a místo konání

I v případě objednávek typu „jedno tlumočení na zítra, prosím“ se vyplatí dát si tu práci a datum do smlouvy napsat.

Dále také čas nástupu tlumočníka (standard je 15–30 min předem), čas začátku akce a čas konce.

U místa konání je potřeba být co nejkonkrétnější. Nejen pro potřeby smlouvy, ale i proto, aby se tlumočník s klientem potom někde nenaháněli.

3. Popis akce

K jaké příležitosti se tlumočení objednává? Jedná se o obchodní jednání, dozorčí radu, exkurzi do výroby, galavečer nebo konferenci?

Kolik lidí bude poslouchat tlumočení? Bude součástí videoprojekce?

Čím podrobnější popis akce, tím méně nedorozumění a nenaplněných očekávání.

4. Druh tlumočení, technické vybavení a objednané jazyky

Rozdíl mezi simultánním a konsekutivním tlumočením klienta nezajímá. Vědět, co každý druh obnáší, a poradit nejlepší řešení je úkolem dobrého tlumočníka.

Specifikovat vybranou službu je potřeba hlavně proto, aby nedošlo k nedorozumění a na místě akce něco nechybělo. např. technika (kabiny, ozvučení apod.). Pokud ji neobstarává tlumočník, je nezbytné zkontrolovat, že na místě bude vše z tohoto seznamu. A také že tam bude druhý tlumočník.

U jazyků je dobré vše několikrát ověřit. I věci, které se zdají být jasné, jasné být nemusí.

5. Náklady

V případě, že dopravu tlumočníka zajišťuje klient, není co řešit. U tlumočení mimo město, kde tlumočník bydlí, je nutné ve smlouvě zohlednit i účtování času stráveného na cestě a náklady na dopravu (vlak, letenky či taxi).

U vícedenních výjezdů hradí náklady na ubytování a stravu tlumočníka klient.

6. Pracovní podmínky

Jak má vypadat tlumočnická kabina je uvedeno v normách ISO 4043 (skládací tlumočnická kabina) a ISO 2603 (tlumočnická kabina zabudovaná). Pokud kabiny tyto požadavky nesplňují, nenese za případné technické problémy odpovědnost tlumočník.

Běžný pracovní den tlumočníka je max. 8 hodin. Na práci nad rámec tohoto časového limitu se vztahuje příplatek, který se účtuje za každou započatou hodinu. Jeho výši je nutné mít uvedenou ve smlouvě.

Tlumočník pracuje, i když to klient nevidí. Tlumočení jako takové je výsledkem pečlivé přípravy. Jak může klient pomoct? Tím, že poskytne dokumenty a další materiály popsané zde.

K dobrému tlumočení potřebuje tlumočník kvalitní zvuk. To nikoho nepřekvapí. Kromě zvuku potřebuje ale i obraz. Velká část komunikace probíhá neverbálně (gesta, výraz tváře aj.). Výhled na případnou promítanou prezentaci je kapitola sama o sobě.

7. Storno

Každá smlouva musí obsahovat storno podmínky a především časové termíny, ke kterým se váže storno poplatek. Pokud tlumočník přislíbí svou účast, nemůže už v daný den přijmout jinou zakázku. Storno poplatek je tak kompenzací ušlého zisku.

Termíny, ke kterým se vztahuje storno poplatek, je třeba definovat jednoznačně. Ideální je vyhýbat se nejasným formulacím jako do 7. 5. 2020 – znamená to do 23:59 dne 6. 5.? Nejlepší je uvést datum a konkrétní hodinu.

V případě storna po smluvených termínech je klient povinen tlumočníkovi uhradit dohodnutou odměnu a prokazatelné náklady (např. jízdenky, nebo ochranný oděv, pokud půjde o tlumočení v továrně apod.)

8. Nahrávání

Tlumočení je služba určená k okamžité spotřebě posluchači na místě. Pokud chce klient z tlumočení pořizovat záznam, musí o tom předem tlumočníka informovat a požádat o jeho souhlas a udělení autorského práva.

Za pořizování záznamu tlumočníkovi náleží příplatek. Jeho výši si domluví tlumočník s klientem smluvně.

Tlumočník má právo nahrávání odmítnout.

9. Závěrečná ustanovení

Klasické smluvní náležitosti, které znáte, musí obsahovat i smlouva o poskytnutí tlumočnických služeb:

• upřesnění státu, jehož zákony se smlouva řídí
• datum a místo uzavření smlouvy
• počet vyhotovení (pokud je smlouva písemná)
• podpis klienta a tlumočníka (pokud nepotvrzujete e-mailem)

10. Odměna a platba za službu

Ohlídat si peníze by v reálné situaci napadlo asi každého. Proto je to v tomto seznamu až na posledním místě.

Platba probíhá nejčastěji na základě vystavené faktury. Aby ji mohla účtárna klienta zpracovat, je někdy potřeba připojit číslo objednávky. Délka splatnosti se může u jednotlivých firem (i tlumočníků) lišit. Proto je dobré probrat i tento poslední detail.

Shrnutí a doplňující zdroje

Pokud dodržíte tato doporučení, bude vztah klient-tlumočník dobře nastavený a nikdo se nedostane do nepříjemné situace. Pokud jde o formu smlouvy, dávno není potřeba, aby se podepisovala písemně. Zcela stačí mít hlavní body shrnuté v e-mailu, který si obě strany následně potvrdí.

To platí hlavně pro konkrétní okolnosti zakázky (datum, místo, délka trvání apod.). Záležitosti obecného charakteru (nahrávání, cestování apod.) je vhodnější mít ošetřeno ve všeobecných obchodních podmínkách, na které bude ve smlouvě odkaz.

🎓 Vzory smluv jsou k dispozici ke stažení zde a v angličtině např. zde.

🎓 Před sjednáváním podmínek dále doporučuji nahlédnout do professional standards AIIC.

🎓 Případně do tohoto článku o smlouvách pro freelancery.

🎓 Anebo do doporučených smluvních podmínek pro tlumočení od Jednoty tlumočníků a překladatelů.

Napadlo vás něco dalšího, co by měla smlouva obsahovat?

Pojďme to probrat!

Žádný učený z nebe nespadl. Když jde o právní překlad, platí to dvojnásob. O výhodách specializace a o tom, jak jsem se rozhodl specializovat na právo už tu řeč byla kdysi. Co ale obnáší tato specializace?

V překladatelských skupinách na Facebooku se nedávno objevil dotaz na možnosti kurzů a studia právnických jazyků pro překladatele. Ideální by samozřejmě bylo práva vystudovat. Málokdo z nás ale má tolik času. Přináším tedy soupis (všech?) kurzů a vzdělávacích akcí, které pro překladatele právních textů v Česku existují.

1. Doplňkové studium pro překladatele právních textů

Stálice mezi kurzy pro překladatele právních textů a pravděpodobně taky odrazový můstek. Pracovní název „Juridikum“. Studium pořádá Právnická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci s Komorou soudních tlumočníků. V září 2019 bude začínat už třiadvacátý běh.

Část A – právní minimum

Probíhá v češtině. Každý týden odborníci na jednotlivá odvětví práva dávají posluchačům nahlédnout do jednotlivých oblastí práva. Přednášky doporučuji nejen překladatelům a tlumočníkům, kteří se chtějí specializovat na právo, ale i lidem se zájmem získat základní přehled v právu.

Kurz je zakončen písemným testem. Ke složení je třeba správně zodpovědět 70 % otázek. S sebou můžete mít jakékoliv pomůcky a zdroje, takže to není tak hrozné, jak to může znít.

Část B – jazyková část

Srovnávací seminář zaměřený na právnický jazyk. Vyučují jej kantoři Právnické fakulty, Ústavu translatologie a další odborníci z praxe.

Nabízené jazyky: právnická angličtina, právnická němčina, právnická francouzština, právnická ruština.

Angličtina a němčina se otevírají bez problému každý rok.

Ruština a francouzština podle počtu uchazečů. (Já na francouzštinu čekal čtyři roky).

💡 Tip: Zjistěte si mailem na sekretariátu, kolik lidí se musí přihlásit, aby vám kurz otevřeli. Potom je zkuste naverbovat mezi svými kolegy a známými.

Kurz je zakončen písemnou zkouškou, která má dvě části – jednu „do češtiny“ a druhou „do jazyka“. V každé z částí je následně krátký překlad právního textu a cvičení na terminologii právnického jazyka.

Osobní zkušenost:

Splnění kurzu je jednou z podmínek jmenování soudním tlumočníkem. Pokud tedy někdo usiluje o kulaté razítko, juridiku neunikne. Výuka byla rozhodně obrovským přínosem. Neumím si představit, že bych znalosti získal někde jinde a jiným způsobem. Hlavním přínosem pro práci v oblasti právního překladu je glosář s několika tisíci položkami, který jsem si na hodinách vypracoval.

Méně pozitivně hodnotím náplň kurzu. Některá témata jsou pro soudní tlumočníky a překladatele právních textů obecně okrajová, možná i zbytečná. Dále mi přišlo, že rozebírání terminologie deskriptivní právní vědy je vzdálené praktickému životu. Na celou řadu dokumentů, ke kterým klienti poptávají překlad s ověřením, vůbec nepřišla řeč.

👉 Pokud byste si z kurzu měli zapamatovat jednu jedinou věc, je to tohle!

Kurz si můžete udělat taky na Právnické fakultě v Brně. Část A probíhá v koncentrovanější verzi – 8 přednáškových dnů po 10 vyučovacích hodinách.

V případě jazykových seminářů to je podobně. Hodiny jsou koncentrované do dvou výukových týdnů, což může být zajímavé hlavně pro lidi, kteří si z pracovních či jiných důvodů nemohou/nechtějí blokovat všechny pátky v roce. Na rozdíl od Prahy mají v nabídce také právnickou italštinu.

💡 Ideální pro lidi, kteří mají do Prahy daleko. Nebo se jim nechce rok trávit pátky na přednášce.

2. Právní překlad v Belisha Beacon

Pokud vám úplně nevyhovuje frontální výuka a máte raději komorní prostředí, určitě se vám bude líbit Právní překlad I a Právní překlad II. Kurzy jsou zaměřené velmi (!) prakticky a řeší se v nich věci, se kterými se překladatel právních textů v praxi skutečně setká. Na rozdíl od juridika se zde pracuje s autentickými texty a většina času se věnuje překladovým a jazykovým cvičením.

Kurzy vyučují Ondřej Klabal a Dagmar Štědrá – oba právníci, oba překladatelé a lidé z praxe.

Zájemci, kteří nemají čas/možnost na kurzy chodit osobně, se mohou vše naučit s materiály a nahrávkami z hodin v pohodlí domova.

Osobní zkušenost:

Oba kurzy jsem absolvoval rok po studiu na Právnické fakultě. Hodně věcí jsem tak už znal pasivně nebo metodou pokus-omyl z praxe. Moc se mi líbilo, že hodiny byly plné užitečných tipů a praktických jazykových cvičení. Bylo zde spoustu prostoru na dotazy a diskuze. Materiály a glosáře, které jsem si odnesl, používám de facto denně.

Kromě těchto dvou semestrálních kurzů v nabídce Belisha Beacon najdete spoustu dalších workshopů na specializovaná témata. Na své si přijdou nejen angličtináři.

3. Kurzy pořádané Komorou soudních tlumočníků

KST pořádá odborné terminologické semináře různého zaměření a pro různé jazykové kombinace. Většinou jsou úzce specializované a ocení je tak lidé, kteří už nějakou zkušenost s právním překladem mají. Informace o konání kurzů najdete v seznamu akcí.

Dále každý rok v létě probíhají také týdenní intenzivní odborné kurzy ve spolupráci s Justiční akademií v Kroměříži. Mezi nabízenými jazyky je právnická angličtina, právnická němčina a právnická francouzština.

4. Ostatní

Francouzský institut v Praze pořádá jazykové kurzy pro profesní praxi. Mezi nimi i právnickou francouzštinu. Osobní zkušenost nemám, ale pokud vám třeba neotevřou francouzské juridikum, může to být dobrá dočasná kompenzace.

Italštináře by mohla zaujmout právnická italština, kterou organizuje Società Dante Alighieri.

A dále je tu nepřeberná nabídka on-line kurzů práva z těch nejlepších světových univerzit. Na své si přijde skutečně každý. Vše je velmi přehledně zpracováno a navíc zcela zdarma.

Existují další kurzy či možnosti vzdělávání v oblasti právního překladu, které jsem nezahrnul?

Napište mi a já to napravím.

💡 Zajímají vás praktické tipy? Mrkněte na odkazy na návody níže.

PS: Všechny kurzy jsou fajn, ale nejvíce se toho člověk naučí sám v praxi.

PS2: Hodně fajn je i tato kniha. 📖

Plná moc se překládá poměrně často. Tak si ji dnes společně zkusíme přeložit. I tentokrát zůstaneme u francouzštiny. Jdeme na to!

Plná moc francouzsky – praktický návod k překladu

1. Vytvoříme nový dokument ve Wordu. Začneme nadpisem.

2. Ve slovníku si najdeme, že plná moc se řekne plein pouvoir.

3. Napíšeme to do našeho otevřeného souboru.

4. Klikneme na Soubor – Uložit jako a uložíme.

5. Soubor zavřeme a vyhodíme do koše.

Proč? Protože „plein pouvoir“ je doslovný překlad. Plein = plný, moc = pouvoir. Každé zvlášť správně, ale dohromady to je v tomto případě jako přeložit řízek s oblohou jako schitzel with sky.

To se moc nepovedlo…

Plná moc francouzsky, pokus druhý:

1. Vytvoříme si nový dokument. Zkusíme na to jít tentokrát od lesa. Přes Wikipedii.

2. Najdeme si článek Plná moc.

3. Přepneme do… Aha, nepřepneme. Francouzština není v nabídce. Zkusíme angličtinu. Power of attorney. Vypadá to slibně – je to správně a navíc je tu i přístup na článek francouzsky.

4. Překlikneme a máme to! Contrat de mandat.

5. Přepíšeme do souboru s překladem.

6. Uložíme.

7. Zavřeme a vyhodíme do koše.

Co je moc, to je moc

Nebudu vás napínat. Správný termín je procuration.

V quebeckém článku se dočteme: „La procuration, qu’on appelle aussi le mandat, est un contrat.“ Procuration, nazývaná také mandat, je contrat. Každá procuration je mandat a zároveň contrat.

Ale ne každý contrat je procuration. Nefunguje to, ani když contrat a mandat slepíme. S tím souhlasí i paragraf 1984 francouzského občanského zákoníku. Mandat tedy raději ne. Odvozují se od něj ovšem názvy stran – zmocnitel (mandant) a zmocněnec (mandataire).

Já, níže podepsaný XY, tímto uděluji plnou moc YZ.

Udělit plnou moc můžeme následovně: donner la procuration, donner pouvoir (bez členu!), donner son pouvoir (přivlastňujeme, ale pořád bez členu), donner tous les pouvoirs (když bychom se chtěli rozdat) či donner plein pouvoir.

Ano, na začátku jsme si řekli, že plein pouvoir je špatně. Pouze ale u názvu dokumentu. Jakmile už jde o samotný akt „zplnomocnění“, můžeme výraz plein pouvoir použít (ale raději s mírou, protože všeho moc škodí.).

Mohlo by se nám taky hodit vědět, že provádět právní úkony něčím jménem je v překladu effectuer/accomplir des actes juridiques en son nom.

Už toho bylo moc

Co dělat, když už nechci, aby někdo měl plnou moc a zastupoval mě? Plná moc je specifickým druhem smlouvy – neruší se a ani se od ní neodstupuje. Plnou moc můžeme jedině odvolat, tj. révoquer.

Závěrem

Tímto článkem jsem chtěl ukázat dvě věci.

1. Na první pohled překlad tohoto typu textu vypadá banálně, ale nezkušenému překladateli může způsobit perné chvíle. Nebo hodně nepříjemností, pokud by kvůli jeho překladu vznikly potíže. U těch nejzřejmějších věcí musíme dávat o to větší pozor a vše kontrolovat.

2. Není dobré slepě důvěřovat slovníkům nebo Wikipedii.

Odteď vás překlad plné moci nezaskočí.

A budete to mít právně správně.

Minulý týden jsme si ujasnili, jak psát čísla v právních textech. Tento týden si uděláme pořádek ve velkých písmenech.

Určitě si všichni vzpomínáte na diktáty na základní škole. Psaní i/y nebo ě/je se dá ještě celkem snadno naučit. Velká písmena jsou vedle toho ale strašákem a určitě se shodneme na tom, že občas tápeme.

Pojďme se tedy na ně podívat podrobněji.

potvrzení, osvědčení, vysvědčení, rejstříky, (obyčejné) smlouvy a spol.

U těchto typů dokumentů často chybujeme. Především v překladech z angličtiny je často viditelná tendence přejímat psaní velkých písmen podle originálu.

V angličtině jsou pravidla pro psaní velkých písmen poměrně volná – s trochou nadsázky můžeme říct, že žádné pravidlo není. Když je to důležité, piš velké písmeno. Jak tedy na to?

Základní poučka zní: Pokud je součástí názvu daného dokumentu slovo upřesňující jeho druh, píšeme malé písmeno.

• obchodní rejstřík, dohoda o provedení práce, potvrzení o bezdlužnosti aj.

zákony

I zde platí pravidlo, že v češtině všechno malým.

Nejlepší bude ukázat si to přímo na obou jazycích.

• zákon č. 262/2006 Sb., o obchodních korporacích = Act no. 262/2006 Sb., Companies and Cooperatives Act
• Companies Act 2006 = zákon o obchodních společnostech z roku 2006

zákoník

Podíváme se na příklad zákoníku práce. Vzhledem k tomu, že nejde o oficiální název, píšeme s malým. Občanské jméno zákoníku práce je zákon č. 262/2006 Sb.

Do angličtiny bychom opět přeložili jako Labour Code, tj. s velkými písmeny. Jinak ale zákoníky moc v common law nenajdeme, takže si kvůli tomu nemusíme lámat hlavu.

vyhlášky, směrnice, nařízení aj.

Hezky česky všechno malým!

• nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)

(Ono často skloňované nařízení GDPR)

mezinárodní smlouvy a úmluvy

S velkým písmenem v češtině píšeme pouze názvy důležitých mezinárodních smluv.

• Smlouva o přístupu České republiky k Evropské unii, Charta Organizace spojených národů aj.

U smluv, které mají v názvu město, kde vznikly, můžeme psát velké i malé písmeno.

• římská smlouva i Římská smlouva,  lisabonská i Lisabonská smlouva

(Ale mnichovská dohoda tradičně s malým. Neptejte se proč.)

Ústava České republiky

Vždy s velkým písmenem.

Pokud ale chceme napsat, že je něco podle naší ústavy, tak s malým.

Nakonec to tak hrozné není. Jak víme, v angličtině můžeme téměř všude psát s klidnou hlavou velká písmena.

A v češtině můžeme říct, že ve většině případů píšeme názvy právních dokumentů s malým písmenem.

Kdybyste si někdy nebyli jistí nebo si toto vzrušující téma chtěli nastudovat podrobněji, vše najdete v Příručce.

(Článek byl původně publikován na LinkedIn.)

PS: Pokud vás ruší, že jsou nadpisy s malým počátečním písmenem, věřte, že mě taky. Chtěl jsem, aby to pro názornost bylo napsáno, tak, jak se sluší a patří.

V poslední době se ke mně dostalo několik přání kolegů francouzštinářů, abych jednou napsal i něco pro ně. Proto se dnes podíváme na jeden jev, na který už delší dobu narážím. Jedná se o nejrůznější účetní doklady, faktury, smlouvy, výpisy z obchodního rejstříku apod.

V těchto textech přeložených z/do francouzštiny se často stává, že identifikační čísla společnosti užívaná u nás byla „přeložena“ identifikačními čísly z Francie. Poměrně nekonzistentně a často náhodně.

Nejčastěji jde o čísla SIREN a SIRET.

Co to je? Jak s nimi zacházet? Jak překládat naše IČ a DIČ? Čtěte dále.

SIREN a SIRET – co mají společného?

Obě jsou jedinečná identifikační čísla. Obě přiděluje Národní institut pro statistiky a ekonomické studie Institut national de la statistique et des études économiques (INSEE) při založení nového podniku.

SIREN

SIREN je devítimístné číslo, na základě kterého je možné dohledat informace o finančních a právních skutečnostech týkajících se dané entity.

Od čísla SIREN se odvozují další identifikační čísla – číslo zápisu v obchodním a podnikovém rejstříku (numéro d’inscription au Registre des commerces et des sociétés), daňové číslo pro potřeby vnitrostátní DPH (numéro de TVA intracommunautaire), číslo zápisu v profesním rejstříku (numéro d’inscription au Répertoire des métiers) nebo číslo SIRET.

SIRET

SIRET je čtrnáctimístné číslo označující zařízení, v němž probíhá podnikatelská činnost společnosti.

Skládá se z čísla SIREN a čísla NIC, což je interní klasifikační číslo označující geografické umístění daného zařízení (každá provozovna má své číslo NIC). Pokud se společnost přestěhuje, musí požádat o změnu čísla NIC. Logicky je jasné, že číslo SIRET mají pouze právnické osoby.

To je teda číslo!

U nás se jako identifikátory společností užívají IČ a DIČ.

Oba identifikátory bývají uváděny na oficiálních dokumentech společnosti. IČ je jedinečné identifikační osmimístné číslo, které přiděluje editor registru osob.

DIČ je identifikační číslo daňového subjektu přidělené správcem daně (finanční úřad) po registraci k dani. Ve Francii je ovšem situace jiná.

Identifikačních čísel, která se francouzským společnostem přidělují, je více. Každé se uvádí v jiném kontextu. Jejich přehled najdete např. zde.

Jak se neztratit v překladu?

Překlad z francouzštiny do češtiny

Zde platí stejné pravidlo jako v případě Sb. – nepřekládat!

Záměnou s IČ či DIČ bychom způsobili zbytečný zmatek, který by mohl vést k mylné interpretaci informací u příjemce textu. Nejbezpečnějším řešením je napsat „číslo SIREN/SIRET“ nebo „identifikační číslo SIREN/SIRET“.

Překlad z češtiny do francouzštiny

Tady si taky nemůžeme identifikátory dovolit libovolně zaměňovat. Nejbezpečnější řešení je v tomto případě doslovný překlad. IČ tedy bude „numéro d’identification“ a DIČ „numéro de TVA“.

Tip na závěr

Pokud z těch všech čísel máte hlavu jako balon, nebojte, je to normální. Nemusíte si pamatovat všechno.

Ze zkušenosti vím, že s čím člověk nepracuje často, to vypustí. Hlavní věc je, že teď už víme, že jednotlivé identifikátory nemůžeme zaměňovat s těmi českými.

Až budete příště něco překládat či psát francouzsky a zaseknete se na některém z těchto čísel, vzpomeňte si na tento návod.

Osobní rozvoj a další vzdělávání jsou pro mne nesmírně důležité. Zastávám názor, že pokud člověk chce svou práci dělat dobře, musí se neustále vzdělávat. To platí snad pro všechny profese. A pro tlumočníky a překladatele dvojnásob.

Proč jsem si vybral právní překlad?

1. Rozšíření obzorů

Ano, samozřejmě, každý překlad je rozšířením obzorů. Člověk se vždy dozví spoustu zajímavých věcí, ale schopnost/možnost využívat hlubší znalosti je mnohem přínosnější. Hlavně pokud jde o právní překlad.

2. Efektivita

Práce na překladu textu z oboru, kterému rozumím, zabere méně času.

3. Vyšší kvalita služeb

Pokud pracuji s tématem, kterému rozumím, mé překlady budou lepší než ty, které vyhotoví někdo, kdo právu vůbec nerozumí.

4. Lepší obchodní příležitosti

Díky specializaci se můžete lépe zaměřit na svou cílovou skupinu. Také pro klienty bude snazší si vás najít.

5. Vyšší výdělky

Vysoce specializovaná práce práce totiž má svoji cenu.

Právní překlad a já

Jak už jsem nastínil výše, rozhodl jsem se proniknout do tajů práva. Vždy mě zajímalo a fascinovalo. Svého času jsem práva dokonce chtěl jít studovat. Rozhodl jsem se ale pro jiné povolání. Tehdy jsem ještě nevěděl, že jednoho dne spojím příjemné s užitečným a znovu se vrátím do školních lavic. Jako posluchač práv.

Od září se chodím vzdělávat na Právnickou fakultu Univerzity fakulty, kde navštěvuji kurz práva pro tlumočníky a překladatele. Mimo to jsem se rozhodl ve volném čase na sobě zapracovat více a našel si další kurzy zaměřené na právní překlad. Na podzim jsem absolvoval velmi přínosné školení právnické češtiny pro překladatele v Belisha Beacon. (Vřele doporučuji každému, kde by se právem chtěl zabývat!)

Tím to ale nekončí. Tento týden tak začínám kurz smluvního práva, který pořádá Université de Genève. Na této univerzitě jsem se přihlásil také na úvod do problematiky lidských práv. Kromě toho jsem se zapsal i na kurz rodinného práva Univerzity Palackého v Olomouci a příští týden začínám Law for non-lawyers od australské Monash University. (Vše on-line z pohodlí domova.)

Specializace je běh na dlouhou trať. U právního překladu tomu není jinak. Je to dlouhý a, časově i finančně, náročný proces. Věřím ale, že se vynaložené úsilí vyplatí a že přinese své ovoce.

Byť se to zdá k nevíře a spoustu kolegů může tvrdit opak, překladatelství a tlumočnictví je nejrychleji rostoucím odvětvím. Lidé mají tendenci věřit, že kvůli tomu, že se všichni učí anglicky, a angličtina bezpochyby je celosvětovým jazykem, nikdo žádné další jazyky nepotřebuje. To je ovšem omyl. Před nedávnem publikoval webový portál CareerBuilder studii, jejíž výsledky jsou více než překvapující. Data pocházejí z devadesáti národních zdrojů a týkají se amerického trhu. To ovšem nemění nic na tom, o čem vypovídají. Podle studie by v odvětví jazykových služeb mělo do roku 2019 přibýt 12 400 pracovních příležitostí. To odpovídá nárůstu o celkem 36 %. Podle Amerického úřadu pro pracovní statistiky by v období 2012–2022 mělo dojít k nárůstu pracovních příležitostí v tomto odvětví až o 46 %. (Srovnej: předpokládaný nárůst pro jiná odvětví je cca 11 %!) Podle stejného zdroje by k většímu růstu mělo dojít pouze ve zdravotnictví (48 %). Co je zdrojem tohoto nečekaného boomu? Především mezinárodní obchod. Většina států se již dávno vzpamatovala z následků finanční krize a firmy a společnosti hledají nová odbytiště v zahraničí. A k úspěšnému vstupu na zahraniční trh potřebují co? Překladatele a tlumočníky. V dnešním globalizovaném světě se z angličtiny samozřejmě stala lingua franca. Přesto velké množství lidí si již uvědomilo, že pouze angličtina je nespasí. A jak jinak oslovit nové potenciální klienty, než jejich jazykem? V současné době se začíná pozornost velkého množství společností otáčet na Afriku. A jak všichni víme, angličtina byla jen jedním z mnoha jazyků kolonistů. Prim hraje především francouzština. Situace se může někomu jevit černě, nicméně v blízké době se určitě věci dají do pohybu. Proto tedy až potkáte překladatele, který si naříká na nedostatek zakázek a práce, poraďte mu, ať se více dívá kolem sebe. Příležitosti jsou nepřeberné. (Nebo to alespoň tvrdí američtí vědci.)      

Po časové odmlce způsobené velkým pracovním nasazením jsem se dostal k tomu, abych si prošel životopis a dostal ho do nějaké prezentovatelné podoby. Před několika týdny mě totiž kontaktovala jedna zahraniční agentura, pro kterou jsem v loňském roce něco překládal a požádali mě o aktualizaci údajů a zaslání nového životopisu. Řekl jsem si tedy, že toho využiji a napíšu ve stručnosti, co by nemělo na životopisu, který posíláte překladatelské agentuře, chybět.

1. Jméno

Napsat své jméno na životopis snad nezapomene nikdo. Otázkou je, zda uvádět u jména titul či ne. Pokud máte titul, který klientovi může být zárukou, že zvládnete svou práci odvést kvalitně, pak je samozřejmě dobré jej uvést, např. pokud máte vystudovaná práva a zabýváte se překlady právnických textů, pak také. Zároveň je dobré mít na paměti, že méně je někdy více a zvážit, zda je opravdu nezbytné uvádět např. Mgr. et Ing. et Bc. XX YY, dis., PhD., Csc.

2. Kontakt a osobní údaje

Jediné, co klient potřebuje, je emailová adresa a telefonní číslo. Maximálně odkaz na webové stránky či profil na LinkedIn. V životopisu bych nikdy neuváděl adresu bydliště, datum narození nebo stav. Proč? V našem oboru jsou bohužel poměrně časté krádeže identity. Tyto informace jsou soukromé a klient, pro kterého budete něco překládat je zkrátka nepotřebuje znát. Maximálně se hodí uvést město, kde působíte, jak jsem již zmínil v jednom z dřívějších článků.

3. Stručný medailonek

Toto je zřejmě nejexponovanější místo. Text v něm by měl být stručný, jasný a výstižný. Měl by vypovídat něco o vás a o vaší práci. Kdo jste a co děláte. A proč to děláte. Jak to děláte? Využít tento omezený prostor efektivně je velmi obtížné. Návodů na to, jak se správně charakterizovat, je na internetu spoustu. Obecně i zde platí pravidlo, že méně je více. A že je dobré se vyhnout personalistickým cliché typu motivovaný, zodpovědný, kreativní, orientovaný na výsledek, týmový hráč apod.

4. Oblasti překladu, objem práce, jazyky a služby

Nadpis hovoří za vše. Zde se nevyplatí šetřit místem. Uvádějte pouze obory, ve kterých jste si jistí. Zmínit objem denní práce, kterou jste schopni zvládnout může také být, především pro agenturu, velmi důležitou informací. O specifikaci jazykových služeb, které nabízíte jsme hovořili již dříve.

5. Software

Jaké programy ovládáte a s jakými programy pracujete? Nejčastěji to bude s největší pravděpodobností MS Office, dále pak možn nějaký PDF konvertor či OCR software. Je dobré i uvést, zda ovládáte nějaké nástroje na počítačem podporovaný překlad. Pokud ano, jaké. A také hlavně to, zda k němu máte přístup ze svého počítače. Toto je důležité především v případě, že se rozhodnete oslovit agentury. Pro ty je velmi důležité vědět, s jakými nástroji pracujete, protože podle toho rozdělují projekty. Pokud tedy tuto informaci neuvedete, můžete se připravit o zakázky.

6. Zkušenosti

Např. pokud jste někde překládali in-house. Nebo pokud tlumočíte či poskytujete další jazykové služby. Užitečné může být zmínění také zmínit různé dobrovolnické zkušenosti v oboru.

7. Vzdělání

Uvádějte pouze relevantní studium. A pouze to nejvyšší ukončené. V oblasti překladu skutečně není důležité, kde člověk chodil na střední, natož na základní školu. Na druhou stranu cokoliv by mohlo přinést plusové body k získání klientů a zakázek se může hodit. Tím myslím především studium nějakého jiného oboru, ve kterém se rozhodnete překládat, např. petrochemie. V tom případě je informace, že jste absolvovali chemickou školu velmi hodnotná. Hodí se také uvést různé přednášky a semináře či jiné druhy dalšího vzdělávání, které jste absolvovali a které jsou relevantní, např. kurz o obchodování na burze, jestliže překládáte ekonomické texty.

8. Reference

Většinou se uvádí „Reference dostupné na vyžádání“. Nakonec jsem se rozhodl tuto frázi neuvádět. Předpokládá se, že reference máte a můžete je zaslat. Případně že je můžete opatřit. Proto z důvodu úspory místa doporučuji tento řádek vynechat, případně uvést odkaz na reference na vašem webu či LinkedIn.

9. Fotografie

Přiložit nebo nepřiložit fotku na životopis, toť otázka. Nakonec jsem se rozhodl nepřikládat. Projektoví manažeři v agenturách nepotřebují vědět, jak vypadám. Důležitá je kvalita práce a ne vzhled. Dokonce jsem se dozvěděl, že např. ve Velké Británii je fotografie v CV naopak nežádoucí a může být zdrojem diskriminace z důvodu věku, pohlaví, rasy či náboženství. Záleží samozřejmě na tom, k čemu má životopis sloužit. U tlumočení je, myslím si, situace jiná a i vzhled je důležitý.

10. Členství v profesních organizacích + publikace

To by bylo snad ve stručnosti to hlavní. Neberte to jako preskriptivní návod, spíš jako takový námět k inspiraci. Samozřejmě finální podoba životopisu záleží na spoustě faktorů a ideálním řešením je mít několik variant. Nezapomeňte ale, že maximální rozsah je 2 strany.    

V minulém příspěvku jsme se podívali na vizitky trochu obecněji. Dnes bych rád probral, jaká jsou specifika vizitek pro tlumočníky a překladatele (případně také další osoby, které poskytují jazykové služby). Díky tomu, že jsem nechával tisknout asi čtvery vizitky, jsem přišel na spoustu věcí, které bych s vámi rád sdílel. Jedná se pouze o doporučení založená na metodě pokus-omyl, kterých bych se býval rád vyvaroval.

• Nemáte vizitky? Tak si honem nějaké pořiďte. Nestojí to moc času, námahy a ani peněz. A je dobré být vždy připraven. Předávání kontaktu na cáru papírku není dobré pro vaši profesionální image.
• Čím se zabýváte? Tlumočíte? Překládáte? Děláte korektury? Něco dalšího? Pak je dobré to na vizitku umístit! Určitě se vyplatí promyslet, co přesně zamýšlíte dělat. Člověk, kterému vizitku dáte, si možná nebude přesně pamatovat, zda se třeba zabýváte i lokalizací a může tak kontaktovat někoho jiného, čímž přijdete o zakázku. Zároveň vám pak nebudou lidé volat, že chtějí např. doučování angličtiny.

• Jazyková kombinace – je velmi dobré na vizitkách zmínit, jaké jsou vaše pracovní jazyky (byť třeba pomocí mezinárodních zkratek EN, FR atd.). Klienti si vás třeba nezapamatují, proto je lepší si situaci pojistit. Pokud pracujete ze španělštiny a němčiny, tak vás pravděpodobně moc neosloví nabídka tlumočení z ruštiny. A pokud vás klient takto osloví třikrát a pokaždé řeknete, že nemáte zájem, víckrát už třeba nezavolá.

• Jazykové mutace – jelikož jsou mými pracovními jazyky angličtina a francouzština, rozhodl jsem se pro tři verze vizitek. Můžete samozřejmě spoléhat na angličtinu, ale zrovna v našem odvětví to není možná úplně nejlepší nápad. Například Francouze anglickou vizitkou úplně nenadchnete (více zde). Pokud pracujete pouze ze dvou jazyků, můžete využít obě stránky vizitky a na každou dát jednu jazykovou variantu. Zároveň pak může vizitka sloužit jako taková ukázka našeho řemesla – vždyť to bude jazykový převod.

• Působiště – určitě se vyplatí na vizitku umístit město, kde bydlíte a převážně pracujete. Na jedné akci, kde jsem tlumočil si všichni na druhou stranu dopisovali tužkou Prague. Nejdřív mi to přišlo divné, ale pak jsem si to uvědomil. Po tlumočení si lidé, kterým vizitku předáte, možná nebudou pamatovat, kde vás potkali. Je dobré zmínit i Českou republiku. Na druhou stranu zmiňovat korespondenční adresu je v dnešní době pro osoby na volné noze poměrně zbytečné. Většina klientů se spokojí s emailem a telefonním číslem.

Doufám, že jsem na nic nezapomněl. Pokud ano, můžete mi napsat zprávu či komentář pod článek. Myslíte si, že se v dnešní době bez vizitek obejdeme?  

Jestliže jste se již někdy setkali s Francouzi, určitě mi dáte za pravdu, že v některých ohledech jsou zkrátka odlišní. Jiný kraj, jiný mrav.

V dnešním příspěvku se podíváme na pár základních věcí, kterých je lepší se vyvarovat, pokud se chystáte s Francouzi navázat obchodní styky.

1. Překlad marketingových materiálů automatickým překladačem

Překlad svépomocí je asi stejné zlo. Francouzi jsou známí tím, že jsou nesmírně hrdí na svůj krásný jazyk. Velmi o něj pečují a dávají si záležet na pečlivém projevu a přesném vyjadřování.

Tak jako švadleny se zabývají šitím šatů, tak překladem se zabývají překladatelé – zkušení a školení profesionálové v oboru. A právě těm byste měli své texty svěřit.

2. Spoléhat na angličtinu

Francouzi jsou zároveň také známí tím, že nejsou moc nadaní na cizí jazyky, především na angličtinu. Kdo kdy zkoušel mluvit s Francouzem anglicky, jistě mi dá za pravdu.

Proto je velmi špatný nápad prezentovat sebe a svou firmu v angličtině. Najdou se samozřejmě tací, kterým to vadit nebude. U většiny lidí to ale bude opačně. Budou se cítit odstrčení a zhrzení.

U 83 % klientů je větší šance, že zakoupí váš produkt či službu, pokud máte materiály, kterým rozumějí.

Alors, en français, s’il vous plaît !

3. Opomíjet francouzskou obědovou pauzu

Oběd je pro Francouze svatý. Čas strávený na obědě se nepočítá do pracovního dne. A že oběd ve Francii zabere času!

Z dob, kdy jsem pracoval v marketingu, si moc dobře pamatuji, že pokud jsem chtěl někoho zastihnout na telefonu, musel jsem volat před 11:30. Oběd sice začíná ve 12:00, ale už půl hodiny (někdy i víc) byli lidé nervózní a hladoví a nebyla s nimi kloudná řeč. Obědvá se do 14:00. Ani poté nebylo radno volat, protože je siesta a nikdo nemá zájem s vámi mluvit.

4. Nemluvit dost o Francii

Jak lépe si získat něčí přízeň než tím, že budete opěvovat jeho zemi. Byli jste na prázdninách ve Francii? Nezapomeňte se o nich před svými obchodními partnery zmínit. Nebyli jste? Tak určitě alespoň někdo z vašeho okolí byl.

Mluvte o krásách Paříže a o Tour Eiffel. (O močovém zápachu chodeb v metru a olezlých fasádách některých čtvrtí raději pomlčte.) Mluvte o Château de Versailles.

Mluvte o Bretani. Bretagne je západním přímořským regionem, kam všichni Francouzi, bohatí i chudí, jezdí na dovolenou a za odpočinkem. Mít letní sídlo v Bretani je ve Francii asi tak běžné, jako mít chalupu v jižních Čechách.

5. Cliché

Ne každý Francouz je odborníkem na víno a sýry. Ne každá Francouzka se vyzná v parfémech a haute couture. A ani ne všichni Francouzi hrají pétanque a pijí pastis.

Všichni ale mají rádi rugby a baguettes. A stávky. Vive la grève !

Nemluvíte francouzsky?

Pokud nemluvíte francouzsky, vaši obchodní partneři jistě ocení, pokud se budete snažit a naučíte se alespoň pár základních frází jako bonjour, ça va, au revoir, merci a podobně.

A na zbytek si vezměte tlumočníka.